Jednou z vládou schválených změn ve třetím důchodovém pilíři je odebrání státního příspěvku těm účastníkům penzijního spoření, kteří si dál spoří v penzijních fondech se státním příspěvkem, ale současně pobírají státní penzi.
„Pokud zákon projde, znamená to, že v lednu ti účastníci transformovaných a účastnických fondů už nedostanou žádný státní příspěvek. To ale jenom v tom případě, že již pobírají starobní důchod,“ potvrzuje změnu mluvčí Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) Jan Sedláček.
Analýza: Ve starém penzijku srazila inflace úspory za 10 let o pětinu |
Přesná data o tom, kolik starobních důchodců si spoří v penzijním spoření, penzijní společnosti nemají. Co ale vědí je to, že každoročně stát ať už na prodloužených, nebo nově sjednaných smlouvách starobních důchodců vyplatí příspěvky v objemu zhruba dvou miliard korun. V penzijních fondech pak mají penzisté s aktivními smlouvami o spoření zainvestováno 130 až 140 miliard korun.
Důchodci vidí v penzijku rezervu na horší časy
Jedním z nich je i pan Jaroslav z Prahy, který si už třetím rokem užívá důchodu. Plánovanou změnu na zrušení státních příspěvků v penzijním spoření pro důchodce, pokud by se měla novela vztahovat i na dříve uzavřené smlouvy, považuje ze strany státu za nefér vůči lidem, kteří si spoří i v době penze.
„Když jsem se stal důchodcem, začal jsem pobírat starobní penzi, tak jsem peníze na nic nepotřeboval, a tak jsem nechal tu starou smlouvu o penzijním připojištění dál běžet. Přijde mi to jako nejlepší spoření především pro starší lidi,“ říká pan Jaroslav.
Podle něj to, že nepotřebuje důchodce větší obnos peněz zrovna v době, kdy odchází do starobní penze, neznamená, že je nebude potřebovat třeba za pět nebo sedm let.
„Běžně se dnes připlácí za zdravotní péči, za pomoc v sociálních službách, nikdy nevíte, kdy se zase násobně zvýší ceny za plyn a elektřinu,“ říká s tím, že uspořené peníze v penzijním spoření jsou i pro seniory určitou jistotou při řešení nečekaných událostí.
Pokud příští rok skutečně dojde na to, že se změna dotkne i dříve uzavřených smluv, pak si peníze ze spoření pan Jaroslav určitě vybere. „Bez státního příspěvku nemá smysl peníze v penzijku držet, to je vložím třeba na spořicí nebo termínovaný účet,“ říká.
Průměrný důchod vyrostl červnovou valorizací poprvé nad 20 tisíc korun |
Co říká finanční poradce
Podle finančního poradce skupiny Partners Vladimíra Weisse není nic výjimečného, když i lidé, kteří začnou čerpat státní penzi, dál spoří v penzijních fondech se státním příspěvkem. I když jde o menší skupinu účastníků než těch, kteří si peníze vybírají zároveň s odchodem do penze.
„Jedná se spíše o ty majetnější účastníky. Ty, kteří si mohou dovolit dál odkládat peníze do penzijních fondů,“ říká finanční poradce.
Současná praxe je podle něj taková, že lidé, kteří odejdou do penze, ale pokračují ve spoření, mají na výběr ze dvou možností. Buď si spoří prostřednictvím své stávající smlouvy, nebo ji zruší a založí si novou. V obou případech jim stát při úložce tisíc korun měsíčně vyplatí na státním příspěvku celkem 2 760 korun ročně.
| Vlastní měsíční platba | 100 | 300 | 500 | 800 | 1000 | 1500 | 2000 | 3000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Státní měsíční příspěvek | 0 | 90 | 130 | 190 | 230 | 230 | 230 | 230 |
| Roční státní příspěvek | 1080 | 1560 | 2280 | 2760 | 2760 | 2760 | 2760 | |
| Roční úspora na daních | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 900 | 1800 | 3600 |
| Celkově roční výhody | 0 | 1080 | 1560 | 2280 | 2760 | 3660 | 4560 | 6360 |
„Tento typ spoření vychází pak ještě výhodněji než třeba stavební spoření. A po pěti letech si mohou lidé peníze znovu vybrat,“ hodnotí penzijní spoření Vladimír Weiss.
Zaplatí poplatek za jednorázový výběr, plus 15% daň z výnosu. Ten bývá ale za pět let nízký. Dalších 15 procent odvedou, pokud jim přispěl zaměstnavatel. Za ideální postup Vladimír Weiss považuje zrušit staré penzijní připojištění, které je málo výhodné, a začít si nově spořit v doplňkovém penzijním spoření.
O formě výběru peněz z penzijka rozhoduje zdanění i plány do budoucna |
V penzijku pokračují hlavně majetnější důchodci
Obecně je Vladimír Weiss toho názoru, že v penzijním spoření pokračují převážně majetnější penzisté a ti s vyššími příjmy, kteří peníze po odchodu do penze nutně nepotřebují.
„A je to maximálně tak naštve, ale do chudoby je to nejspíš nepošle. Problém vidím spíše u těch lidí, kteří buď vůbec nemají na to, aby si na penzi spořili, nebo si spoří tak málo, že si toho mnoho v penzijních fondech na stáří nenaspoří,“ odpovídá na otázku, jak moc se změna dotkne seniorů.
Obdobně situaci vidí analytik České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. Vzhledem k vývoji veřejných rozpočtů je podle něj v pořádku, když vláda sebere státní příspěvek těm, kteří si dál spoří ve třetím pilíři, ale už i pobírají starobní důchod. Důležité je podle něj přilákat do třetího pilíře co nejvíce mladých lidí. Čím déle si budou spořit na penzi, tím více si naspoří a zajistí se na stáří.
„Státní příspěvek je samozřejmě mimořádně důležitý pro přilákání lidí ke spoření ve třetím pilíři. A tak se mi líbí třeba návrhy na určité degrese (pozvolné klesání státního příspěvku v čase) státního příspěvku vůči daným věkovým skupinám,“ říká Zahradník.
Zároveň by při řešení udržitelného důchodového systému přivítal i větší podporu státu vůči zaměstnavatelům, kteří přispívají na spoření na penzi svým zaměstnancům. Má ale za to, že za současné situace je takový koncepční přístup nejspíš jen „výkřikem do tmy“.
Chcete být v penzi zajištěni? Najděte si dobře placenou práci na portálu jobDNES.cz |
