Pokud jim úřad práce nenabídne místo přesně podle jejich představ, mnozí z nich jej prostě odmítnou. Proč? Firmy totiž v některých oborech nabízejí tak malé platy, že o ně mají zájem pouze cizinci, obvykle z východních zemí. Hodně jich najímají stavební společnosti, supermarkety a hypermarkety. Levnější zahraniční pracovníky zaměstnávají také textilní společnosti, které bojují s větrnými mlýny v podobě asijské konkurence a jsou nucené stále snižovat platy i počty zaměstnanců.
„Poslední dobou se lidé z Východu objevují i v restauračních službách,“ říká ekonom Patrik Rožumberský z Živnostenské banky. Podle něho cizinci nejsou konkurencí nezaměstnaných Čechů, protože jsou ochotni vzít místa, o která místní lidé nestojí. S tím však nesouhlasí odbory a požadují přísnější regulaci zaměstnávání zahraničních pracovníků. „Jsme přesvědčeni, že tu pracuje enormně velké množství nelegálních zahraničních pracovníků,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.
V některých oblastech obchodu je podle něho hodně pracovníků ze Slovenska nebo Ukrajiny.
Některým zaměstnavatelům to vyhovuje, protože sílu z Východu platí méně, většinou na hranici minimální mzdy. „Na tyto zaměstnavatele by měl být větší tlak a nemělo by se jim tak snadno povolovat zaměstnávání cizinců,“ dodává Štěch. „Mnoho lidí, zvláště z řad nekvalifikovaných, si příliš zvyklo na pomoc státu. Není zde dostatečný tlak na to, aby se snažili si práci najít. Navíc si někteří stejně výrazně nepolepší, ani kdyby pracovali. A tak nepracují nebo si přivydělávají načerno,“ říká Roman Navrátil, mluvčí Úřadu práce v Olomouci.
Podle bývalého ministra financí a současného poradce výkonné rady Jiřího Rusnoka to je velmi nebezpečná směs pro další vývoj české ekonomiky a zejména veřejných financí. Vláda se podle něho soustředí na jednodušší opatření typu změn daňových sazeb, ale vůbec zatím efektivně nezasáhla do pracovněprávní legislativy, snížení vedlejších nákladů práce nebo obchodního soudnictví.
