Aktuální situace z hlediska zhodnocování investic na finančních trzích je řečeno slovníkem burzovních analytiků volatilní. To jest kolísavá. Dlouhodobým investorům proto analytici doporučují zůstat v klidu i při vyšších než běžných poklesech jejich portfolia. Korekcemi nyní procházejí zejména v minulých letech rostoucí akciové trhy. Přesto se i nyní nabízí příležitost k zhodnocení investic, která tu nebyla dlouhé roky.
„Je to nová úroveň výnosu dluhopisů. Což je silná nová informace pro investory. V tomto případě je tak veliká šance, že i konzervativní investice, jako jsou právě české státní dluhopisy, v následujících měsících pobijí inflaci,“ říká investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát s tím, že dluhopisy nyní přinášejí až 6% zhodnocení ročně.
Ve svém názoru není osamocen. Investiční příležitost na českých státních dluhopisech potvrzuje i ředitel investic investiční skupiny Amundi Czech Republic Petr Šimčák. „Tuzemské úroky (základní úrokové sazby ČNB, pozn. red.) vyrostly z 0,25 procenta na současných 5,75 procenta. A očekává se jejich další růst na konci června přes šest procent. Fondy tuzemských krátkodobých dluhopisů jsou tak nyní velmi atraktivní,“ říká.
Potvrzuje, že výnos do splatnosti u krátkodobých dluhopisových fondů je nyní okolo 5,5 procenta. U klasických konzervativních dluhopisových fondů pak okolo pěti procent. To proto, že dluhopisy s delší splatností nyní nabízejí mírně nižší výnos, než mají ty s kratší splatností.
Podle analytiků výše uvedené v praxi představuje zhruba 25% výnos za pět let. Což je i při současné vysoké inflaci velice zajímavý výnos.
Dluhopisový trh příliš atraktivní nebyl
Podle Mašáta je návrat konzervativních dluhopisů opět na výsluní dobrá zpráva pro nejednoho investora. Zvlášť, když dluhopisy nabízejí pevně daný výnos. V posledních letech přitom o dluhopisy nebyl příliš velký zájem. Někteří investoři se jich pro nízké zhodnocení dokonce i zbavovali. A nebylo se, čemu divit.
Výpočet osobní inflacePomocí kalkulačky výpočtu osobní inflace si můžete vypočítat svou osobní inflaci a porovnat ji s oficiální statistikou. |
„Výnosy u dluhopisů v uplynulých letech klesaly až k nule, a to bylo období, kdy dluhopisové fondy nesly deset procent ročně a občas třeba i 15 procent. Což je důsledkem inverzního vztahu ceny a výnosu. Toto období se protáhlo navíc ještě díky intervencím v České republice, které výnosy u dluhopisů srazily až do záporných hodnot a ceny dluhopisů vylétly do extrémních hodnot,“ vysvětluje Mašát s tím, že ale ještě před dvaceti lety měly státní dluhopisy běžně výnos přes deset procent a akciové investice proti nim tak neměly šanci.
Avšak ani nyní nejsou investice do tuzemských dluhopisů bez rizika. To zejména ve vztahu k personálním změnám v České národní bance (ČNB). Do ní totiž jako guvernér záhy nastoupí Aleš Michl, který je dlouhodobě proti zvyšování úrokových sazeb. Svůj názor přitom zřejmě neopustí ani jako guvernér ČNB. Důležité tak bude, které nové členy bankovní rady mu letos ještě vybere prezident Miloš Zeman, jenž jmenuje guvernéra ČNB i členy bankovní rady. Pokud převládnou ti, kteří mají za to, že úroky by měly být nízko, výnosy dluhopisů klesnou, což zvýší ceny současných dluhopisů, a investoři se budou muset časem opět smířit s nižším výnosem.
Zatímco Šimčák budoucí politiku centrální banky komentovat nechce, Mašát vyslovuje naději, že v Česku z hlediska nastavení základních úrokových sazeb nenastane „turecký vývoj“, protože ČNB bere riziko dlouhotrvající inflace vážně. Právě v Turecku totiž prezident Recep Tayyip Erdogan dlouhodobě nutí tamější centrální banku snižovat úroky i přes rychle rostoucí inflaci. Podle jeho názoru jsou to dokonce vysoké úrokové sazby, které inflaci podněcují. Výsledek ale je, že inflace v dubnu v Turecku neklesala. Spíše naopak. V dubnu trhla další rekord, když stoupla na 69,97 procenta.
Co lze čekat od akcií
Zatímco dluhopisové trhy zažívají renesanci, na akciových trzích nyní vládne nejistota. Důvodem jsou opět i úrokové sazby, které začal spolu s dalšími opatřeními zvedat americký Fed. Vysoké úroky totiž zdražují firmám úvěry, což odrazuje investory a firmám ponižuje zisky.
„Akciové trhy procházejí korekcí a hledají si stabilnější valuaci v prostředí rostoucích úrokových sazeb směrem dolů,“ charakterizuje současnou situaci Šimčák. Z toho podle něj ale i plyne, že dlouhodobým investorům do akcií se nyní nabízí atraktivní 20% sleva na indexu S&P 500, zatímco krátkodobí spekulanti se pohybují v rizikovém prostředí.
„Budu citovat populárního moderátora CNBC a úspěšného investora Jima Cramera. Ten před časem řekl, že pokud do akcií nechcete investovat alespoň na 10 let, tak o tom neuvažujte ani 10 minut,“ shrnuje Šimčák.
Podle Martina Mašáta jde nynější korekce na akciových trzích na vrub několika faktorům. Je to růst sazeb v USA, situace na Ukrajině nebo minulé abnormální zisky. Kdy nastane obrat, je podle jeho názoru ve hvězdách.
„Situaci komplikuje i určitá pravděpodobnost stagflace a nejistota na trhu s ropou a plynem. Asi hlavním hybatelem cen aktiv nicméně jsou nyní úroky v USA. Ty dopadají především na mladé a často technologické firmy, které své podnikání založily na levném financování. A úroky vyšší o několik procent může jejich podnikání výrazně zkomplikovat,“ tvrdí.
Při vědomí dlouhého investičního horizontu ale i on neztrácí optimismus. Stabilizaci akciových trhů tipuje v horizontu jednoho roku. „To značí, že už v příštím roce očekávám opět pozitivní vývoj. V pětiletém horizontu standardní výkonnost akciových trhů odhaduji kolem průměrných plus osm až deset procent ročně,“ uzavírá Mašát.
