Pomáhá s vyprošťováním lidí z nepřístupných míst, převáží transplantační týmy, možnosti vrtulníku využívají i hasiči. Také vezl papeže Jana Pavla II., zachraňoval lidi při povodních v Čechách i na Moravě. A zažil dokonce, že po něm stříleli. "Lidé si často myslí, že hlavně monitorujeme provoz na silnicích, ale to už se dneska moc nedělá. Mohli bychom mít v logu netopýra, protože častěji lítáme v noci," říká šéf pilotů Letecké služby Policie ČR plukovník Pavel Forst.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání zveřejňujeme rozhovory se zástupci zajímavých profesí, například s řidičkou kamionu, pyrotechnikem nebo včelařkou. |
Jak dlouho létáte?
U policie od roku 1986. Ale začínal jsem zhruba v 18 letech na větroních, pak jsem přešel na motorová letadla, máme to v rodině, tatínek byl pilotem u armády a ČSA. Chtěl jsem u letadel zůstat, ale vrtulníky se mi zalíbily. Teď tady máme dva typy, větší americký Bell 412 a menší, který má asi tři tuny, to je německý EC135.
Kolik máte nalétáno hodin?
Přes sedm tisíc, u dopravních pilotů je to mnohem víc, i třeba třicet tisíc hodin, my zase máme hodně přistání, já asi 20 tisíc.
Pořád se zvyšuje věk odchodu do důchodu. Do kolika let mohou piloti létat?
Nyní je to pro všechny policisty stejné, do 65. Kdysi se chodilo v 55, ale teď žádné restrikce nebo omezení pro profesi pilota nejsou.
Nemáte ani žádné zdravotní omezení, třeba u zraku?
Ne, chodíme každý půlrok na zdravotní prohlídky do Ústavu leteckého zdravotnictví. To musíme mít, abychom dostali průkaz způsobilosti. Pokud jde o zrak, do určitého počtu dioptrií to problém není. Spousta pilotů nosí brýle nebo kontaktní čočky. Profesi pilota lze dělat i s určitým zdravotním omezením, které je ale přesně stanoveno.
Pavel Forst, 48 let
|
K jakým případům létáte v noci?
Často je to pátrání po pohřešovaných lidech nebo pachatelích různých trestných činů. Troufám si říct, že v současné době jsme schopni přistát v noci v terénu pouze my, nedělá to ani armáda, ani soukromí provozovatelé. Umožňuje nám to vybavení, které máme, termovize, přilby na noční vidění. Čím větší tma, tím je to pro nás lepší. Letíme třeba do chatové osady, kde nesvítí ani pouliční osvětlení, tma jako v pytli, a tam přistaneme na hřišti.
Často se v médiích objevuje, že po hledaném pátral i vrtulník s termovizí, ale bez úspěchu. Proč se stává, že ani s termokamerou člověka nenajdete?
Jednak se mluví jen o těch, kteří se nenajdou, a jednak jsou pro nás naprosto zásadní informace, které dostaneme. Jsme schopni propátrat velké území za krátkou dobu, proto si nás také volají, a pokud tam ten člověk je, tak ho najdeme. Jenže se často stává, že pohřešovaný pán si někoho stopnul a odjel. Nebo ztracený děda sednul na autobus, a protože už jezdí zadarmo, řidič si ho nevšiml. V létě jsme hledali asi čtrnáctiletého kluka, o kterém říkali, že je zaručeně nepohyblivý. My ho hledali po lesích a on jezdil s nějakým strejdou v kombajnu po poli. Ale zrovna les, to je samostatná kapitola, tam není skoro vidět.
Letecká služba Policie ČR |
Ve filmech to přitom vypadá jednoduše, někdo běží lesem a vrtulník ho sleduje.
To ano, ale lidi, které my hledáme, většinou neběží, leží někde zranění, v bezvědomí nebo se skrývají. Schválně se v lese podívejte na oblohu, moc toho neuvidíte, obzvlášť v tom listnatém. Uslyšíte letět letadlo, ale neuvidíte ho, pokud nebude přímo nad vámi.
Co vlastně z vrtulníku vidíte?
Dost. Představte si, že jste v desátém patře a koukáte dolů. Vidíme zvířata, balvan nahřátý od sluníčka, místo, kde dvě hodiny leželo divoké prase, a ještě je teplé. Protože termokamera snímá povrch, pod něj my nevidíme. Takže když bude někdo zahrabaný, nenajdeme ho. Záleží na rozdílu teplot, proto je pro nás snazší pátrání v létě v noci nebo v zimě. V médiích se pak píše, že tam letěl i vrtulník s termovizí. Působí to, jak by ta technika byla všemocná, ale není. Nejdůležitější jsou opravdu informace, z kterých vycházíme. Nevidíme pod vodu ani pod sníh a samozřejmě ani dovnitř domů. Když se zloděj schová do chaty, my ho nevidíme, ale všimneme si rozbitých oken, otevřených dveří. Poznáme, kdyby si tam nějaký bezdomovec zatopil.
Policejní vrtulníky létají i pro záchrannou službu, využívají je také hasiči.
Viděl jste někdy z vrtulníku nehodu v tu chvíli, kdy se stala?
To ne, hlásili jsme třeba nehodu, případně požár, kde ještě policie nebo hasiči nebyli. Vlastně jednou ano... ale jen malou a tak trochu jsme ji zapříčinili my. Přistávali jsme vedle a kolem jela paní, zastavovala a dívala se na nás. Pán za ní taky koukal, ale nezastavil a ťuknul do ní.
Jak se potom škody řeší?
Lidé se buď přihlásí sami, nebo si my všimneme a dáme jim kontakt na pojišťovnu.
Co mají řidiči dělat, aby neohrozili oni vás ani vy je? A proč dopravu neřídí policie?
Protože my tam býváme dřív. Když lidé vidí vrtulník, který se chystá a zdůrazňuji chystá na přistání, ať jedou pryč. Pokud si myslí, že už projet nestihnou, ať zastaví dostatečně daleko před místem, na které přistáváme. Taky by měli překonat zvědavost a nechodit se dívat na vrtulník zblízka, když už sedíme na zemi. To je oblíbená kratochvíle. Jenže my pak spustíme vrtuli a zvířený prach může lidi zranit.
V prosinci policie pátrala i s využitím vrtulníku po postřeleném muži, který si sám zavolal pomoc. Pak se ukázalo, že si to vymyslel. Kolik stojí takový "výjezd"?
To záleží na tom, jak daleko letíme, jak dlouho tam jsme, na použité technice a tak dál. Ale jen palivo na let z Prahy řekněme do Ostravy a zpět vyjde na desetitisíce korun. Celá pátrací akce vyjde i na sto tisíc.
Můžete nějaký let odmítnout?
Jedině kvůli počasí. Nic jiného nás neomezuje. V podstatě nelítáme, jen když i vrány chodí pěšky, jak my říkáme. To znamená, že je velmi špatná dohlednost pod 800 metrů. I auta v takovém počasí jezdí padesátkou. Můžeme letět z Ruzyně třeba na letiště v Karlových Varech podle přístrojů, ale do Příbrami k dopravní nehodě to nejde. Nevadí nám suchý mráz, můžeme lítat do minus čtyřiceti, ale nesmíme v námraze, nabalí se na vrtulník a ten pak sám sebe neunese.
Letecká služba PČR používá dva typy vrtulníků, menší, EC135 T2 (na snímku) a Bell412HP/EP.
Pro záchrannou službu létají policejní piloti rádi. Je to práce, která má smysl, říkají.
Dostal jste se do situace, kterou byste už nechtěl zažít?
Dostáváme se do nich nejčastěji kvůli špatnému počasí. V takových chvílích let přerušíme a vrátíme se. Nepříjemné je, když máme pacienta na palubě a po půlhodině letu z Liberce skončíme zase zpátky v Liberci. Taky po mně asi dvakrát stříleli. Jednou na začátku 90. let, když byly vzpoury ve věznicích, a pak před pár lety na nás nějaký pachatel pálil, ale vrtulník netrefil.
A bál jste se někdy?
Jednou. Povedlo se nám takové hodně špatné přistání a trochu jsme to odřeli.
Když se někdo chce stát pilotem, co musí splňovat?
Obecné požadavky pro přijetí do služebního poměru jako každý policista. My potom ještě požadujeme vysokou školu, průkaz radiotelegrafisty a průkaz způsobilosti na letadlo nebo vrtulník. Nás je poměrně málo a jsme spolu pořád v kontaktu, takže vybíráme nové lidi opravdu pečlivě.
Proč u vás nelétají ženy?
Pokud si vzpomínám, tak se k nám za celou dobu hlásila jen jedna, ale nesplňovala další odborné a kvalifikační požadavky. Teď by to pro nás byl i docela problém, protože bychom museli mít oddělené ložnice a sprchy. A to budova, ve které sídlíme, zrovna neumožňuje. Ale je pravda, že s pilotkou vrtulníku jsem se nesetkal ani při školení na simulátorech v Německu a Americe, kam jezdí posádky z celého světa. U armády zřejmě nějaké budou. Práci by určitě zvládly, někdy by je možná omezovala fyzická síla, když třeba pomáháme u dopravních nehod.
