Řekl bych to jinak. Už za komunistů platilo drž hubu a krok. A kdo se jen trochu pokusí narovnávat korupci a zlodějiny svých nadřízených bude vyhozen. Dělo se to tenkrát a ještě více se to děje dnes. A je jedno jestli je člověk odborníkem nebo ne. Ba bych řekl že to je tak , že čím lepší máte znalosti jak váš nadřízený tím více si můžete být jist, že poletíte.

Konfliktní kolega na pracovišti je svízel. Pět kroků, jak ho srovnat....

Stačí kroky 3:

1. Všichni lidé z pracoviště se shromáždí v jedné místnosti (doporučuje se zvukotěsná) a všem jeho spolupracovníkům rozdáme bejsbolové pálky.

2. Konfliktnímu kolegovi hodíme přes hlavu pytel (deku).

3. Nyní ho společně srovnáme

Konfliktní kolega? A co když právě ta jeho "konfliktnost" je jeho nejlepší vlastností a pan sociolog o ní neví?!?!?!? Konfliktní lidé bývají skvělí formovači. Ty negace, které tzv. konfliktní člověk vysílá, nemusí být často vůbec konfliktní, jen může ostatní štvát, že má tak často pravdu a ostatní vypadají jako hloupé ovce, které vše odkývou.

Firemni sociolog jen vic takovych nepostradatelnych a HDP jen poroste. Za takovyhle rozumy bych taky chtel byt placeny a zivit se tim .

A co ti brani?

S takovým kolegou je třeba začít co nejdříve vyjednávat.

Dobrý příklad úspěšné vyjednávací taktiky předvedl například Bruce Willis ve filmu Pátý Element.

Já mám trochu jiný problém. Mám nadřízenou, která toho z méhopohledu dělá méně, práci ráda dává dalším, dá se říct, že se ji zbavuje, jak tojde, dělá si asi svoje soukromé kšefty (když pohledám poslední otevřenésoubory, tak polovina není uložena na firemním disku), protože poměr ze zakázekje tak 8 udělám já, 2 ona. Chodí poměrně často na 1 hodinu až 1,5 hodiny naoběd úplně mimo firmu či jídelnu… Sedí v práci i hodiny navíc, aby sinemusela brát půl den nebo celý den dovolená a v 11 ve čtvrtek skončit. Dovolenáse řeší, až je, ne třeba půl roku dopředu – tzn. že chci jet na dovolenouzačátkem července a ona mi řekne, že jede na jeden den do Prahy a jeden z násby tu měl být… Má dělat to stejné jako já. Tykáme si a nebavíme se ani o životěmimo firmu, a ani ne co jsme dělali o víkendu. Připadá mi to, jako kdybychom sinepadli do oka nebo jeden z nás je exot. Přitom já se bavím ve firmě téměřs každým a ona tak pouze s ředitelem, který ji asi hájí a rád ji sedíza zády a pozoruje při práci. Ve firmě pracovně na ni dost lidí nadává, že totrvá, nebo že říká, že nemá neustále čas. A když ona nemá čas, tak všichni pakchodí za mnou a ji příště vynechají, protože by to trvalo týden. Firemní mailyčte jednou denně, často se stává, že někdo ze zákazníků něco pošle a ani za 4hodiny, co sedí v práci neví, že ji někdo poslal mail.

Řešení neznám. Spíš časem odejdu, i když se mi to nehodí –mám malé 2 leté dítě. Půjdu do ředitelny, jeden z ředitelů asi za ní stojí(rád), buď by šla z firmy ona nebo já. Když půjdu jako její podřízený žalovatdo ředitelny, tak se ji již do očí nepodívám a budu k ní cítit ještě většíodpor než nyní. Myslíte si, že nechají v práci toho, co o zakázkách ví víc,co udělá 8 z 10, nebo si nechají ženu, o které ani neví, co vlastně v prácidělá, navíc já jsem chlap a ona žena (ředitel není homosexuál).

A to se říká, že si máš najít práci, která tě bude bavit akde budeš chodit rád.

Důsledně nevykonávat něco co je v kompetenci té dámy. A to jestli něco vyřídí nebo ne prostě neřeším. Když za mnou přišli zákazníci (projektanti), že pan Vomáčka  něco slíbil a neudělal a co mají dělat já mlel jako zadrhnutá deska "Vážený pane (paní) já nejsem Vomáčka ale Frolík. Je mě líto. Tady máte na něj mail co nečte a mobil, který nebere.

Nevím proč, ale nadadá mě slovo DEKA

taky první věc co mě napadla  hlavně po větě na konci í. Pokud jste si jisti, že jeho problém není v tom, že by byl ve zmatené situaci, na místě, kam se nehodí, a že se jen snaží bránit, nebojte se vůči agresorovi ohradit. Nejsilnější zbraň proti nevhodnému chování agresivního člověka je, když kolegové využijí příležitost a jasně, srozumitelně mu společně dají najevo, že chtějí změnu.

Zdroj:http://finance.idnes.cz/co-s-konfliktnim-kolegou-0x1-/podnikani.aspx?c=A150522_113117_podnikani_sov

no pane bednáři, to by mě zajímalo, jak se nenecháte odbýt, pokud vám nadřízený dá jasně najevo, že to řešit nehodlá. za vyšším nadřízeným to zpravidla nemá cenu, ten obvykle stojí za svým podřízeným a navíc kolikrát má podobný přístup nejvyšší vedení (třeba proto, že ten exot je něčí známej).

osobně vidím po neúspěšném pohovoru s dotyčným z dané situace dvě možná východiska, a to buď odejít sám, nebo donutit odejít konfliktáře (klidně i fyzicky). oboje jsem vyzkoušel a funguje to. který odchod zvolit závisí na "místních poměrech" ve firmě a na tom, jak moc vám na tom místě záleží.

dobrá rada , Bednář by chtěl 10k