Jste původním povoláním dětská sestra. Co bylo důvodem, že jste zdravotnictví opustila a začala se věnovat podnikání?
Ve zdravotnictví jsem pracovala s přestávkami zhruba dvacet let. Zdravotnictví bych asi neopustila, kdybych neměla nucenou zdravotní přestávku. Skončila jsem na několik měsíců v revmatologickém ústavu. V té době jsem se vrhla na studium přírodní kosmetiky a výroby mýdla. Měla jsem dobré základy díky dlouholetému studiu bylin, výhodou bylo mé zdravotnické vzdělání a praxe.
Proč jste začala vyrábět právě přírodní mýdla?
Chtěla jsem zkusit, jestli je možné vyrobit mýdlo v domácích podmínkách. Vzpomínám, jak jsme se s manželem na výrobu našeho prvního mýdla připravovali a vyzbrojili. Oba dva jsme měli dlouhé pláště, ochranné brýle, rukavice a gumovky. Všude jsme totiž četli, jak je výroba nebezpečná, přece jen k výrobě potřebujete louh. A tak jsme nechtěli nic podcenit. Dnes na to ráda a s úsměvem vzpomínám. Ochranné pomůcky používáme dodnes, ale nevypadáme už jako kosmonauti.
Jak vypadalo to první mýdlo? Dalo se s ním umýt?
První mýdlo bylo vyrobené takzvanou metodou za studena a na jeho dozrání jsme museli počkat asi čtyři týdny. Když jsme ho pak konečně vyzkoušeli, bylo úžasné. Krásně pěnilo a díky bylinkám bylo krásně jemné a voňavé. To byl vlastně náš start, který se už nedal zastavit.
Jak dlouho se už mydlařině věnujete?
Mýdla jsme začali prodávat v dubnu 2013, bylo to v den, kdy se nám narodila vnučka. Doufám, že z ní jednou bude mydlářka.
Ladislava Šternbergová (55 let)
|
Kde jste původně mýdlo vařili? Co všechno jste k rozjezdu výroby potřebovali?
Začátky nebyly vůbec jednoduché. První mýdlo jsme vařili v místnosti, kterou jsme výrobě mýdla uzpůsobili v našem domě. Pilovali jsme tehdy receptury a mýdla vařili pro sebe a svou rodinu. Chtěli jsme je ale i prodávat, proto jsme si pronajali výrobnu kousek od Prahy, která byla pro tyto účely už uzpůsobená. Vše bylo v pohodě, ale jakmile se začala zvyšovat poptávka, stáli jsme před rozhodnutím, co dál. Nakonec jsme si pronajali nové prostory v Kryrech, kousek od našeho venkovského domu. Museli jsme je ale přizpůsobit tak, abychom v nich mohli mýdlo a další výrobky vyrábět.
Prozradíte, kolik peněz jste potřebovali na rozjezd a co všechno jste přebudovali?
Měli jsme úspory, rozjezd podnikání jsme však museli řešit i půjčkou. Vše, co jsme vydělali, jsme postupně dávali zpět do výroby, a tak to děláme vlastně dosud. Vylepšujeme, zvětšujeme, používáme lepší a dražší pomůcky.
Pokud mám být konkrétnější, tak minimálně dvě stě tisíc korun spolkne provozovna. Pak musíte počítat s vybavením a nákupem prvních surovin. Na jednotlivé výrobky musíte mít certifikáty, takže vám z peněženky lítají další desetitisíce. A to jste pořád na začátku a ještě neprodáváte a tím pádem ani nevyděláváte. A ani nevíte, jaký bude zájem. Když budete hodně skromní a většinu práce si uděláte sami, tak vám bude pro začátek stačit 250 tisíc. Ale to jsou jen počáteční vstupní investice.
Představuji si, že když jste začínali, měli jste doma takovou skoro alchymistickou dílnu.
Ne, doma jsem něco takového vyrábět nechtěla, ani to nešlo. Legislativa nic takového neumožňuje, pokud chcete mýdlo vyrábět a prodávat, musíte pracovat ve schválených prostorách.
Jak takové prostory, které splňují legislativu, vypadají? Co v nich musí být?
Základem je mít projekt, podle kterého postupujete. Musíte mít výrobní místnost s takzvaným výrobním tokem, což znamená, že i nábytek musí splňovat daná pravidla. Dále potřebujete sklad surovin, který musí mít samostatný vchod a nesmí být průchozí s výrobní místností. V další místnosti pak skladujete hotové výrobky. Do projektu musíte zahrnout i šatnu, denní místnost, WC, umývárnu, a pokud ještě někde najdete kousek místa, tak i kancelář. A když to všechno máte, celý projekt předložíte Okresní hygienické stanici (OHS).
No, není toho málo...
A to není všechno. Musíte mít povolení od požárníků a hygieny, čeká vás také vyřizování na stavebním úřadu. A když tím vším projdete, musíte na živnostenský úřad, kde vám možná zaregistrují vaši novou provozovnu. S legislativou se na začátku opravdu doslova perete, prokousáváte se všemi těmi nařízeními, nikdo vám neporadí, ale musíte splnit všechna nařízení, ať jste malá, nebo velká nadnárodní firma. A to bez výjimky.
Čtěte takéV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. |
V posledních letech se s přírodní kosmetikou doslova roztrhl pytel, neměla jste strach z velké konkurence?
Nad tím jsem tehdy vůbec nepřemýšlela, výroba mýdla mě natolik fascinovala, že jsem takové věci vůbec nevnímala. Když jsem začínala mydlařit, poznala jsem několik mydláren a jejich majitele. Vznikla mezi námi krásná přátelství, kdy jsme si předávali zkušenosti. To platí dodnes, i proto vznikl náš jedinečný Český mydlářský cech. Jsme na něj pyšní.
V čem se vaše výrobky liší od ostatních?
Naše mýdla jsou připravovaná metodou za tepla, což znamená, že je skutečně vaříme a výsledek se dostaví ihned. Mýdlo máme vyrobené za pár hodin, takže nemusíme čekat, až dozraje. Díky této metodě umíme zapracovat do mýdel vzácné pryskyřice. Mýdla jsou pak krásně tučná a umí pokožku doslova pohladit. Ostatní výrobky se snažíme vyrábět v souladu s přírodou, a pokud přece jen nějakou chemii použijeme, snažíme se, aby byla k pokožce co nejšetrnější.
Odkud berete potřebné komponenty k výrobě?
Dřív byla docela fuška sehnat vše potřebné. Základní suroviny jsme ale tehdy měli. Louh, oleje, bylinky a vzácné pryskyřice k mání byly. Dnes už louh či oleje nekupujeme po jednom balení jako dřív, ale po sto a více litrech.
Když jste mýdla začala prodávat, jaký byl o ně zájem?
Když jsem se konečně rozhodla jít s kůží na trh, byla jsem překvapená, jakou rychlostí se mýdla prodala. V té době jsme s manželem vyráběli už pouze metodou za tepla a mýdla balili do ovčího rouna. Balení bylo trochu kostrbaté, etikety také nic moc, ale díky pomoci ostatních mydláren jsme se rychle učili a naše mýdla dostala i hezký kabátek.
Máte nějaké pomocníky?
Přiznám se, že si neumím představit, že bych, byť jen jednu část výroby, přenechala někomu jinému. Jediný pomocník, kterému dovolím do firmy občas zasahovat, je náš nejmladší syn Vítek, který je grafik. K němu ráda chodím pro radu, co se týče grafiky a úpravy etiket v grafických programech.
Co kromě mýdla ještě vyrábíte?
Jsou to bylinné masti, krémy, vůně, šampony, kondicionéry, manžel je tvůrcem vkusných mýdlenek, je toho opravdu hodně. V nabídce máme i různé žínky, ručníky, polštářky, tašky, které šiji sama, je to taková moje radost, u které relaxuji.
Měla jste někdy chvíle, kdy jste chtěla se vším praštit?
To víte, že ano. Mnohokrát jsem se ptala sama sebe, jestli to má všechno vůbec cenu. Třeba ve chvíli, kdy si vedle vás na jarmarku postaví stánek nadšený mydlář, který si vůbec nedělá hlavu s provozovnou, atesty a bezpečností výrobků. A tak prodává mýdla a kosmetiku o více než polovinu levněji. Vás potom zákaznice míjejí se slovy, že si nakoupily výhodně u vedlejšího stánku.
Vzpomenete si i na něco úsměvného?
Nedávno měl manžel menší úraz nohy a zahojenou ránu si měl ještě promazávat mastí. Moc si chválil výrobek, který jsem měla na poličce. Asi po třech dnech jsem zjistila, že je to náš přírodní kondicionér na vlasy. Nejenže mu neublížil, ale kůže kolem rány byla krásně zahojená a manžel byl spokojený.
Jak vás tato práce živí?
Zatím je zájem o naše výrobky velký. Mydlaření nás živí natolik, že nemusíme chodit do práce a můžeme být s manželem spolu. Za naším výdělkem se ale skrývá šestnáct hodin práce denně, včetně sobot a nedělí. Musíme mít zboží stále skladem a být pořád online. Jinak to nejde.
Co byste řekla na závěr?
Za doby minulého režimu bychom už byli oba v důchodu, ale takto jsme si svým snem vyřešili i svou momentální existenční situaci. Doufám, že nám to do důchodu ještě pár let vydrží a bude o naše výrobky stále zájem.
