Přinese EU lepší bankovní služby?

V souvislosti s novým rokem a očekávanými událostmi je diskutován vliv vstupu České republiky do Evropské unie – co všechno se změní květnem 2004. O tom, že pro bankovní trh nebude toto datum znamenat žádný výrazný předěl, jsme již psali. Přesto existují oblasti, kterých se vstup může dotknout. Jaké to jsou?

Jak jsme již informovali v předchozích článcích – potřebná legislativa byla našimi autoritami do českého práva implementována již s předstihem – zejména do zákona o bankách, zákona o platebním styku či o finančním arbitrovi. Datem vstupu do EU však v České republice začne platit princip jednotné licence. Co znamená? Vzájemné uznávání bankovních licencí – subjekt, který získá bankovní licenci v jednom ze států EU, bude moci podnikat jako banka v kterémkoliv z členských států. Dohled nad ním poté bude vykonávat jeho domovská země – tedy ten stát, který mu licenci vydal. Jde o tzv. pojetí jednotného pasu, který je v současnosti pojímán co nejšířeji (aby bylo možné nabízet v ostatních členských státech co nejvíce služeb, k jejichž poskytování licence opravňuje). Jaký vliv by tato skutečnost mohla mít u nás?

Jak lze ušetřit na poplatcích za běžný účet? Čtěte ZDE.

V globálním měřítku žádný, odborníci  nepočítají se změnou rozložení sil na trhu. Podle Petra Zahradníka, vedoucího EU Office České spořitelny, je ovšem možné případné pronikání dalších subjektů na český bankovní trh, a to dvojím způsobem. Buďto regionálně pomocí kamenných poboček (např. v příhraničních oblastech či velkých městech),  nebo „virtuálně“ – pomocí reklam vyzývajících klienty ke kontaktování zahraniční banky. Druhá cesta je méně účinná, ovšem rovněž méně náročná. Otázkou je, jak čeští klienti budou na takovouto reklamu reagovat. Vzhledem k tomu, že někteří již zahraniční účty vyhledávají, lze předpokládat, že určitý počet klientů je možné zlákat. Velký vliv ale očekávat nelze.

Podle Petra Zahradníka si rovněž lze představit zájem klientů z přistupujících zemí o bankovní služby bank v dalších nově vstupujících zemích, a to na základě rozdílnosti úrokových sazeb. Klienti ze zemí s vyššími úrokovými sazbami (např. Maďarsko) by po vstupu mohli projevit zájem o úvěrové produkty našich ústavů, stejně jako naši klienti o vkladové produkty bank těchto zemí. Otázkou ovšem je, jak budou banky na tyto skutečnosti procedurálně připraveny, popř. jaké pro to vytvoří podmínky. S tímto tématem souvisí očekávání GE Capital Bank, podle níž je pravděpodobné budoucí propojení úvěrových registrů v EU. Klient s dobrou platební morálkou by pak mohl žádat o úvěr  prakticky kdekoliv.

Změní se poplatky za zahraniční platby?

Jaký vliv bude mít nařízení o nediskriminaci přeshraničních plateb? Jde o nařízení 2560/2001, které se vztahuje pouze na přeshraniční převody v eurech (nyní do 12 500 EUR, od 1.6.2006 do 50 000 EUR); stane se součástí našeho právního řádu datem vstupu, tedy 1.5.2004. Podle něj musí být v rámci EU zpoplatněny převody v eurech stejně jako převody v EUR v rámci země – při stejné transakci prováděné stejnou institucí. Nařízení zahrnuje nejen platby jako takové, ale i  např. výběry z bankomatu (opět v eurech; týká se rovněž šeků).

Víte, jaké změny nám přinesl či ještě přinese rok 2004? Otestujte se ZDE.

Nařízení se týká pouze zemí eurozóny; bude mít vliv na poplatky v ČR až po přijetí eura za domácí měnu, kdy bude muset být poplatek za domácí a zahraniční platby sladěn.

Změnu v oblasti finančních služeb obecně má v EU představovat Akční plán finančních služeb, který počítá mimo jiné i s vytvořením Evropské komise pro cenné papíry. V oblasti bankovní má vzniknout v střednědobém horizontu jednotný platební prostor, který by se vyznačoval vyšším supněm harmonizace než dosud - podle Evropské komise dosud nedochází k využití možností eurozóny. Sladěny by v budoucnu dle návrhů měly být například předpisy pro převody peněz, hovoří se i o právu klienta na nezměněné číslo účtu po změně finančního ústavu.

Charta uživatelů platebních systémů EU

Pro účely jednotného vnitřního trhu  EU byla přijata Charta uživatelů platebních systémů EU představující sjednocování pravidel plateb. Dokument nemá závaznou podobu, ale jde o uznávaný instrument, kterým se řídí všechny respektované banky v EU. Měl by tedy začít platit i pro naše banky. Charta formuluje tyto zásady v oblasti platebních systémů:

• banka musí informovat uživatele o nejvýhodnějších možnostech jemu nabízených peněžních služeb
• uživatel musí mít dopředu k dispozici úplné informace týkající se celkových nákladů platby
• uživatel musí mít možnost volit všechny služby tak, aby adresát obdržel plnou zaslanou částku
• zahraniční platby v rámci Unie by měly být zrychleny z pohledu dosažení stejného intervalu pro dokončení transakce a stejné spolehlivosti jako pro domácí platby
• uživatel zahraniční platby by měl mít přístup k náhradní proceduře přibližně stejné kvality, jaká existuje pro domácí platby (dvě poslední platí pro platby v eurech)

V praxi to může znamenat to, že banka klienta informuje, že služba konkurence je pro něj výhodnější. Zda a do jaké míry se ovšem těmito pravidly budou naše banky řídit, je otázkou. Zatím se při pohledu na český bankovní sektor můžeme této představě spíše pousmát.

Co si slibujete od vstupu do EU v oblasti bankovních služeb? Myslíte si, že dojde k jejich zkvalitnění? Očekáváte snížení poplatků? Napište nám, těšíme se na vaše příspěvky.

reklama