Vládní návrh zákona související s rozvojem finančního trhu přináší několik částí, které zatím poutaly největší pozornost, jako je změna struktury státních příspěvků nebo vznik dlouhodobého investičního produktu. Podstatné jsou ale i další změny a koneckonců i zachování některých dosavadních pravidel, nad kterými se také vznášely otazníky. Pojďme se podívat jak na „superhvězdy“, tak i na méně často zmiňované části.
1. Státní příspěvek bude štědřejší, ale…
Stát chce motivovat občany, aby si na stáří odkládali více peněz. Proto upravuje strukturu státních příspěvků a vyplácet je začne až od 500 korun, které měsíčně vložíte na účet. V takovém případě vám stát přispěje 100 korun. Získat od státu můžete měsíčně až 340 korun, ročně tedy 4 080 korun.
Abyste čerpali příspěvek na maximum, musíte si odkládat 1 700 a více korun. Vklady a příspěvky přehledně zobrazuje tabulka. Změna by měla začít platit od 1. července příštího roku. Pokud bude klient posílat méně než 500 korun měsíčně, o státní příspěvek se tak připraví. Změnu měsíčně ukládané částky, která je napsaná ve smlouvě, je třeba dopředu vždy komunikovat s příslušnou penzijní společností, nelze jen upravit výši úložky.
| Vlastní měsíční příspěvek | Státní příspěvek dnes | Státní příspěvek nově |
|---|---|---|
| 300 Kč | 90 Kč | 0 Kč |
| 400 Kč | 110 Kč | 0 Kč |
| 500 Kč | 130 Kč | 100 Kč |
| 600 Kč | 150 Kč | 120 Kč |
| 700 Kč | 170 Kč | 140 Kč |
| 800 Kč | 190 Kč | 160 Kč |
| 900 Kč | 210 Kč | 180 Kč |
| 1 000 Kč | 230 Kč | 200 Kč |
| 1 100 Kč | 230 Kč | 220 Kč |
| 1 200 Kč | 230 Kč | 240 Kč |
| 1 300 Kč | 230 Kč | 260 Kč |
| 1 400 Kč | 230 Kč | 280 Kč |
| 1 500 Kč | 230 Kč | 300 Kč |
| 1 600 Kč | 230 Kč | 320 Kč |
| 1 700 Kč a více | 230 Kč | 340 Kč |
2. Vyšší sleva na dani
Od základu daně bude možné odečíst příspěvky v celkové výši až 48 tisíc korun, při patnáctiprocentní daňové sazbě je tak úspora až 7 200 korun ročně. Tato sleva se dělí mezi všechny produkty s možností odečtu, tedy i pro investiční životní pojištění nebo plánovaný dlouhodobý investiční produkt. Do odečtu se započítá každý měsíc až 4 000 korun, které uložíte nad rámec částky pro vyplacení maximálního státního příspěvku (vklad 1 700 Kč). Výhody penzijního spoření v kombinaci „státní příspěvek & daňová úspora“ tak maximálně využijete při měsíčním vkladu 5 700 korun.
3. Důchodci bez příspěvku
Podle dosavadního vývoje to vypadá, že oželet státní příspěvek budou muset důchodci, kterým stát poté, co začnou dostávat vyplácenou starobní penzi, přestane ke spoření přispívat. Nepopulárním opatřením chce stát ušetřit, kompenzovat to bude zvýšením příspěvků v předcházející akumulační fázi. Předběžná účinnost se očekává od 1. července 2024. Je zbytečné, aby klienti, pobírající důchod, kvůli této změně nyní svá spoření na penzi vybírali, vyplatí se jim pobírat příspěvky co nejdelší dobu. Daňové zvýhodnění pro pracující důchodce zůstane zachováno.
4. Výběr až po deseti letech
Dnes platí, že čerpat naspořené prostředky z penzijních produktů lze bez sankce (odebrání státních příspěvků) po dosažení věku 60 let a alespoň 5 let trvání smlouvy. Pravidlo 60 let věku zůstane zachováno, ale smlouva bude muset být nově založena alespoň 10 let. Výjimku budou mít lidé, kteří se stanou například invalidními. Platí to ale až pro smlouvy založené nově po nabytí účinnosti zákona. Kdo si tedy chce založit doplňkové penzijní spoření za mírnějších podmínek, má nejvyšší čas. Možnost jednorázového výběru, kdy ale zdaníte 15 % výnosy a příspěvky zaměstnavatele, zůstane zachována. Kdo nechce při výběru danit nic, musí zvolit výplatu renty alespoň na dobu 10 let.
5. „Staré i nové“ spoření najednou
V příštím roce bude možné uzavřít novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, i když klient z minulosti už spoří ve starém transformovaném fondu. Ty mají garanci nezáporného zhodnocení, což je pro řadu lidí hlavní argument, proč v transformovaných fondech zůstávají, byť vzhledem k inflaci reálně prodělávají. Prostředky v transformovaném fondu uzavřou, aniž by tuto smlouvu museli rušit, a založí si nové doplňkové penzijní spoření. Státní příspěvek získají pouze jeden, ale budou moci využít dynamičtější strategie nových fondů.
6. Alternativní fond
Vedle dosavadní dynamické, vyvážené a konzervativní strategie začnou penzijní společnosti nabízet také variantu prostředky vložit do tzv. alternativního účastnického fondu. Ten bude mít o něco volnější strategii a penzijní společnosti můžou jeho prostřednictvím investovat například do nemovitostí či veřejné infrastruktury. Díky volbě i rizikovější aktiv lze očekávat potenciálně vyšší výnosy, pochopitelně i s vyšším rizikem volatility.
7. Dlouhodobý investiční produkt
A na závěr jedna z nejčastěji skloňovaných novinek – dlouhodobý investiční produkt, chcete-li DIP. Skutečně vznikne, což nebylo až tak jisté. Teď budou na tahu poskytovatelé – tedy Českou národní bankou evidované subjekty jako banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry, aby představily konkrétní produkty, které připravují.
DIP si budete moct založit, i když už máte penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, bude možné čerpat i daňové výhody (limit se sčítá) i případný příspěvek zaměstnavatele. Ten je do 50 tisíc ročně osvobozen od daně. Státní příspěvek zde jako u spoření na penzi ale nebude.
Praxe by měla být taková, že v rámci DIP bude možné investovat do širokého portfolia cenných papírů a nástrojů, které jsou obchodovány na evropském regulovaném nebo obdobném trhu, do státních a krytých dluhopisů finančních institucí, investičních fondů či vkladových produktů.
Hlavní výhodou je získání daňové úlevy a zároveň volba více individuální investiční strategie složením portfolia. Stejně jako u spoření na penzi bude i podstatou DIP prostředky nevybírat až minimálně do 60 let a nejméně 10 let od založení smlouvy, v opačném případě by člověk musel dodanit předchozí získané daňové úlevy.
