První zlaté předměty pocházejí z období přibližně před 6 000 až 5 000 lety. Díky tomu, že je zlato snadno opracovatelné, velmi stabilní a vzácné, postupem času začalo přebírat i peněžní funkce. První mince na světě se začaly razit přibližně před 2 500 lety v oblasti dnešního Turecka (tehdejší Lýdie) ze slitiny ryzího zlata a stříbra.
I přes výkyvy ceny drahých kovů na finančních trzích má zlato schopnost držet kupní sílu v dlouhodobém horizontu.
„Římský voják podobné hodnosti jako kapitán americké armády dostával za císaře Augusta plat 38,58 unce zlata. Pokud přepočteme roční plat amerického kapitána o více než 2 000 let později z dolarů zpět na unce, vyjde nám 38,75,“ píše ve své knize Špatné peníze Juraj Karpiš.
Dodává, že stejně jako před 100 lety si i dnes lze za unci zlata koupit na míru šitý oblek, výlet přes Atlantik v ekonomické třídě, koně nebo 30 lahví kvalitní whisky.
„Investice do drahých kovů poskytuje dlouhodobou ochranu majetku, finanční rezervu a pojistku před inflací, před propadem trhů i před finanční krizí. S fyzickým zlatem máte navíc své investice doslova po ruce,“ říká analytik Golden Gate Pavel Ryba.
Jak na investice do zlata
Ne všechny formy investic do zlata jsou stejně výhodné. „Investice ve formě slitků nebo mincí je problematická z důvodu prémie, kterou si účtují prodejci jako rozdíl mezi cenou zlata na trhu a cenou, za kterou se prodává. Nepříznivý kurz pak zpravidla platí i při výkupu,“ upozorňuje investiční analytik Broker Trust Jiří Pech.
U malých slitků nebo mincí bývá prémie velmi vysoká, až několik desítek procent. To znamená, že investor ztratí část své investice hned při nákupu a zlato by muselo extrémně vyrůst, aby se mu to vyplatilo. Navíc, fyzické zlato je třeba někde uskladnit, což může přinášet další náklady a bezpečnostní rizika.
KOMENTÁŘ: České domácnosti pochopily zlato lépe než centrální bankéři |
Vhodnější alternativou tak podle Pecha mohou být investice do větších slitků, které mají nižší prémii, nebo do finančních produktů, které sledují cenu zlata, jako jsou burzovně obchodované fondy ETF. Tyto formy investic do zlata jsou snadněji zpeněžitelné, likvidní a flexibilní. Investor tak může využít příležitosti, když cena zlata rozumně klesne, a prodat, když stoupne.
„Všeobecně je zlato lepší brát jako pojistku proti různým černým scénářům než jako investici pro zhodnocení prostředků. Zlato je aktivum, které nabízí spíše ochranu než vysoký výnos. V portfoliu klienta doporučuji zastoupení zlata v rozmezí 5 až 15 procent,“ shrnuje Pech.
Jak začít spořit do zlata
Zdroj: Golden Gate |
A jak to bude s cenou zlata v příštích letech? Zeptali jsme se odborníků.
Tomáš Vlk, hlavní analytik Patria Finance
Zlato by sice v příštím roce měly podporovat klesající úrokové sazby a s tím i výnosy, ale velký potenciál v něm nevidím. Při nedávném výletu nad 2 100 USD cena narazila a podobně jako při předchozích rychlých nárůstech je následně tlačena zpět dolů. Zlato nezafungovalo jako obrana proti inflaci a status bezpečného aktiva by zřejmě jeho cenu výrazněji podpořil až v případě větších bezpečnostních otřesů. Zlato beru jako doplněk portfolia s malou vahou a případně bych na něj sázel spíše skrze akcie jeho těžařů.
Aleš Brix, obchodní ředitel České mincovny
Platí pravidlo, že fyzické zlato v podobě mince či slitku v kapse je více než papír o tom, že někde něco vlastníte. Významně jeho cena za poslední období stoupla na začátku covidové pandemie, další velký nárůst jsme zaznamenali v důsledku inflace i na začátku roku 2022. Od té doby prošlo mírným poklesem, ale už začátek letošního prosince znamenal opět rekordní nárůst.
Zlato se zřejmě v konzervativních mezích volatility bude pohybovat i v roce 2024, trhy po krizovém období nabírají na síle a je dobré situace využít, protože nevíme, jak dlouho bude trvat. Během období nejistoty a geopolitického napětí totiž začíná cena zlata obvykle stoupat. Přízni centrálních a globálních bank se bude žlutý kov těšit určitě.
KVÍZ: Pozná se pravý zlaťák kousnutím? A kde vypukne nová zlatá horečka? |
Jaromíra Sladkovský, ředitele Raiffeisen investiční společnosti
V době vysoké inflace je správnější dívat se na cenu zlata očištěnou o inflaci, protože ta ukazuje jeho reálnou hodnotu. Z tohoto pohledu současná cena stále zaostává za cenou v roce 2020 a 2022.
Zlatu historicky prospívá geopolitická nejistota, nízké úrokové sazby a slabý dolar. V roce 2023 k růstu ceny zlata přispěly především centrální banky, které ve velkém kupovaly zlato do svých rezerv. Pokud se v roce 2024 naplní očekávání celosvětového ekonomického růstu na pozadí snižujících se sazeb centrálních bank, a tím snížení ceny peněz, očekáváme v roce 2024 pokles ceny zlata.
Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky
Naše komoditní prognóza předpokládá, že cena zlata v průběhu prvního pololetí poroste směrem ke 2 200 USD za trojskou unci, kde by se pak měla ve druhé polovině příštího roku stabilizovat.
Obecně zlato profituje ze zvýšené nejistoty na finančních trzích, a tedy z narůstající averze k riziku. Aktuální vysoká volatilita zejména na tržních úrokových sazbách delších splatností tomuto scénáři nahrává. A je otázkou, jam moc se tato nejistota v nadcházejících měsících a čtvrtletích sníží.
Petr Dufek, ekonom Banky Creditas
Cenu zlata podle mého názoru řídí převážně dva parametry. Tím prvním jsou nákupy centrálních bank, o kterých se mluví jen velmi okrajově, aby se zbytečně neovlivňovala cena na burze.
Tou druhou je pak strach. Obavy z válečného konfliktu nebo vysoké inflace v čase neadekvátně nízkých úrokových sazeb nahrává poptávce po zlatu, a tedy i jeho ceně. Na zlato může v příštím roce působit protisměrně konec inflační vlny a současně oslabování amerického dolaru. Zatím to spíš vypadá na vyrovnávací obou efektů, která jde ve prospěch stabilizace ceny zlata.
Drahé kovy? Dobrá volba, míní Češi. Co brát do úvahy, vysvětluje expert |
David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny
V posledních letech zlato sehrálo roli bezpečného přístavu. To se nicméně změní v příštím roce, kdy hlavní centrální banky přistoupí ke snížení základních úrokových sazeb a inflace poklesne směrem i inflačním cílům bank. To bude tlumit další rychlý růst cen zlata. Geopolitické rizika, ale i snaha některých centrálních bank mít aktiva, která nepodléhají případným sankcím a výhled na oživení ekonomik nicméně způsobí, že v příštích dvou letech může cena zlata v průměru růst o 5 %. Nicméně připravme se na vysokou volatilitu, kterou ovlivní časování snižování sazeb a měnící se politické a geopolitické riziko, jako například blížící se volby v USA.
Pavel Ryska, analytik J&T Banky
Drahý kov bude vstupovat do nového roku za velmi příznivých podmínek pro jeho cenu, pravděpodobně nejlepších za mnoho let. Hlavním faktorem jsou úrokové sazby ve Spojených státech, kde centrální banka Fed podle všeho dokončila dvouletý cyklus zvyšování úroků a zřejmě od jara 2024 bude připravena k jejich postupnému snižování. Pokles úroků je obvykle spojený s růstem ceny zlata a drahých kovů obecně. Logika je ta, že zlato i státní dluhopisy investoři chápou jako téměř bezriziková aktiva.
Dalším faktorem je geopolitika. Konflikt v Izraeli zaskočil finanční trhy a vyzněl pozitivně pro drahé kovy, neboť řada správců portfolií usoudila, že je třeba aktiva více zajistit vůči rostoucímu geopolitickému riziku ve světě. K tomuto zajištění portfolií dobře slouží právě zlato, které dokáže snížit kolísavost portfolia. Třetím a nejzajímavějším faktorem jsou nákupy zlata centrální bankami. V posledních dvou letech pozorujeme prudké zvýšení nákupů, přičemž loňský rok zaznamenal historický rekord. V letošním roce centrální banky atakují loňské tempo nákupů a zdá se, že vytvářejí pro cenu zlata významnou podporu.
Pavel Ryba, analytik Golden Gate
Vzhledem k tomu, že se ceny zlata pohybují okolo historických maxim a centrální banky zatím stále nezačaly snižovat úrokové sazby, můžeme v příštích letech, až budou centrální banky sazby snižovat, očekávat velmi silný rostoucí trh . Zlato vytvoří další maxima a nepřekvapilo by mě, kdyby během tří let došlo až ke zdvojnásobení jeho ceny.
