ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Chyby můžou přijít draho. Co a kdo musí nahlásit pojišťovně po autonehodě

  • 11
Není nutné ke každé dopravní nehodě volat policii, pokud nejde o újmu na zdraví nebo škodu vyšší než 100 000 korun. I v případě incidentů s menšími následky ale nejspíš budete řešit plnění pojišťovny. Na co si dát pozor a jak správně postupovat?

Nic vážného se nestalo, ale plechy jsou pomačkané. Bude třeba jednat s pojišťovnou o náhradě škody. Nejprve všechno pečlivě nafoťte a vyplňte protokol o nehodě. Originál si nechává poškozený, kopii viník. Dokument společně s fotografiemi z místa předáte pojišťovně, stejně jako policejní protokol, pokud byla škoda vyšší než 100 000 korun. Škodu musí nahlásit všichni účastníci dopravní nehody. Jako první by se své pojišťovně měl ozvat viník, a to co nejdříve. A je přitom jedno, zda šlo o střet s autem, chodcem nebo plotem.

Způsobil jsem škodu
Pojišťovna bude chtít číslo pojistné smlouvy, informace o nehodě, o vozidle (SPZ, VIN, tovární značku a typ, rozsah škody), o řidiči vozu v době vzniku škody, ale také kontaktní údaje. K tomu bude potřeba dodat informace o druhém účastníkovi pojistné události (poškozeném), o nabouraném vozidle či jiném majetku (SPZ, tovární značku a typ, rozsah škody), o způsobené škodě a případně nárocích, které vůči vám vznesl.

Způsobili mi škodu
Na pojišťovnu viníka se musí obrátit i poškozený. Ten by měl nahlásit číslo pojistné smlouvy vozu, kterým byla způsobena škoda, respektive číslo zelené karty, údaje o nehodě, o druhém účastníkovi pojistné události, který způsobil škodu, o vozidle, jímž byla způsobena škoda (vždy SPZ, tovární značku a typ), o svém poškozeném autě (SPZ, VIN, tovární značku a typ, rozsah škody), případně jiném majetku či jiné újmě (například na zdraví), o řidiči vozidla v době vzniku škody.

U majetkového pojištění platí čtyřletá promlčecí lhůta (stejně jako u úrazového pojištění), v případě pojištění odpovědnosti a povinného ručení je tříletá. Po uplynutí promlčecí lhůty právo na odškodnění zaniká.

Pozor na chyby, které mohou přijít draho

Pojišťovna při jakékoli pojistné události důkladně kontroluje, zda je plnění na místě a nejde o pojistný podvod. Pokud zjistí, že byly porušeny podmínky, může plnění buď krátit, nebo dokonce zcela zamítnout. Nutno ale říct, že v drtivé většině případů jde o chyby pojištěných. Už při podpisu smlouvy je nezbytné si nastudovat pojistné podmínky. Ty jsou ze zákona součástí každé smlouvy a jsou v nich obsaženy i veškeré výluky z pojištění, tedy situace, na které se pojistka nevztahuje. Podpisem dokumentu pak s pojistnými podmínkami, a tedy i výlukami, souhlasíte.

Nejčastěji pojišťovna krátí či zamítne pojistné plnění, když motorista k nehodě nezavolal policii, ačkoliv mu to zákon nařizuje. Jde o střety, kdy škoda přesáhla 100 000 korun, někdo byl zraněn či usmrcen, došlo ke škodě na majetku třetí osoby nebo k poškození součástí pozemní komunikace (dopravní značení, semafory…), ale i o nehody, při nichž se jejich účastníci nedohodnou. V těchto případech bude pojišťovna požadovat protokol od policie – bez něho může dojít minimálně ke krácení pojistného plnění.

Podobné je to s chybějícím protokolem o nehodě. Není možné důvěřovat viníkovi, že kolizi nahlásí své pojišťovně. Když to neudělá, poškozený už nikdy žádné peníze neuvidí. Právě protokol o nehodě je důkazem, že ke střetu došlo a jak proběhl. Pokud jej jeden z účastníků nehody nechce vyplnit, je namístě zavolat policii.

Pojišťovny také automaticky neplní v případě, kdy je prokázáno, že jejich klient způsobil nehodu pod vlivem alkoholu. U havarijního pojištění plnění viníkovi zcela odmítnou. Poškozenému ovšem škodu zaplatí, nicméně veškeré vydané finance pak budou vymáhat po onom opilci. To samé platí v případě drog či jiných omamných látek.

Pojišťovna rovněž odmítne plnění, pokud řidič vyjede s autem, které má propadlou technickou kontrolu nebo je z pohledu zákona o pozemních komunikacích vrakem. Znovu platí, že případnému poškozenému veškeré škody uhradí, ale zpětně je pak bude vymáhat po viníkovi.

Specifickou kapitolou jsou nehody mimo silnice. U těch totiž povinné ručení nebo havarijní pojištění, byť je hrazeno, neplatí. Pokud tedy dojde ke střetu například na polní cestě nebo na soukromém pozemku, pojišťovna škody nepokryje.

Podvádět se nevyplácí

Každoročně tisíce motoristů zkoušejí, zda by na pojistném plnění nemohli získat něco navíc. Většinou marně. Třeba v rámci jedné pojistné události nahlásí i škody, které s ní nesouvisí a už na autě byly dříve. Likvidátor pojišťovny na to ale s největší pravděpodobností přijde a pojišťovna to pak vnímá jako podvod. Nejenže žádnou škodu neuhradí, ale může také vypovědět pojištění.

Česká podnikatelská pojišťovna upozorňuje, že postih za podvod může být i mnohem přísnější. „Počet pokusů o pojistné podvody v průběhu let narůstá, stejně tak i uhájená částka. ČPP je trojkou na trhu v oblasti povinného ručení a nejčastější jsou stále pojistné podvody spojené s pojištěním vozidel. Lidé si neuvědomují, že se svým jednáním vystavují trestnímu stíhání. Pojistný podvod je trestný čin, za který může být pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody až na deset let,“ vysvětluje Renata Čapková, tisková mluvčí ČPP.