V jakém případě není nutné, aby absolventi začali hradit odvody na sociální zabezpečení a jaký má dopad, když odvody nehradí?
Samotným ukončením studia povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nevzniká. Pokud student či absolvent nenastoupí do zaměstnání či nezačne podnikat, pojistné na sociální zabezpečení odvádět nemusí. Je třeba však počítat s tím, že doba studia není od 1. ledna 2010 dobou důchodového pojištění ani tzv. dobou náhradní. V praxi to znamená, že se tato doba nezapočítává pro budoucí starobní důchod. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která založí účast na pojištění.
První práce? Vytvořte si finanční polštář! |
Může se student či absolvent přihlásit k odvodům na sociální zabezpečení dobrovolně? A co si tím zajistí?
Ano, je to možné. Od dovršení 18. roku má student či absolvent možnost přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. Tím si zajistí, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro starobní důchod. Měsíční pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí minimálně 2 099 korun. Za období studia je možné si dobrovolné důchodové pojištění doplatit zpětně i kdykoliv v budoucnu.
Jak je to s odvody při nástupu do zaměstnání a co je třeba si ohlídat?
Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, odvádí za něj pojistné jeho zaměstnavatel. Zaměstnavatel také plní i další povinnosti, například nám zasílá zákonem stanovené informace a doklady, jako je třeba evidenční list důchodového pojištění či podklady pro dávky nemocenského pojištění.
Zaměstnavatel však neodvádí pojistné na sociální zabezpečení ve dvou případech. Jednak tehdy, když jde o tak zvané zaměstnání malého rozsahu. Tedy situaci, kdy příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 korun za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl. Odvody zaměstnavatel nehradí ani tehdy, když jde o činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 tisíc korun. I v těchto případech pak platí, že se toto období nepočítá do doby potřebné pro důchod a zaměstnanec není ani účasten nemocenského pojištění.
Mohou nastat i další situace, při kterých nevzniká povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení?
Ano, jde například o výkon dlouhodobé dobrovolnické služby nebo vykonávání zvláštních druhů činnosti, které nezakládají účast na pojištění. Jde o tedy o zaměstnání malého rozsahu s příjmem do 2 500 korun za kalendářní měsíc a dále o činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, kdy odměna nepřesahuje částku 10 000 korun v měsíci. Může jít také o činnost konanou na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku, je-li vykonávána bezúplatně.
Čtěte také |
Co když absolvent začne podnikat?
Když se absolvent po ukončení studia rozhodne podnikat, tedy zahájit samostatnou výdělečnou činnost, je třeba to ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště. Zde získá i potřebné informace včetně údajů k placení pojistného a záloh na pojistné na důchodové pojištění. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení záloh na důchodové pojištění povinné již v prvním roce podnikání. Měsíční záloha na pojistné se platí alespoň v minimální výši a pro rok 2018 je stanovena částkou 2 189 korun.
Je-li podnikání vedlejší činností, což může být například při zaměstnání nebo při pobírání rodičovského příspěvku, je povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů. Takzvaná „rozhodná“ částka podmiňující povinnost platit pojistné na důchodové pojištění je proměnlivá a pro rok 2018 činí 71 950 korun při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.
Řada studentů či absolventů se často rozhodne odjet do zahraničí, ať už na zkušenou nebo na další studia. Jak je to s odvody v těchto případech?
Studenti, kteří po ukončení studia vycestují do zahraničí, kde například absolvují stáž či dále studují, pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Pokud však budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné.
Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. Obdobná pravidla platí při výdělečné činnosti v zemích, s nimiž má Česká republika uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu. Pokud by student s bydlištěm v České republice vykonával práci na území dvou nebo více členských států EU, má oznamovací povinnost vůči okresní správě sociálního zabezpečení podle svého trvalého nebo hlášeného pobytu.
Co když po ukončení studia nesežene absolvent práci?
Pokud absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální zabezpečení odvádět nemusí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou důchodového pojištění.
Ale pozor, pro budoucí důchod, a to nejen starobní, ale také invalidní a pozůstalostní, se tato doba započítává pouze v omezeném rozsahu. Z doby evidence bez pobírání podpory v nezaměstnanosti či rekvalifikaci před 55. rokem věku se započítává maximálně jeden rok. Při dlouhodobé nezaměstnanosti je proto dobré přihlásit se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, aby se tato doba v budoucnu mohla zohlednit při stanovení důchodu.
