- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jsem toho názoru, že pokud se má nějaký systém honosit přídomkem sociální, měl by v první řadě zabezpečovat člověka, který se ho placením pojistného účastní, před nenadálou ztrátou pracovního příjmu (ať je důsledkem úrazu, nemoci, nebo třeba nezaviněné nezaměstnanosti). K tomu je potřeba, aby současná povinná platba na tzv. sociální pojištění zahrnující ve skutečnosti především spoření na stáří, byla rozdělena na platbu sociálního pojištění určenou právě na krytí těchto nepředvídatelných ran osudu a na klasické důchodové pojištění - přesněji řečeno spoření, neboť stáří není sociální událost, ale předvídatelná a pravděpodobná životní situace.
Tedy konec počítání nějakých nesmyslných dob pojištění, ale jasné pravidlo: jsi pojištěn a nezaviněně jsi ztratil možnost si vydělávat na živobytí? => Máš nárok na pojistné plnění v té a té výši. Úplně stejně jako je tomu u zdravotního pojištění.
Velký problém mají sluchově postižení. Pro svoje postižení je často nikdo nechce zaměstnat, neboť je s nimi velmi obtížná komunikace, nejsou schopni telefonovat atd. A stát vám řekne, že máte zdravé ruce a nohy a pracovat můžete a invalidní důchod vám nedá.
Naproti tomu jsou zde občané, kteří ač jim v podstatě nic není, mají plný invalidní důchod.
Mají plný invalidní důchod a ještě k tomu pracují na plný úvazek.
Myslím, že to až tak těžké není. Nikoho jsem nepodplatil, jen jsem žádal o částečný invalidní důchod. Přiznali mi plný, to bylo pro mne největší překvapení v životě.
Když se nad tím zamyslíte, je to až neuvěřitelně špatně nastavené. Žádná komerční pojišťovna nepodmiňuje výplatu pojistného nějakou dobou pojištění, jediným kritériem je to, zda pojistná událost nastala, nebo ne. Stát v rámci své politiky sociálního zabezpečení vyžadováním minimální doby pojištění tento pojistný princip zcela popírá. O jakém zabezpečení je potom ale řeč?! Člověk, ač řádně pojištěný, je vystaven do role jakéhosi prosebníka, ponechán na libovůli úředníků. Problém je už v tom, že se tu plete sociální pojištění a spoření na důchod, které se také schovává pod zavádějícím označením důchodové pojištění.
Zatímco skutečné pojištění má člověka zabezpečit před nenadálými událostmi (invalidita) a na zásluhovosti by němělo být založeno vůbec, nebo jen v malé míře (dle výše pojistného), důchodové spoření na očekávanou událost (stáří) by mělo naopak zásluhovost vyzdvihovat,takže výsledný starobní důchod by měl v mnohem větší míře než dnes být úměrný nejen době, ale především výši naspořených prostředků.
Náš sociální systém je postavený tak, že na jedné straně vytváří různé bubliny a vakua, v nichž se může člověk nezaslouženě ocitnout bez nároku na jakoukoli sociální podporu, zatímco na druhé straně rozdává velkým skupinám obyvatel, kteří to nepotřebují, případně kvůli absenci jasných pravidel těm, kdo si to "vykřičí".
Komerční pojištovny tu dobu kdy platíte pojistné a nemate nárok na výplatu mají na počátku pojištění zcela běžně, už jsem viděl i půlroční dobu.
Je taky nic moc situace, kdy nestihnete odpracovat rozhodná léta před vznikem invalidity (musíte odpracovat 5 let v předcházejících 10) a dostanete se rovnou do III. stupně invalidity. Nejenže nemáte nárok na invalidní důchod, ale zároveň Vám ani neběží žádná léta pro starobní důchod. Na úřad práce se již nesmíte zaregistrovat. Takže ve výsledku může mít žena několik dětí a jde do důchodu až kolem 69-tého roku.
Na tom všem mě štve, že když se invalida snaží zapojit se do práce, aby se doma psychicky nezbláznil, v tu ránu mu důchod skrouhnou, s odůvodněním, že už se na svoji nemoc adaptoval. Takže vlastně lepší nedělat nic.
V ČR může být i zdravým lidem přiznána invalidita a s ní i invalidní důchod. Stačí k tomu správná barva pleti. Naopak člověk, který přišel o nohu, nemusí být uznán ani invalidou.
V článku máte napsané,že se posuzuje schopnost toho daného žadatele o in. důchod pracovat a vydělávat si na živobytí,že když je někdo bez nohy,není schopný si obstarat příjem a normálně žít,je to individuální ale jasné je,že člověk který se živí rukama bude těžko hledat další uplatnění než ten,kdo může svoji práci vykonávat od stolu.A ty vaše kecy o barvě pleti,to jsou jako ty nesmysly co chodí do mailu o romech co berou důchod 30 k.Proberte se.