I když cílem benefitů je ukázat zaměstnancům, že firmám nejsou lhostejní a že firmy mají zájem na tom, aby byli spokojení, přesto se stává, že nesplní svůj účel - zaměstnance totiž neosloví a ve výsledku jde jen o vyhozené peníze.
Ideální proto je, když si mohou vybírat díky systému takzvané cafeterie. Každý ocení jinou výhodu - svobodného absolventa nebudou zajímat poukázky na hlídání dětí, a někomu zase přijde výhodnější, pokud mu zaměstnavatel přispěje na penzijní připojištění. Tento systém například nově zavádí společnost PricewaterhouseCoopers.
Manažerka pro lidské zdroje Jana Byczkowska k tomu udává: "Každý zaměstnanec bude mít přidělen určitý rozpočet ve formě bodů, které může využít na nejrůznější typy výhod - sportovní a kulturní vyžití, dovolená, vzdělávací kurzy, členství ve zdravotní klinice, penzijní připojištění, životní a úrazové pojištění a řadu dalších možností."
U Vodafone se už tento systém osvědčil. Každý jeho zaměstnanec může v průběhu roku vyčerpat 18 000 benefitních bodů, přičemž jeden bod může odpovídat 1 koruně nebo 70 haléřům v závislosti na benefitu, který za něj zaměstnanec pořídí. "V případě vzdělávacích kurzů se 1 benefitní bod rovná jedné koruně a při nákupu elektroniky je poměr nižší," vysvětluje tiskový mluvčí.
Společnost Siemens má připravenu internetovou aplikaci, z níž si každý vybírá, co chce, z několika set dodavatelů. Také zde funguje systém bodů, které si zaměstnanci vyměňují za poukázky.
Přestože jsou cafeterie administrativně nákladnější, mají větší efekt. Obzvláště v době recese se firmám vyplatí neutrácet peníze za něco, co zaměstnanec neocení.
