ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Znalost angličtiny je dnes samozřejmostí. Opravdu to platí?

  • 22
Při náboru zaměstnanců kladou firmy velký důraz na znalost angličtiny. Požadavek na ni se objevuje ve více něž 75 procentech inzerátů na volné pozice. Podle životopisů ji ovládá skoro každý. Jak ale ukazují zkušenosti zaměstnavatelů, realita u pohovorů pak ale často bývá jiná.

S jazykovými znalostmi jsou na tom Češi v rámci Evropské unie podprůměrně. Podle průzkumu EU s názvem Special Eurobarometer 386, EUROPEANS AND THEIR LANGUAGES dokáže v jednom cizím jazyku konverzovat 49 procent Čechů. V Lucembursku, Holandsku nebo Švédsku je to ale přes 90 procent. Televizním zprávám v angličtině rozumí 18 procent Čechů, ale v Holandsku je to 57 procent obyvatel. Dvěma cizími jazyky dokáže konverzovat v Holandsku 77 procent populace, v Dánsku 58 procent, ale u nás pouze 22 procent.

A to je dost velký hendikep. Právě nedostatečné jazykové znalosti Čechů totiž vnímají zahraniční investoři jako velkou nevýhodu. Vyplývá to z průzkumu ManpowerGroup Total Workforce Index, který porovnává trhy práce v 75 zemích včetně ČR podle devadesáti parametrů. „Situace se ale zlepšuje a svět rychle doháníme,“ poukazuje na vývoj Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup. Přístup dětí a studentů k jazykové výuce je podle zkušeností této personální agentury nyní velmi dobrý, naprosto běžné jsou zahraniční pobyty během studia a také možnost jazykových kurzů v zaměstnání patří mezi nejvyhledávanější benefity.

Střet generací

Angličtina se tak pomalu stává samozřejmostí. I když to samozřejmě neplatí plošně. Podle personalistů to platí spíš pro mladší generaci. „V posledních letech se velmi zlepšila jazyková vybavenost absolventů,“ potvrzuje Martina Machová, HR ředitelka Sodexo Benefity. Přikládá to tomu, že mladí lidé často konzumují anglický obsah na sociálních sítích a internetu, a také – jak už bylo zmíněno, si zlepšují angličtinu v zahraničí, ať již na studijních pobytech nebo při práci. Co se týká generací starších, tam je to podle Machové s úrovní angličtiny pestřejší, i vzhledem k tomu, že v mládí studovali spíš jiné jazyky.

Podobnou zkušenost mají také další firmy. „Řada lidí, hlavně starší generace, angličtinu nikdy dříve nepotřebovala. Nebylo ani tolik možností, jak s ní přijít do styku,“ uvedla Michala Raganová, HR manažerka značky Zeelandia. Ani u mladších lidí nevidí situaci až tak růžově. „Zpravidla se s angličtinou setkali ve škole, ale pokud ji pak aktivně nepoužívali, znalosti se přirozeně vytratily,“ konstatuje Raganová. Domnívá se ale, že tlak na její znalost v zaměstnáních bude stále sílit, a proto doporučuje se v tomto směru vzdělávat.

Rovněž podle HR manažerky logistické společnosti Geis CZ Jaroslavy Šindelářové je u nás znalost cizích jazyků slabší zejména u generací, které ukončili vzdělání před rokem 1989 nebo v devadesátých letech. Ale ani v generaci současných absolventů není znalost anglického jazyka zdaleka samozřejmostí.

Jaká je realita u pohovorů

To se pochopitelně často projevuje při pracovních pohovorech. „Není výjimkou, že na pozici, kde vyžadujeme znalost angličtiny, se přihlásí někdo, kdo ji neumí na dostatečné úrovni nebo vůbec,“ uvedla Raganová. Kandidáti prý také mají mnohdy zkreslenou představu o své jazykové vybavenosti – někdy ji nadhodnocují, někdy naopak podhodnocují. „Může to být způsobeno odlišným vnímám jednotlivých úrovní nebo rozdílnou metodikou testování úrovně,“ myslí si Raganová. Dodává, že se hodně liší i schopnosti v jednotlivých „disciplínách“ – aktivní versus pasivní použití, psaní versus mluvení.

„Nadhodnocování znalosti je u kandidátů časté, ale stejně tak se setkáváme s opačným případem, kdy kandidát má za to, že jeho znalost je slabší, než je obvyklé,“ potvrzuje ze zkušenosti rovněž Šindelářová.

U kancelářských pozic je to lepší

Pozitivnější zkušenosti mají oslovené firmy z oblasti služeb, v bankovnictví či pojišťovnictví. „V uplynulých letech se situace v tomto ohledu výrazně zlepšila,“ říká Lucie Hrnčířová z HR oddělení MONETA Money Bank. Na pozice, u kterých je v této bance angličtina vyžadována, se tak většinou hlásí kandidáti, kteří jsou si tohoto požadavku vědomi a jsou proto velmi dobře jazykově vybaveni.

Podobný trend sledují také ve firmě Sodexo Benefity. „Někteří svou angličtinu v CV přeceňují, a když se pak překlopí pohovor do angličtiny, jsou překvapení a nedokážou reagovat,“ popisuje Machová. Většinou ale úroveň jazyka odpovídá požadavkům poptávané pozice. Rovněž v České podnikatelské pojišťovně (ČPP) je to různé, uchazeč od uchazeče. Obecně ale zkušenosti pojišťovny ukazují, že uchazečů s požadovanými jazykovými znalostmi je dostatek. „Dokonce se stále častěji setkáváme s tím, že se uchazeči sami dotazují, zda na denní bázi budou moci v rámci nabízené pozice své jazykové znalosti využít,“ dodává Renata Čapková, tisková mluvčí ČPP.

Problémy nemají ani oslovení zaměstnavatelé z oblasti cestovního ruchu. Jak konstatuje marketingový ředitel cestovní kanceláře Alexandria Petr Šatný, uchazeči vědí, že v tomto oboru bez cizích jazyků nejde. Že by nebylo možné takového člověka přijmout. „Většina mladších uchazečů zvládá angličtinu minimálně na komunikativní úrovni,“ říká Šárka Litvinová, spolumajitelka společnosti Asiana, kam patří i portál Letuška.cz.

Jaká je realita v IT

Příliš si nestěžují ani oslovení zaměstnavatelé z oblasti IT. „Na základě své dlouholeté zkušenosti si troufám tvrdit, že se bohužel stále najde nemalá řádka kandidátů, která v CV svoji potřebnou znalost jazyka nadhodnocuje,“ uvedla Jitka Kalenská, HR manažerka společnosti Algotech. „Nicméně jazykové znalosti kandidátů se všeobecně zlepšují a oproti situaci – například před deseti lety – zvládne krátký rozhovor v angličtině téměř každý kandidát, který se k nám hlásí.“ Dodává, že je to samozřejmě i tím, jaké pozice obsazují a čemu se jejich noví kolegové budou věnovat.

Znalost angličtiny alespoň na mírně pokročilé úrovni sledují u uchazečů o práci také v Ness Czech. Pro většinu pozic v této společnosti se jedná o dostatečnou úroveň. „Zhruba tak ve třetině případů se mi ale stává, že kandidáti neumí svou úroveň angličtiny odhadnout. A to tak, že se přeceňují, ale občas i podceňují,“ uvedla Petra Andrlová, Recruiter Team Leader v Ness Czech. „Nedávno se mi stalo, že kandidátka ohodnotila své jazykové schopnosti v CV na pokročilé úrovni, při pohovoru ale nedokázala celou větou odpovídat na otázky, nenacházela vhodná slova.“ Dodává, že její úroveň odpovídala tedy spíše začátečníkovi.

Jiná situace ovšem často nastává, pokud firma potřebuje někoho se znalostmi na vyšší úrovni. „Jak už jsem zmínila, mírně pokročilá angličtina je celkem běžná, pokud ale chceme najít člověka, který bude schopen na pokročilejší úrovni vést rozhovor na odborné téma, vést obchodní jednání či prezentovat, pak se dostáváme do problémů, říká Andrlová. Takový člověk se zkrátka ani dnes nehledá snadno.

Chcete najít opravdu dobrou práci? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz