Češi mají zájem o spoření na důchod s příspěvkem státu. V účastnických fondech nového doplňkového penzijního spoření přibývá střadatelů. Za první kvartál se zvedl počet o více než 47 tisíc lidí. Celkově v účastnických fondech investuje do vlastního důchodového polštáře již přes 1,685 milionu Čechů. Ve starých transformovaných fondech, do kterých již nelze vstupovat, zůstává spořit 2 682 047 střadatelů.
Chcete mít klidnou penzi? Najděte si dobře placenou práci na pracovním portálu jobDNES.cz. |
„První kvartál byl nadprůměrný jak z hlediska počtu nově uzavřených smluv, tak z hlediska zhodnocení peněz účastníků. Za první tři měsíce se uzavřelo o 10 tisíc smluv více než v předchozím kvartálu, celkově je to nejlepší mezikvartální přírůstek od konce roku 2021,“ říká prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.
Důchody štěpí společnost. Jak to vidí mladí, starší generace a experti |
Konzervativní spoření moc nevynáší
Klienti penzijních společností, kteří si spoří v transformovaných penzijních fondech a sází tak na garantovanou jistotu nezáporného zhodnocení, však s po započtení inflace poklesla hodnota vkladů za posledních 10 let reálně o téměř 20 procent. Vyplývá z analýzy, kterou zpracovala společnost Freedom Financial Services.
Spočítejte si, kolik ukrojí z úspor inflace |
Češi mají ve starých transformovaných fondech uloženo téměř 460 miliard korun. Úroveň vkladů je v těchto fondech garantována ze zákona penzijními společnostmi a nemůže se dostat do záporu. Tomu odpovídá i zhodnocení, které se v průměru pohybuje kolem jednoho procenta.
„Takovéto zhodnocení v žádném případě nedokáže vygenerovat dostatečnou částku na lepší budoucnost v penzi. V kombinaci s vysokou inflací z minulého roku, tak dochází k reálnému znehodnocení úspor účastníků, které za poslední dekádu dosahuje hodnot okolo dvaceti procent,“ upozorňuje Zdeněk Bartoš, produktový manažer Freedom Financial Services.
Pokud se podíváme na loňské výsledky jednotlivých transformovaných fondů, tak vidíme poměrně výrazné rozdíly. Nejvyšší a na poměry transformovaných fondů nadstandardní zhodnocení připsala klientům loni Penzijní společnost Conseq. Vklady zhodnotila o 4,4 %. Na druhé příčce skončila Česká spořitelna penzijní společnost se zhodnocením 2,19 % a třetí v pořadí se zhodnocením 1,69 % byla Allianz penzijní společnost.
Inflace znehodnocuje úspory
Když ale započítáme inflaci, která v loňském roce dosáhla hodnoty 15,1 %, tak střadatelé v transformovaných fondech za posledních 10 let reálně prodělávají okolo 20 procent. Tyto výsledky, které spočítali experti společnosti Freedom Financial Services, nejspíš žádného klienta asi nepotěší.
„Reálný celkový výnos všech transformovaných fondů se dlouhodobě pohybuje v záporných hodnotách. Letité úspory klientů tak mizí. Nic na tom nezmění ani chystaná novela zákona o penzijním spoření, kterou chce Ministerstvo financí od příštího roku změnit výši státních příspěvků a motivovat tak účastníky k posílání vyšších měsíčních úložek,“ říká Zdeněk Bartoš.
Inflaci poráží dynamická strategie střadatelů
O něco optimističtější pohled nabízí dlouhodobé výsledky účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, které zejména u dynamických variant dokázalo prostředky klientů zhodnotit za posledních deset let průměrně kolem pěti procent.
„Například Akciový účastnický fond Penzijní společnosti České spořitelny zhodnotil za posledních deset let prostředky klientů průměrně o 5,14 %, Globální akciový účastnický fond společnosti Conseq dokonce o 6,15 %. Pro naspoření potřebných prostředků na penzi tak nabízí doplňkové penzijní spoření jistě pro většinu klientů lepší předpoklady,“ popisuje Zdeněk Bartoš.
Lidé, kteří si i nadále spoří na důchod v transformovaných a konzervativních fondech by podle Bartoše měli zvážit, zda se na penzi nezajistit i jinak. Případný převod úspor do účastnických fondů přitom dává smysl nejpozději 10 let před důchodem.
Nové penzijko je dlouhodobý produkt
U investování, kam dnes nové fondy penzijního spoření patří, je naprosto zásadní dlouhodobost a pravidelnost. Pokud člověk po většinu ekonomicky aktivního života, což je zhruba 30 let, konstantně investuje do akciových trhů a nepanikaří, dočká se odměny. Světové trhy v takovém období zaznamenají více i méně úspěšná léta. Ta úspěšná ale převažují a vytváří zisk i potřebnou rezervu pro horší časy.
Vidět je to také u penzijka – loni sice dynamické fondy zaznamenaly pokles o necelých 11 %, rok před tím ale vydělaly v průměru téměř 17 % a v roce 2019 výnos sahal dokonce k hranici 19 %. Nové penzijko je na trhu přes deset let. Za tuto dobu dokázalo v dynamických fondech vydělat ročně v čistém v průměru 4 % a porazilo inflaci – ta za stejné období dosáhla průměrné roční hodnoty 3,1 %, a to i po započítání té loňské, která poprvé od devadesátých let byla dvouciferná na úrovni 15,1 %.
Dobře si vedly dynamické fondy nového penzijního spoření i v letošním 1. čtvrtletí, kdy zhodnotily vklady průměrně o 5,02 % a téměř z poloviny odmazaly loňskou ztrátu. Vyvážené fondy pak zhodnotily vklady středatelů o 4,54 % a podařilo se jim z loňského poklesu odškrtnout přes 70 %. Povinné konzervativní fondy, které před akciemi dávají ve svém portfoliu přednost dluhopisům, zhodnotily investice v prvním letošním kvartále o 2,23 %.
Průměrná úložka jen 824 korun, inflace brzdí
V průměru si však Češi spoří ve starých i nových fondech stále velmi málo, měsíčně jen 824 korun. Příspěvek zaměstnavatele pak dostává jen každý třetí střadatel – ve starém penzijku v průměru 1 095 korun měsíčně a v novém doplňkové penzijní spoření 1 180 korun. Stát chce nicméně lidi motivovat, aby spořili víc a ve hře je i možnost odečíst si z daní až 48 tisíc korun.
Chystá se novinka, kdo spoří v penzijku, odečte z daní až 48 tisíc |
Nakolik bude hodnotu naspořených peněz ukrajovat inflace, ukáže její další vývoj. V dubnu meziročně zpomalila na 12,7 procenta a podle analytiků by měla dál brzdit. „Jednociferné meziroční inflace bychom se mohli dočkat v průběhu léta, pravděpodobným měsícem se nyní jeví červenec. V závěru roku by se pak inflace mohla nacházet poblíž 8 % a za celý letošní rok v průměru dosáhnout necelých 11 %,“ předpokládá Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
