Podle poslanců ČSSD, kteří novelu předložili, totiž v praxi stále častěji dochází k tomu, že prodávající zejména na předváděcích akcích zneužívají zákonnou výjimku uvedenou v ustanovení § 57 odst. 1 občanského zákoníku a nechávají kupující přímo ve smlouvě nebo v samostatné listině podepisovat prohlášení o tom, že si výslovně sjednali návštěvu prodávajícího za účelem objednávky. Tím pak kupující ztrácí právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu ve 14 denní lhůtě.
Takové praktiky jsou zneužívány zejména vůči seniorům. Podle předkladatelů novely dochází často k tomu, že podnikatel nabídne účastníku předváděcí akce, že jej doveze se zakoupeným zbožím až domů. Senior, který je rád, že se nemusí se zbožím nosit, rád svolí a při příjezdu dodavateli podepíše potvrzení. V něm je však uvedeno, že si kupující sjednal návštěvu za účelem nabídky zboží a přichází tím o právo odstoupit od smlouvy. Ze strany prodávajících, kteří takto postupují, jde o obcházení zákona, neboť jejich cílem je zbavit kupujícího - spotřebitele jeho zákonného práva na odstoupení od smlouvy. To je v příkrém rozporu s úmyslem zákonodárce i se směrnicí Rady 85/577/EHS, z níž ustanovení § 57 občanského zákoníku vychází.
Text znění § 57 občanského zákoníku před novelou:(1) Byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání, může spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoliv sankce do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv, u nichž si spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky do 30 dnů od odstoupení od smlouvy. (2) Dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit na právo odstoupit od smlouvy nejpozději při uzavření smlouvy; písemné upozornění musí obsahovat i označení osoby, u níž je třeba toto právo uplatnit, včetně bydliště či sídla takové osoby. (3) Při porušení povinnosti stanovené v předchozím odstavci má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření. (4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na smlouvy |
Výjimku mají mít po zásahu sněmovny pouze smlouvy o opravě a údržbě provedené na místě určeném objednatelem. U těch by totiž zavedení práva na odstoupení bylo zjevně nespravedlivé vůči dodavateli dané služby.
Upravený text § 57 odst. 1 občanského zákoníku:(1) Byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání, může spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoliv sankce do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv o opravě nebo údržbě provedené v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost, pokud dodavatel neprovedl jinou než vyžádanou opravu nebo údržbu nebo nedodal jiné zboží, než nutné k provedení opravy nebo údržby. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky do 30 dnů od odstoupení od smlouvy. |
Předlohu, která začne platit 15 dní po vyhlášení ve sbírce zákonů, nyní dostane k podpisu prezident.
K celé věci je třeba dodat, že i za dosavadní právní úpravy by soudy neměly ve výše popsaném případě kupujícím právo na odstoupení bez uvedení důvodu odpírat, protože popsaná praxe je nejen obcházením zákona, ale také nesplňuje danou výjimku, protože k uzavření smlouvy fakticky nedocházelo doma u kupujícího, ale již na předváděcí akci. Kupující ovšem mohli mít problém to, kde došlo k uzavření smlouvy, prokázat a z tohoto pohledu je navržená změna určitě potřebná.
