Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Naše ekonomická rozhodování nejsou zcela rozumná. Proč tomu tak je?

Ekonomická rozhodování lidí nejsou zcela rozumná. K tomuto závěru dospěli psychologové. Tato nerozumnost je ale předvídatelná, protože se řídí určitými zákonitostmi, které lze rozpoznat. Proč ovlivňuje naše ekonomické rozhodování neviditelná ruka, vysvětluje psycholog Jan Urban.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pohled ekonomie a psychologie na ekonomické rozhodování lidí se do značné míry liší. Standardní ekonomie předpokládá, že se lidé ve své většině rozhodují racionálně. Využívají všechny informace, které jsou jim k dispozici včetně těch, které poskytuje ekonomická teorie, a jejich rozhodnutí včetně očekávání budoucího vývoje ekonomiky, jsou tak v zásadě správná.

Chybná mohou být rozhodnutí jednotlivců, říká tato teorie, ne však rozhodnutí všech. Ta jsou ve svém souhrnu racionální. Vyjádřeno jinak – jednotlivci se mýlit mohou, trhy jsou však téměř neomylné.

Modernější, v praxi však méně využívaná, je ekonomická teorie „omezené racionality“. Jejím hlavním tvrzením je, že složitost ekonomického prostředí i omezený čas, který na rozhodování v konkrétní situaci máme, nám v řadě případů neumožňují rozhodovat zcela racionálně. Naše rozhodování se v těchto situacích opírá o určité myšlenkové zkratky a jeho správnost se v závislosti na jejich povaze liší.

Skryté rozumové zkratky

Psychologická teorie ekonomického rozhodování (k jejímž čelným autorům patří americký psycholog Dan Ariely) se zabývá tím, že tyto mentální zkratky blíže analyzuje a klasifikuje. V jistém slova smyslu je přitom chápe jako skutečnou „neviditelnou ruku“, která naše ekonomické chování ovlivňuje.

Jan Urban

Psycholog Jan Urban
  • Je autorem řady publikací, z článků, které několik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovější kniha Vezměte život do svých rukou.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.

„Skryté rozumové síly“, jak tyto zkratky Ariely nazývá, vynucené obrovským množstvím informací, které náš mozek zpracovává, dávají možnost si složitá rozhodování zjednodušit. Pokud by je náš mozek nevyužíval, musel by analýzou nespočetných detailů a následným rozhodnutím trávit téměř nekonečné množství času.

Mentálních zkratek, které nám při rozhodování pomáhají, jsou desítky, možná stovky, a jejich používání si většinou neuvědomujeme. Řada z nich je pevně zakořeněná v naší DNA, protože náš mozek se vyvíjel tak, že si tyto zkratky cíleně budoval. Mnohé z nich vystupují v podobě intuice, nebo fungují na základě emocí, které naše rozhodování ovlivňují.

Řada působí tak, že sleduje a napodobuje chování či rozhodnutí druhých. Mnohé z nich mají povahu zvyků, které si během života utváříme.

Rozsah i povaha zkratek, o které se naše rozhodování opírá, vede k tomu, že jsme ve svém rozhodování mnohem méně „rozumní“, než ekonomie předpokládá. Výhodou těchto zkratek však je, že naše rozhodování není pod jejich vlivem náhodné. Pochopení jejich povahy ho činí předvídatelným a dává nám možnost ho zdokonalit.

Tři časté mentální zkratky

K častým zkratkám, které naše rozhodování ovlivňují, patří zkratky založené na nejrůznějších formách ne zcela vědomého porovnávání, ať již produktů, služeb či investičních příležitostí. K nejčastějším a zpravidla i nejzrádnějším patří ty, které nás vedou k rozhodnutím umožňujícím něco získat „zadarmo“.

K nesložitějším a dosud i nejméně vysvětleným mentálním zkratkám patří pak ty, které si při hodnocení věcí pomáhají tím, že je posuzují na základě toho, zda je vlastníme či nikoli.

Pokud nechceme, aby nás tyto zkratky při našem rozhodování ovlivňovaly více, než je zdrávo, je třeba si jejich působení uvědomit.

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

1. Zkratka založená na porovnávání

Posuzovat věci, ať již produkty nebo investiční příležitosti, „absolutně“, tedy bez jejich porovnání s jinými, bývá složité. K častým a jednoduchým mentálním zkratkám patří proto ty, které je hodnotí na základě jejich srovnávání s jinými.

Tento postup je sám o sobě racionální. Nevhodným se stává v případě, kdy srovnáváme věci svou povahou nesrovnatelné, nebo ty, které se pro srovnání nehodí, nebo kdy si věci, které nám ke srovnání slouží, dokonce uměle vytváříme.

Příkladem je rozhodování investorů o změně jejich portfolia navrženého s ohledem na jejich konkrétní finanční cíle, a to na základě porovnávání jeho výnosů s celkovým tržním indexem nebo výnosy portfolií jejich přátel, jejichž finanční cíle jsou jiné. Výsledky tohoto porovnávání nemusejí být totiž ani v jednom případě směrodatné.

Výrobci či prodejci, kteří o této myšlenkové zkratce vědí, ji někdy zneužívají. Činí tak formou tzv. návnady, kterou je produkt či služba mající za cíl zvýšit přitažlivost jiného produktu.

Příkladem je nabídka zájezdů do Paříže a Říma se snídaní zdarma a do Říma (bez snídaně). Důvodem třetí nabídky (kterou si nikdo nezvolí) je usnadnit zájemcům rozhodování. Porovnání obou nabídek do Říma je snazší, než porovnání nabídek do Říma a Paříže, a nabídka do Paříže tak plní jen roli návnady. Snadné srovnání nabídek do Říma zvyšuje nejen pravděpodobnost, že si zájemci zvolí Řím, ale i pravděpodobnost, že si koupí zájezd jako takový.

Podobně může postupovat firma, která nabízí nový domácí přístroj, který zatím spotřebitelé neznají, a nemají možnost jej s ničím porovnat. Rozhodnout se o jeho koupi tak může být složité. Poptávku po novém produktu může však firma povzbudit tím, že na trh uvede i jeho trochu dražší verzi. Spotřebitelé tak získávají možnost oba produkty porovnat a jejich rozhodování se stává snazší. Prodej původního, levnějšího produktu vzroste.

Úskalím této mentální zkratky je, že koupě produktu, jehož srovnání vychází příznivěji, nemusí být vzhledem k jeho ceně či užitným vlastnostem nijak výhodná.

2. Zkratka zaměřená na možnost získat něco zdarma

K nejčastějším myšlenkovým zkratkám uplatňujícím se při nákupu je hodnocení nabídek podle toho, zda zahrnují něco, co získáme „zdarma“.

Nabídka, která tuto možnost obsahuje, většinou přestává být hodnocena racionálně. Její skutečná hodnota, mnohdy však i celková cena, kterou je na ni třeba vynaložit, přestává totiž, ve světle možnosti získat něco „zdarma“, hrát v rozhodování roli.

Platí to bohužel i pro její cenu v podobě času, který je na její získání třeba vynaložit. Tento čas jsme totiž mohli vynaložit na něco jiného, často i na věc, jejíž hodnota je vyšší než hodnota toho, co s sebou přináší možnost něco získat „zdarma“.

Mentální zkratka hodnotící nabídky podle možnosti získat něco „zdarma“ patří tak k těm nejnebezpečnějším. Věci, které se nabízejí zdarma, patří totiž často k těm, které jsou z dlouhodobějšího hlediska těmi nejméně výhodnými.

KOMENTÁŘ: Proč na lidi zabírá slogan „náš výrobek je nejprodávanější“

3. Zkratka s efektem vlastnictví

Podstatou této mentální zkratky je sklon řídit se při hodnocení věcí (především těch, jejichž cena není zcela objektivně daná) do značné míry tím, zda je vlastníme, nebo ne. Jejím důsledkem je tendence přeceňovat hodnotu toho, co máme, a podceňovat hodnotu toho, co nevlastníme.

Jedním z hlavních důvodů této zkratky (pomineme-li vysvětlení, že věci, které máme, nadhodnocujeme proto, že jsme se do nich zamilovali) je to, že možnosti svých ztrát a zisků lidé hodnotí asymetricky. Ztrát, tedy toho, že o něco přijdou, se obávají, možnost získat něco nového však hodnotí spíše skepticky.

Ilustrací efektu vlastnictví je situace, kdy jsou lidé dotazováni, kolik by byli ochotni vynaložit za lístek na představení, které je již vyprodané. Jiní, kteří lístek na představení získali, jsou pak dotazováni, za kolik by byli ochotni svůj lístek prodat.

Experimenty ukázaly, že lidé, kteří lístek neměli, byli ochotni za něj vynaložit podstatně méně, než kolik za něj požadovali ti, kteří ho měli. V Arielyho experimentu se vstupenkami na sportovní představení byla prvá skupina ochotna za vstupenku vynaložit maximálně dvojnásobek její nominální ceny. Ti, kteří si lístek za jeho nominální cenu koupili, byli však ochotni se ho vzdát v průměru za 14násobek.

Efekt vlastnictví působí při investování a jeho dopad může být ještě podstatně závažnější než vliv zkratky založené na srovnávání. Jeho důsledkem je totiž sklon držet aktiva, která již z hlediska budoucího vývoje jejich výnosů či ceny nejsou perspektivní, a ignorovat naopak nové investiční příležitosti. Jeho důsledkem může být i tendence vkládat peníze do aktiv, která již vlastníme, na úkor investic, které mohou být výnosnější.

Jak vlastní nerozumnost řídit

Význam teorie „předvídatelné nerozumnosti“ spočívá především v tom, že svou „zabudovanou“ nákupní či investiční nerozumnost můžeme v jisté míře korigovat. Předpokladem je uvědomit si, jak a kam nás „skryté síly“ našeho ekonomického rozhodování vedou. Tedy chápat, že rozhodnutí ovlivněná sklonem porovnávat věci, které porovnatelné nejsou, vyhledávat nabídky, hovořící o možnosti získat něco „zdarma“ či nadhodnocovat to, co již vlastníme, nebývají nejlepší. Stejně důležitá je i schopnost své ekonomické rozhodování, především to, které provádíme opakovaně, zpochybňovat.

K lepšímu řízení našich rozhodnutí nám paradoxně může pomoci i to, když opustíme zažitou představu, že při provádění rozhodnutí to jsme my, kdo sedí na místě řidiče. Daleko častěji jsme totiž v sedadle spolujezdce. Výhodou spolujezdce však může být, že lépe vnímá, kdo s naší poptávkou manipuluje i proč a jak nás ovlivňují naše vlastní myšlenkové zkratky.

Autor:
  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Všechny rozumné investice jsou dnes drahé. Až na jednu

6. května 2024

Premium Ceny zlata byly v minulých dnech na historických maximech, stejně tak jsou blízko rekordu ceny...

Vyrábí a vyváží pavouky, které baví šikmé plochy a má s nimi úspěch

4. května 2024

Mít vlastní továrnu chtěl Lubomír Dvořák už v době, kdy to byl leda tak bláhový sen. Ale co se v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Omylem jsem s bundou vypral i pár tisícových bankovek. Co dělat?

2. května 2024

Bankovky opotřebované oběhem či běžně poškozené by měl přijmout i obchodník. Pokud to odmítne, máte...

Hledáte byt k pronajmutí? Majitele můžou zajímat i detaily o vás

3. května 2024

S pronájmy se to má v posledních letech jako na houpačce. Momentálně je situace stabilní, poptávka...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stravenka či příspěvek na dovolenou. Znáte změny zaměstnaneckých benefitů?

5. května 2024

Příspěvek na stravování snad již každý bere jako naprostou samozřejmost. Sick days se ale určitě...

Cesta k levným hypotékám je plná výmolů a vyčkávání

8. května 2024

Česká národní banka letos snížila základní úrokovou sazbu už o 1,5 procentního bodu na 5,25 %....

Nejpřívětivější pojišťovna v Česku? Víme víc

7. května 2024

Advertorial Potřebujete pomoct s pojištěním, investicemi, penzijním spořením nebo hypotékou? Vybírejte chytře...

Nejpřívětivější pojišťovna v Česku? Víme víc

7. května 2024

Potřebujete pomoct s pojištěním, investicemi, penzijním spořením nebo hypotékou? Vybírejte chytře...

Ani moc levná, ani příliš drahá. Jak nastavit prodejní cenu nemovitosti

7. května 2024

Premium Běžný člověk prodává nemovitost možná jednou, maximálně párkrát za život. A často je to ten...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...