„V květnu ceny oproti loňskému roku vzrostly o zhruba 11 procent a svůj meziroční růst zmírňují již od února. Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
„Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 Kč/l, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ upřesňuje Šedivá.
Ceny podle očekávání ekonomů klesaly v oddíle doprava v důsledku zlevňování pohonných hmot (-3,9 procenta).
„Překvapil nás ovšem další pokles cen v oddíle rekreace a kultura, kde se možná začínají projevovat také postupně zlevňující pohonné hmoty,“ zdůrazňuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Zpomalení meziročního cenového růstu podle ČSÚ ovlivnily hlavně ceny kategorii bydlení, kde proti loňsku zbrzdily svůj růst ceny zemního plynu na 47,6 procenta (v dubnu 53,1 procent) a tuhých paliv na 39,4 procent (v dubnu 47,6 procent).
„V květnu došlo k meziročnímu zvýšení cen spojených s bydlením. Například stouply ceny vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta, elektřiny o 24,8 procenta či tepla a teplé vody o 41,3 procenta,“ doplňuje ekonom Štěpán Křeček.
Inflace klesá, vyhráno ale není. Vyšší sazby zůstanou, míní analytici |
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zmírnily svůj růst ceny chleba, masa, mléka i vajec. „Toto zmírnění meziročního cenového růstu bylo zejména důsledkem cenového vývoje v loňském roce. Ceny másla byly meziročně nižší o 19,7 procent,“ uvedl statistický úřad.
Koruna v reakci na zveřejnění letošních květnových hodnot inflace posílila. To značí, že překvapily také trh. Devizoví obchodníci nyní sázejí na to, že kvůli neústupné inflaci bude muset Česká národní banka držet sazby na vyšší úrovni déle.
„Po dnešku tak klesá pravděpodobnost, že by ČNB mohla zahájit snižování úrokových sazeb ještě letos. Naopak se zvyšuje pravděpodobnost, že bude muset ještě přistoupit ke zvýšení sazeb, byť tento scénář má stále pravděpodobnost nižší než 50procentní a není to scénář s největší pravděpodobností nastání,“ míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V boji s inflací je třeba pokračovat, shodl se premiér s guvernérem |
„V rámci své jarní prognózy ČNB očekává, že úrokové sazby ještě po delší dobu setrvají na stávající či dokonce vyšší úrovni, a to by mělo zaručit postupné snižování inflace a její návrat k hodnotám poblíž inflačního cíle dvě procenta někdy ve druhém čtvrtetí roku 2024. Přestože souhlasím s tím, že inflace se bude pozvolna snižovat, neočekávám, že se návrat k inflačnímu cíli podaří tak brzy, jak ČNB plánuje. Existuje totiž stále mnoho proinflačních faktorů - jako geopolitická situace, expanzivní fiskální politika, inflační očekávání, riziko mzdově-inflační spirály, dostupnost a ceny energií - u nichž nevíme, jak se budou vyvíjet,“ říká Karel Kotoun, senior manažer v oblasti finančních služeb Accenture ČR.
Inflace přes další pokles stále zůstává hlavní překážkou pro další růst české ekonomiky. „Firmy sice chtějí růst, rozšiřovat výrobu a nabírat nové lidi, ale kvůli vysokým úrokovým sazbám bankovních úvěrů své investice odkládají. A střadatelé na svých spořicích účtech či termínovaných vkladech pořád reálně prodělávají. To se nezmění minimálně do konce letošního roku,“ míní Vít Endler, generální ředitel crowdfundingové platformy Fingood.
Pod deset procent se podle většiny analytických odhadů dostane inflace za červen nebo červenec. V dalších měsících očekávají její další odeznívání. Prognóza České národní banky (ČNB) předpokládá, že v příštím roce se inflace dostane pod tři procenta.
7. května 2023 |
