také znám jednu šikovnou čalounici... Bohužel řemeslo nedělá, neboť ji těžko uživí a navíc nemá z toho potíže se zády...

Začala tedy podnikat a zařizuje lidem levný nábytek na objednávku (z Polska), který s manželem i dovezou a postaví...

Uživí ji to mnohem lépe s menšími náklady a menší dřinou...

Proč je řemeslo v rubrice ekonomika nechápu.

Spletl jsem se ve financích ?

Nechápu jak může jít o volnou živnost, když je to řemeslo??? A truhlář, zámečník, zedník, dokonce i natěrač musí mít řemeslnou živnost! Minimálně u té poslední činnosti mi přijde natěrač lehčí řemeslo než čalouník.....natírá a maluje si sám leckdo, kolikrát i babička z horní dolní....a viděli jste někdy stařenku, jak si dělá sama vodu, elektriku nebo třeba to čalounictví?

Znám šikovného čalouníka, ale že by se tím rozumně uživil? Dělá ruční práci, proto je relativně drahý, na rozdíl od Ikey. A renovací ze zámeckých interiérů a muzeí zas není tolik, protože si všichni stěžují, že nemají peníze.

No to by mě zajimalo,kde chtěji vyučené čalouníky s maturitou???když od školy 10let jsem nic nenašla...

Je tady někdo z oboru?

Mě by zajímala nějaká rada, jak odlišit ručně prováděné čalounění a nějaký sériový výrobek z velkoobchodu?

Třeba člověk přijde do malé firmy a tam místo běžného kancelářského nábytku čeká v něčem čalouněném. Jak poznat, jestli to není šmejd z Ikey vyrobený z nějakého topolu z Ukrajiny a nacpaný asijským levným plastovým odpadem nebo jestli to je nějaká ruční práce z kvalitního dřeva a kvalitních čalounických materiálů?

Tak si sedněte na židli v ikey a pak zajděte do showroomu třeba TONu. Rozdíl vám pak nikdo nebude muset vysvětlovat.

Práce je to hezká, asi jako každá tvůrčí práce, kde člověk vidí výsledek svého snažení. Ale navzdory letmému pohledu to je i práce fyzicky náročná.

A každý shání čalouníka, než mu to nacení

A potom po nacenění zajde do Ikey.

Ono to je asi i otázka marketingu, nabídnout to, co se nedělá sériově a nedá se to tam koupit.