Zásady úspěšného přesvědčování. Naučte se změnit názory ostatních lidí

aktualizováno 
Určitě jste to zažili mnohokrát. Diskutujete s druhými a při argumentaci se opíráte o jasná stanoviska a fakta. Názory předkládáte bez jakékoli stopy konfrontace. Druhá strana však nemíní nic chápat. Jak prolomit obranou zeď a změnit názory druhých? Poradí vám psycholog Jan Urban.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na prvý pohled by se mohlo zdát, že lidská mysl by vůči novým skutečnostem, ať již faktům, důkazům či argumentům, měla být otevřená. Výsledky dlouholetých psychologických zkoumání i každodenní zkušenost však svědčí o tom, že věc není tak jednoduchá. Své názory, postoje či stanoviska lidé většinou mění jen neradi. 

Lidské myšlení ani osobní přesvědčení se velmi často neřídí fakty ani logikou. Spíše bývá vedeno snahou udržet názory, které si osoba dříve vytvořila a přizpůsobovat fakta, názory a přesvědčení vlastním potřebám či pocitům. Psychologie v této souvislosti hovoří o sklonu k takzvanému motivovanému uvažování.

Jak obranou zeď prolomit

Proč se lidé tak pevně drží svých dosavadních názorů a nová fakta na ně nepůsobí? Odlišné názory či přesvědčení totiž vnímá naše mysl jako nepřátelské. Stávající názory a přesvědčení chápe jako něco, co nás chrání, podporuje naši bezpečnost, udržuje identitu nebo nám dokonce umožňuje přežít.

Jan Urban (1953)

  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.
Docent Jan Urban je autorem publikace Ekonomie bez mýtů a iluzí s podtitulem Co...

Svou roli pochopitelně hraje i mentální pohodlnost. Myšlení, jak známo, bolí a představa, že budeme muset svůj pracně vybudovaný názorový svět opustit a nahradit jej jiným, vyvolává v naší mysli oprávněné obavy.

Při snaze změnit názor druhé strany předkládaná fakta a argumenty nebývají příliš účinné. Zabírá něco jiného. Svědčí o tom jednoduchá skutečnost prokázaná i experimentálně. Lidé, kteří se cítí sebejistí, bývají vůči odlišným názorům druhých otevřenější a mají tak i větší ochotu své názory změnit.

Doložil to pokus, při kterém byla dvěma skupinám lidí se stejnými výchozími názory předložena fakta. Ta byla s jejich dosavadním přesvědčením v rozporu. Osoby jedné skupiny byly však ještě předtím požádány o to, aby si připomenuly situace ze své minulosti, kdy se cítily sebejistě. Experiment ukázal, že míra, v níž se na základě nových faktů podařilo lidi této skupiny přesvědčit, byla výrazně vyšší.

Posilte sebedůvěru druhé strany

Uvedená skutečnost má důležitý praktický význam. Pokud chcete někoho přesvědčit, uvědomte si, že druhé straně v přijetí vašich názorů mohou bránit určité obavy. Není příliš důležité, jaké racionální argumenty protějšku předložíte. Podstatné je, nakolik se vám podaří posílit jeho sebedůvěru a sebejistý pohled na sebe sama.

Můžete to provést například tím, že protějšek upozorníte na jeho silné stránky, někdy však může pomoci i „jen“ to, že jej v určitém ohledu pochválíte. Vyšší sebedůvěra, kterou v protějšku tímto způsobem vytvoříte, jeho obranu vůči odlišným názorům alespoň dočasně oslabí. 

Čtěte také

Naši ochotu vnímat reálná fakta či být otevřený novým pohledům na věc ovlivňuje i skupina, se kterou se ztotožňujeme nebo do níž chceme patřit. I zde je ve hře především naše sebejistota.

Přijmeme-li názory určité skupiny, je vyšší šance, že se staneme její součástí. Jako takoví se můžeme cítit i bezpečnější. Lidé jsou „sociální zvířata“ a příslušnost ke skupině jejich pocit bezpečí podstatně zvyšuje.

Součástí „motivovaného uvažování“ je proto i tendence přijímat jen názory charakteristické pro určitou skupinu lidí. I tato motivace může být nevědomá. I zde platí, že bývá tím silnější, čím ohroženější se cítíme, ať již ekonomicky či jinak. Nižší pocit vlastního ohrožení naši názorovou flexibilitu naopak zvyšuje.

Jak tedy přesvědčit ty, kdo patří do určité skupiny? Jejich názor většinou nezměníme, jestliže jim nenabídneme možnost členství v jiné skupině.

Zapamatujte siZásady úspěšného přesvědčování

  • Pokud chcete přesvědčit osobu, která má jiné názory a postoje, nestavějte svou snahu alespoň zpočátku na faktech a argumentech. Názory, kterým osoba věří, jsou totiž pro ni „emocionální“ záležitostí a jejich opuštění vnímá jako ohrožení své bezpečnosti.
  • Snažte se upozornit přesvědčovanou osobu na rozpory v její vlastní argumentaci. Zejména pak na nebezpečí, které pro ni tyto rozpory či její názory jako takové přinášejí. To však nemusí být vždy jednoduché.
  • Příliš vám nepomůže ani to, když budete zdůrazňovat přednosti vlastních názorů či argumentů před jinými. Výsledkem většinou bývá jen to, že druhá strana se ve svých názorech zatvrdí a vytvoří si obranou zeď.
  • Podstatně produktivnější než argumentovat fakty je požádat přesvědčovanou osobu, aby vám řekla něco o sobě. Nejlépe tak, aby zmínila své silné stránky, uvedla, čeho se jí podařilo dosáhnout, jaké úspěchy zaznamenala, jaké pochvaly se jí dostalo, případně jí vyslovte určité uznání. Dosáhnete tím toho, že „obranné mechanismy“, které protějšku brání v přijetí nových názorů, oslabíte.

Rada na závěr: Neškodí, pokud se o něco podobného - v zájmu otevřené komunikace - pokusíme i vůči sobě samému. Vaše komunikace velmi pravděpodobně získá povahu rozhovoru, nikoli jen sporu či vzájemného ohánění se fakty, které druhá strana nevnímá nebo jim nevěří.

Autor:

Nejčtenější

Odbornice: Jít do hypotéky bez jediné našetřené koruny není rozumné

Lucie Drásalová, hypoteční a úvěrová analytička Partners

Centrální banka a ministerstvo financí chystají novelu zákona, která má mladým lidem do 36 let zajistit snazší přístup...

Mzdy rostou, někde raketově. Kdo dostal letos přidáno nejvíce

Ilustrační snímek

Lektorkám, jeřábníkům, manažerům hotelů a dalším profesím se od Nového roku zvedají platy o tisíce měsíčně. Zato...

Na zakázce se nedohodli, přesto mu firma účtuje tři tisíce

Ilustrační snímek

Nefungující výrobek můžete vyměnit, špatnou práci reklamovat. Co ale dělat v případě, kdy pro vás řemeslník nic...

Kvíz: Zvládli byste to, co vaše děti?

Soutěže se zúčastnilo více než sedmdesát tříd.

Jak jsou na tom s finanční gramotností, to si mohli školáci ověřit v celoevropské soutěži European Money Quiz. V našem...

Komentář: Budeme mít v Česku čtyřdenní pracovní týden?

Ilustrační snímek

O zavedení čtyřdenního pracovního týdne v poslední době slýcháváme stále častěji, a to zejména v souvislosti s rostoucí...

Další z rubriky

Mají po maturitě a chtějí pracovat a vydělávat. Ale po svém

Ilustrační snímek

Před chvílí odmaturovali a začínají sepisovat motivační dopisy svým prvním zaměstnavatelům. Říká se jim i generace Z....

Mzdy rostou, někde raketově. Kdo dostal letos přidáno nejvíce

Ilustrační snímek

Lektorkám, jeřábníkům, manažerům hotelů a dalším profesím se od Nového roku zvedají platy o tisíce měsíčně. Zato...

Roboti nás o práci nepřipraví. Zaměstnají nás

Ilustrační snímek

Některé starší studie předpovídaly, že kvůli automatizaci a robotizaci zanikne až polovina pracovních míst, novější...

Cena Bitcoinu na úrovni 72 000 dolarů? Možná se dočkáme dříve, než si myslíte

Cena Bitcoinu na úrovni 72 000 dolarů? Možná se dočkáme dříve, než si myslíte

Kurzy.cz Od počátku roku 2015 do prosince 2017 prudce vzrostla cena Bitcoinu z přibližně 150 na 20 000 dolarů. Parabolický pohyb...

Najdete na iDNES.cz