Za klidný start do nového měsíce vděčí trhy zejména nově příchozím ekonomickým ukazatelům. Ty totiž potvrdily, že si největší světové ekonomiky i nadále prochází postupným zotavením. Daly tím alespoň zčásti zapomenout na rozpočtové problémy některých evropských zemí, které musejí bojovat s vysokými deficity státních rozpočtů a rostoucí nedůvěrou investorů.
Ani to ale relativně dobrou náladu obchodníkům v minulém týdnu nepokazilo. Ta byla podepřena především výsledky ze Spojených států, odkud v týdnu přišly údaje o situaci ve výrobním sektoru, v sektoru služeb a především velmi očekávané výsledky z pracovního trhu.
Nová data potvrdila, že výrobní sektor i služby pokračují v expanzi, získávají další zakázky a především nabírají nové pracovníky. Je to přitom právě trh práce, který byl v minulých měsících Achillovou patou americké ekonomiky a hlavním zdrojem pochybností ohledně síly ekonomického oživení. Od letošního března se ale i ten začíná stavět na vlastní nohy, což potvrdily květnové výsledky zaměstnanosti. Ta rostla o 431 tisíc osob, což byl vůbec největší přírůstek za posledních deset let.
Spojené státy jsou stále motorem světové ekonomiky a americká poptávka jedním z hlavních zdrojů růstu Evropy i Asie. Právě proto tato čísla s úlevou přijali i obchodníci v této části světa, kde tamní akciové indexy kopírovaly vývoj v USA. Jen v Evropě tak například německý akciový index DAX rostl o více než procento a půl.
Bankovní sektor stále jedním z hlavních rizik
I přesto ale zatím finanční trhy zdaleka nemají vyhráno. To naznačila i Evropská centrální banka, která v minulém týdnu varovala před možností rozšíření "nákazy" napříč evropským finančním sektorem. Ta by se mohla šířit skrze rostoucí nedůvěru ve státní dluhopisy zemí jako je Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko, nebo Itálie, které evropským bankám dluží více než 2,8 bilionu eur.
Možné ztráty ECB ve svém nejnovějším reportu o finanční stabilitě vyčíslila na 195 miliard eur. Pokud by se finanční sektor měl dostat opět do potíží, ekonomické oživení může začít velmi rychle znovu slábnout.
Že se situace v bankovním sektoru nijak nelepší, naznačují i poslední čísla zveřejněná Evropskou centrální bankou. U té si koncem týdne komerční banky uschovaly téměř 300 miliard eur, což je stejně jako v době vypuknutí finanční krize v říjnu roku 2008. Banky tyto likvidní prostředky drží jako rezervu raději na účtu ECB, než aby je půjčovaly ostatním finančním a nefinančním institucím, u kterých si nejsou jisty jejich návratností.
Přestože tedy ekonomika pokračuje v růstu, i po minulém týdnu se zdá být evidentní, že ani usilovná snaha politiků a centrálních bankéřů uklidnit napětí z minulého měsíce, zatím neslaví zcela úspěch.
