Nedostala práci. Je Romka

Dokázat, že jste nedostali práci kvůli barvě kůže, není jednoduché. Stejně tak jako dokázat, že jste někoho nediskriminovali. K několika vyhraným žalobám rasově diskriminovaných uchazečů o práci přibyl koncem března další.

Pražský vrchní soud uznal žalobu Romky Viery Dunkové-Beňové, která byla odmítnuta, když žádala o práci prodavačky. Provázela ji přitom pracovnice Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, která poté projevila zájem o to samé místo. Vedoucí s ní udělala vstupní pohovor.

Šestatřicetiletá Viera Dunková se obrátila na soud se žalobou na ochranu osobnosti. Ten loni v červnu rozhodl, že se vedoucí musí Dunkové omluvit a vyplatit 25 tisíc korun. Žalovaná strana v odvolání poukázala na to, že vedoucí prodejny jednala s Dunkovou slušně, stejně jako s pracovnicí poradny, která se jí však zdála více komunikativnější. Proto pohovor s ní byl o něco delší, ale výsledek stejný jako u Dunkové.

"Žalované se nepodařilo prokázat, že žalobkyně nebyla vystavena diskriminaci, což měla v odvolacím řízení za úkol," podotkla k výsledku soudu předsedkyně senátu Naděžda Žáková. Podle soudu svědčí o tom, že k diskriminaci došlo, i fakt, že firma odmítla přijmout jako důkaz audionahrávku pořízenou přímo v prodejně.

Co dělá můj šéf: závidíte jim vysoký plat? A tu dřinu a odpovědnost taky? Více čtěte ZDE.

Mária Berková hledala práci, a tak se nechala zaregistrovat u úklidové agentury ISS. Ta jí poté umožnila ucházet se o místo uklízečky v Baumaxu v Ústí nad Labem. V den, kdy měla Mária Berková do tohoto marketu nastoupit, jí na mobilní telefon přišla textová zpráva. V ní stálo, že ani nemusí do Baumaxu jít, protože je tam nežádoucí. Mária Berková je přesvědčena, že byla odmítnuta kvůli barvě pleti. Je totiž Romka. Nyní se chce soudit.

Nejste žádoucí, stálo v SMS

Vedoucí Baumaxu Jan Prošek však vyloučil, že by někdo z jeho pracovníků diskriminoval Romy. Také firma ISS, která se stará o nábor pracovníků na úklid, odmítá, že by šlo z její strany o rasovou diskriminaci. Nicméně Jan Dušek z této firmy říká, že poté, co se žena osobně přišla do Baumaxu představit, ji několik zaměstnanců poznalo. "Volali k nám, že když nastoupí, budou problémy. Tvrdili, že krade," vysvětluje Dušek z ISS. Proto jí poslal onu SMS. Brání se však, že by v tom byl rasismus. Zaměstnává prý řadu Romů, se kterými nejsou problémy.Důkaz, že došlo k něčemu, co by mohlo být označeno za diskriminaci, musí v případě sporu předložit žalobce. "To znamená mít svědky. Nebo písemný doklad, z něhož vyplývá, proč byl odmítnut; zvukovou nahrávku; záznam z kamery v objektu, kde k tomu došlo," vysvětluje Barbora Bukovská z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. Pokud má někdo pocit, že byl při projevení zájmu o pracovní místo diskriminován, měl by se snažit hned na místě najít svědky nebo získat nějaké písemné zdůvodnění. To samozřejmě neplatí jen v případě diskriminace z rasového důvodu, ale i třeba znevýhodnění kvůli pohlaví, věku nebo zdravotnímu stavu. "Žalovaná strana pak dokazuje, že co se stalo, nebyla diskriminace," dodává Bukovská. Členka Rady vlády pro romské záležitosti Lydia Poláčková tvrdí, že není lehké cokoli dokazovat. "Nejlepší by bylo postupovat podobně jako v případě Viery Dunkové," říká.

Dokazování: těžké na obou stranách

S projevy rasismu se při hledání práce lidé setkávají nejen v České republice, ale ve vysoké míře i v Německu a ve Francii. Tam nedávno zveřejnili o projevech rasismu v zaměstnání zprávu organizace nazvané SOS Rasismus. V ní se mimo jiné uvádí, že nezaměstnanost mezi cizinci, kteří nepocházejí ze zemí Evropské unie, je třikrát vyšší než mezi Francouzi a cizinci ze zemí Evropské unie. Dokázat přitom, že důvodem je i rasová diskriminace, není vůbec jednoduché. Faktorů ovlivňujících zaměstnávání těchto cizinců je totiž více - ať se jedná o znalost jazyka země, kde práci hledají, nebo úroveň dosaženého vzdělání.

Kdo vyhrál ve sporech o diskriminaci?

• Vieře Dunkové musí majitel prodejny Scorpio Club v Praze zaplatit 25 000 korun a zaslat písemnou omluvu. Žena se zde ucházela o místo prodavačky, byla odmítnuta kvůli vzhledu. Vzápětí se o stejné zaměstnání zajímala pracovnice poradny pro občanství a práci dostala.
• Marcela Zupková se ucházela o práci v univerzitní jídelně v Hradci Králové, kterou provozuje firma Akyma. Jedna z jejích majitelek na doklad pro úřad práce uvedla jako důvod nepřijetí: Romka. Zupková na firmě vysoudila 200 000 korun.
• Drogistický koncern Rossmann se musel omluvit Renátě Kotlárové za diskriminaci a vyplatit jí 50 000 korun. Kotlárová se v chebské pobočce firmy ucházela o zaměstnání, personál se s ní však o volném místě odmítl bavit.