Podobný problém řeší paní Radka. Peníze má na účtu v bance a dost dobře neví, co s nimi udělat. Je jí 58 let, žije sama, děti už jsou dávno samostatné a bydlení má také vyřešeno. Dalo by se říci, že starosti ji přineslo až dědictví po mamince. „Mám stabilní měsíční příjem, se kterým umím dobře vyjít, zhruba tři tisíce korun za měsíc ušetřím. Teď jsem v dědickém řízení po mamince dostala v hotovosti 330 tisíc korun, a vlastně nevím, co s nimi,“ říká.
Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu. |
Ušetřené tři tisíce posílá na běžný účet, kde má kromě toho ještě provozní rezervu ve výši 240 tisíc korun a peníze z dědictví zatím uložila na spořicí účet, v součtu tak má 570 tisíc korun. „Vím, že se mi peníze na účtech nezhodnocují a měla bych něco změnit. Ale financím moc nerozumím a také mám strach z toho, abych o ně nepřišla, tak je raději nechávám tam, kde jsou,“ vysvětluje svůj pasivní postoj paní Radka.
Stavební spoření jako jasná volba
Podle finanční poradkyně skupiny Partners Michaely Drábkové přibývá lidí, kteří při dnešních spořicích možnostech nevědí, jak s penězi naložit. „Věkové skupině, ve které je paní Radka, jednoznačně doporučuji stavební spoření. Hlavním důvodem je to, že jde o státem podporovaný produkt, díky čemuž nemá konkurenci. Maximálního výnosu klient dosáhne při předplacení částky 120 000 korun, tak docílí nejvyšší možné státní podpory 2 000 korun za rok,“ říká Michaela Drábková.
Další výhodou je, že stavební spořitelna uložené peníze ještě zúročí zhruba jedním procentem ročně. To pomůže pokrýt poplatky spojené se spořicí smlouvou jako je například poplatek za její uzavření nebo za správu účtu u stavební spořitelny, který se pohybuje kolem 300 korun ročně.
I stavební spoření má ale své limity. První spočívá v tom, že peníze musí být ve spořitelně šest let, aby byla vyplacena státní podpora. Druhý pak v maximální výši podpory od státu. „To znamená, že pro dosažení nejvyššího možného státního příspěvku, tedy při vložené sumě 120 tisíc korun, se už nevyplatí spořit vyšší částku,“ shrnuje poradkyně.
Peníze zhodnotí podílové fondy
Ideální je proto podle ní zkombinovat stavební spoření s podílovými fondy. Nejde přitom jen o výši spořicí částky na stavebním spoření, ale i o to, že peníze jsou ve stavebním spoření vázány na šest let. „Moje rada paní Radce zní, aby část svých peněz vložila do stavebního spoření a další do podílových fondů. Nejlépe těch, které jsou bez vstupního poplatku, a lze s nimi bezpečně investovat v kratším časovém horizontu. Výhoda fondů je v tom, že peníze z nich lze kdykoli stáhnout,“ doporučuje Michaela Drábková.
Dodává, že ať už jsou kritici podílových fondů sebehlučnější, fondy a stavební spoření jsou rozhodně výhodnější alternativou než peníze nechat ležet ladem v bance na běžném účtu. Upozorňuje ale, že i při volbě konzervativního fondu jde o investici, která s sebou může přinést i výkyvy hodnot investovaných peněz směrem dolů.
Paní Radka investuje
A tak paní Radka dala na radu finančního odborníka. Ze svých 570 tisíc vložila 120 tisíc korun do stavebního spoření na dobu šest let, dalších 150 tisíc korun si ponechala na spořicím účtu a 80 tisíc na běžném účtu jako provozní rezervu. Zbývajících 220 tisíc se rozhodla vložit do podílového fondu na dobu minimálně tři roky a s konzervativní investiční strategií. Investovat ale plánuje zhruba po dobu šesti let.
„Podle našich výpočtů se paní Radka za šest let při zainvestování 220 tisíc korun do podílových fondů dostane za předpokladu, že nedojde k drastickému propadu finančních trhů, na částku 255 tisíc korun,“ říká Michael Drábková s tím, že kalkuluje s výnosem ve výši tří procent. A to bez vstupního poplatku, pouze s poplatkem za správu.
Na stavebním spoření bude mít paní Radka v té době 134 500 korun. Celkový státní příspěvek za dobu šest let činí 12 tisíc korun, výnos z příspěvků účastníka a ze státních příspěvků pak téměř 5 300 korun. Konečná částka je očištěna od poplatků za správu účtu a o částku za uzavření smlouvy v souhrnné výši 2 800 korun. Naspořené peníze ze stavebního spoření může paní Radka buď dále „překlopit“ ve stavebním spoření na dalších šest let anebo je investovat v podílových fondech.
Pokud by ve chvíli, kdy bude chtít paní Radka své finance vybírat, přeci jen došlo k propadu na finančních trzích, což by negativně ovlivnilo výnosnost její investice, doporučuje poradkyně vyčkat. „V případě podílových fondů nejde ani tak o to, jak se vyvíjejí finanční trhy, protože ty fondy de facto jen kopírují, ale hlavně o to, kdy do fondů člověk vstupuje a kdy z nich vystupuje. Ideální kombinace je do nich vstoupit, když jsou ceny na svých normálních hodnotách, nebo ještě níže, a vystupovat z nich, když jsou ceny na svých maximech,“ vysvětluje.
Sama paní Radka se do spekulací o finančních trzích pouštět nechce. Počítá i s tím, že pokud nebude vhodná doba k výběru peněz z fondů, nechá je tam a vyčká. A pokud jí fond peníze zhodnotí, vloží do něj i ty peníze, které dostane ze stavebního spoření po šesti letech.
