Častou chybou u pojištění jsou podle mnohých stále špatně nastavené pojistné smlouvy. Souhlasíte s tím?
Ano. Problém dnešních pojistek je zahrnování drobných rizik, jako je například denní odškodné při úrazu od osmého dne, které stojí spoustu peněz, a dává se do smluv na úkor rizik, jako je invalidita. Vypadá to sice lákavě, dostat pár tisíc při vymknutém kotníku, ale v momentě, když skončím na vozíku, tak jsou potřeba k zajištění kvalitního života spíše miliony korun. Ale bohužel lidé stále chtějí z pojištění raději dostat pár tisícovek při prkotinách, než pořádný balík v případě těžkého úrazu nebo nemoci.
Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak. |
Vy denní odškodné kvůli úrazu nenabízíte. Proč?
Jde o riziko, které se částečně překrývá s pojištěním pracovní neschopnosti. Hlavně ale jde o velice zneužívané pojištění, kde se vyskytují často pojistné podvody. To znamená, že poctiví klienti platí i za ty, co toto pojištění zneužívají. Často se u tohoto pojištění také zamítá pojistné plnění, což prohlubuje nespokojenost klientů s pojištěním jako takovým.
Lidé ale toto pojištění vyžadují.
Ano, to je pravda. Na druhou stranu většina lidí toto pojištění nepotřebuje.
Proč myslíte?
Pro mnoho lidí je drahé si pojistit v ideální míře důležité riziko invalidity. Dělají pak chybu, když část svého rozpočtu místo pojištění rizika invalidity, utopí v denním odškodnění po úrazu. Na důležité pojištění invalidity jim pak už moc peněz nezbude.
Jak tuto věc vysvětlujete klientům?
Jednoduše. Když si vymknete kotník, dostanete od pojišťovny pět tisíc korun, ale když se stanete invalidní a nebudete třeba moci už v životě chodit do práce, tak místo milionů korun, které budete potřebovat, dostanete jen několik málo stovek tisíc korun.Tyto případy jsem ve své kariéře bohužel zažil několikrát. A upřímně vám řeknu, že je velký rozdíl, když ochrnutý člověk, který třeba živí rodinu, dostane deset milionů do dalšího života, nebo 400 tisíc. Takové případy ale jsou dnes v České republice velice běžné.
Martin ŠvecVystudoval obor finanční a pojistná matematika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V pojišťovnictví pracuje od roku 2008. Nejprve v ČPP a Kooperativě, později v pojišťovnách Aviva a MetLife. V červenci 2019 spustil projekt nové pojišťovny Simplea, ve které zastává funkci ředitele.  |
Co vy považujete za klíčová rizika, která je nutné pojistit?
Je to pojištění života, invalidity a pracovní neschopnosti. Doplňkovými riziky jsou pojištění závažných onemocnění a pojištění trvalých následků úrazu.
Simplea je novou pojišťovnou na tuzemském trhu. Kdo se u vás hlavně pojišťuje?
Jsou to především mladé rodiny. Nejčastěji před, nebo po sjednání hypotéky, nebo po narození dětí. To je ta hlavní motivace, proč se mladé rodiny u nás pojišťují. Chodí k nám ale i lidé, kteří mají třeba nějaký komplikovaný zdravotní problém, které jiné pojišťovny nechtějí pojistit.
Kdo třeba?
Cukrovkáři mají obecně problém dostat se k solidní pojistné smlouvě.
Vy je pojistíte?
Pokud vidíme, že se o sebe dobře starají, pojistíme je.
Jak zjistíte, že se o sebe dobře starají?
Klient si musí být vědom své nemoci. Žije zdravě. Hlídá se. To znamená, že se chová zodpovědně. Má v pořádku BMI, nekouří, neholduje alkoholu. S ohledem na své onemocnění přizpůsobil stravovací návyky. Takového cukrovkáře pojistíme i proti riziku invalidity. Vše si důkladně prověříme, ale nebojíme se takového člověka pojistit.
Jaké jsou další případy, kdy pojišťovny nechtějí člověka pojistit?Problémy mají například lidé s nedoléčenou boreliózou. U nich je aktuální riziko vzniku komplikací, například neuroboreliózy, velmi vysoké. To by ten klient nebyl schopen prostě uhradit. My je pojistíme, ale musíme počkat na ukončení léčby, než je přijmeme do pojištění.
Jaké další problémy lidé řeší?
U mladých rodičů je zdravotních rizik méně. I když je vidět, že se mladí lidé až příliš často potýkají s mnoha poruchami imunity, nebo duševními poruchami. Těch je poslední dobou relativně hodně.
Co třeba?
Deprese, úzkost, to je velice častá diagnóza. Kromě těch posttraumatických jsou to především problémy plynoucí z pracovního tlaku, který je v dnešní době prostě velký.
Jakou roli dnes hraje v pojištění jeho dříve tolik oblíbená investiční složka? Lidé mnohdy chápou pojištění i jako spoření.
Investiční složka dnes už nehraje moc roli. Investiční částky, které si klienti v pojištění takzvaně „spoří“, jsou velice malé, až zanedbatelné. Dneska i produkty investičního životního pojištění jsou zaměřeny hlavně na krytí rizik a ta investiční část je spíše podvozek, na kterém to jede. Což platí pro většinu smluv uzavřených v posledních pěti, deseti letech.
To znamená, že člověk na konci pojištění nic nedostane?
Něco málo možná ano. Když ale vezmeme v úvahu, že cena stejně nastaveného investičního životního pojištění je totožná jako u „rizikovky“, tak je jasné, že toho moc nebude.
Dá se změnit banka, dodavatel energie. Jak je to u pojišťoven?
Já to chápu tak, že stejně jako lidé mohou bez problému změnit banku či operátora, není důvod, aby to samé nemohli udělat u pojišťovny. Je to přeci služba. Na druhé straně je ale třeba také říci, že změna nemusí vždy být výhodná pro klienta. Pojištění se uzavírá na dlouhou dobu. Může se totiž stát, že změna pojišťovny ve finále vyjde dráž, než když by klient zůstal u té své. Třeba už kvůli tomu, že za dobu, co je pojištěn, zestárl, anebo mu přibyla nějaká nemoc.
Kdy se vyplatí změnit pojišťovnu?
Vyplatí se to například tehdy, když má klient uzavřenou pojistnou smlouvu starší pěti nebo více let. To si myslím, že se cenově vyplatí vždy. Životní pojištění jako produkt se za ty poslední roky významně změnilo a dnes jsou podmínky poskytovaného pojistného krytí u jednotlivých rizik podstatně lepší než v minulosti. To znamená za méně peněz nabízí více krytí. Ale znovu je třeba vždy dobře zvážit aktuální zdravotní stav klienta. To je určující.
Poslanecká sněmovna nyní schválila návrh zákona o změnách ve zdanění technických rezerv pojišťoven, který se týká i životního pojištění. Co je podle vás cílem tohoto kroku?
O pravém důvodu můžeme spekulovat, ale určitě to není ten prezentovaný ministerstvem financí. Žádná výjimka pro pojišťovny totiž neexistuje, protože rezervy pojišťoven jsou úplně jiné povahy než rezervy tvořené podnikateli.
Může to vést k tomu, že pojišťovny zdraží pojištění?
V některých segmentech budou logicky muset. Například u rizikového životního pojištění, kde se ihned po uzavření smlouvy má nově platit daň z případného zisku za celou dobu pojištění dopředu, bude počáteční náklad velice výrazný a ten by se měl projevit i na ceně.
