Co nám banky letos nadělí?

Banky před koncem roku přichystaly pro zákazníky některá milá i méně milá překvapení - slevové akce na podporu určitých produktů, změnu cenové politiky či zavedení nových služeb. Jaké jsou plány bank do nového roku? Na co se můžete těšit? Změní se bankovní trh v ČR po vstupu do EU?

Co bude v centru pozornosti? Přímé bankovnictví, úvěrové a investiční produkty - to jsou hlavní oblasti, na které se banky dále hodlají více zaměřit.

V tomto roce je předpokládán další nárůst zájmu klientů o investiční produkty. Podle ČSOB souvisí rozvoj v této oblasti s adaptací banky do role poradce (viz Klíčový plán ČSOB); banka bude letos pokračovat v nabídce nových zajištěných fondů a rozšíří nabídku investičního životního pojištění. Poštovní spořitelna připravila pro letošní rok  Poštovní investiční program, v rámci něhož bude od 5.1.2004 možné v pobočkách Poštovní spořitelny a u specializovaných přepážek 400 pošt po celé ČR investovat do jednoho ze čtyř investičních programů.  Citibank pro své klienty plánuje program portfolio tracker, který bude čtvrtletně porovnávat vývoj hodnoty investic v podílových fondech dle rozhodnutí klienta na jedné straně a podle doporučení banky na straně druhé. Tento program má umožnit průběžně korigovat investiční rozhodnutí. Citibank dále investorům nabídne rozšíření nabídky v podobě nákupu a prodeje dluhopisů či investiční konferenci o všech dostupných formách investování pro individuální investory.

Chcete vědět, jak si vybrat ten správný fond pro vás? Čtěte ZDE.

Velká pozornost je ze strany bank je rovněž věnována úvěrovým produktům, v tomto roce je očekáváno další zvýšení zadlužení domácností. Česká národní banka očekává pokračování nárůstu úvěrů na bydlení a pravděpodobné zvolnění dynamiky spotřebitelských úvěrů (prognóza na základě srovnání srovnání se strukturou úvěrů EU). S nárůstem zadluženosti jsou spojeny diskuse o případných problémech v budoucnosti se splácením úvěrů (k 30.6.2003 byl podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech domácností 9,8%). V souvislosti s úvěry lze zmínit plánované spuštění nebankovního registru klientských informací, který by měl být uveden do provozu v průběhu roku a který byl mohl být určitým způsobem propojen s registrem bankovním (za podmínky souhlasu klienta). Bankovní registr se bude v roce 2004 dále rozšiřovat.

Co tedy banky v oblasti úvěrů  chystají? Takzvanou americkou hypotéku jako speciální druh spotřebitelského úvěru (zajištěno nemovitostí) zavedla krátce před koncem roku Raiffeisenbank, uvedení americké hypotéky na trh dále zvažují další banky (ČSOB, eBanka, Živnostenská banka), její zavedení v tomto roce potvrdila Citibank. (Více o americké hypotéce a současných poskytovatelích naleznete ZDE.)  Pozadu nezůstanou ani kreditní karty, jimž je v ČR rovněž přisuzována velká budoucnost. Dosud je vydává osm bankovních ústavů, k nimž se má v tomto roce přidat GE Capital Bank a Volksbank (u GE Capital Bank je tento produkt již v pilotním provozu). Raiffeisebank a Citibank připravuje nové varianty tohoto typu úvěru.

Jak bylo zmíněno, je očekáváno pokračování poptávky po úvěrech spojených s bydlením. Novinku v oblasti hypotečních úvěrů pro rok 2004 "slíbila" GE Capital Bank, dvě banky (Citibank, Volksbank) plánují nové zavedení tohoto produktu. ČSOB si s tímto trhem spojuje rovněž velký potenciál.  Více o hypotečním trhu v tomto roce se dozvíte ZDE.

Jaký bude vývoj úrokových sazeb v příštím roce? Dle všeobecného očekávání mají mírně růst. Podle analytika ČSOB Jozefa Kovalovského lze očekávat zvýšení oficiálních úrokových sazeb ČNB pravděpodobně především v druhé polovině roku (o 50 bps-půl procentního bodu); přes inflační tlaky ovšem není vyloučen ani scénář, kdy úrokové sazby zůstanou na stejné úrovni. Tržní úrokové sazby by měly dle předpokladů předjímat chování centrální banky a mohou začít růst již v prvních měsících tohoto roku.

Budeme komunikovat bez poboček?

Banky hlásí neustálý nárůst klientů využívajících kanály přímého bankovnictví a s ním spojený růst operací prováděných elektronicky. Tento trend je samozřejmě očekáván i v příštím roce. Jsou tedy lidé připraveni na banky bez poboček? Obecný názory vycházející z naší i zahraniční zkušenosti zní, že nikoliv. Potřeba osobního kontaktu s pracovníkem banky je trvalého charakteru, pouze se postupně přesouvá do oblasti sofistikovanějších produktů a k finančnímu poradenství (zejména pokud jde o investice či úvěrovou oblast, kde je potřeba osobního kontaktu pro klienta důležitá či není možné operaci provést na dálku). Přímé bankovnictví je využíváno pro provádění rutinních operací čím dál častěji, předpokládán je další nárůst v příštím roce. Banky, které dosud nenabízejí některý ze tří  nejoblíbenějších kanálů přímého bankovnictví, připravují zavedení nových služeb (Poštovní spořitelna - zavedení internetbankingu v prvním čtvrtletí), ostatní hodlají zdokonalovat současné.

Přes rozšíření služeb přímého bankovnictví k rušení poboček tedy nedochází. Naopak existují banky, které síť poboček rozšiřují - jde o eBanku, Raiffeisenbank, Volksbank (plánováno 5 nových poboček) a Živnostenskou banku (cílem je počet poboček téměř zdvojnásobit na počet cca 50). Důvodem je právě potřeba bližšího kontaktu s klientem. Ulevit pobočkám od rutinních hotovostních operací mají bankomaty. Většina oslovených bank opět potvrdila předpokládaný nárůst počtu bankomatů a zároveň plánované rozšíření jejich funkčnost).

Trend balíčkování se již plně projevil v minulém roce, alespoň jeden balíček finančních služeb nabízejí všechny větší české banky. Volksbank balíčky zavede letos. Na zavedení dětského konta Komerční bankou chce reagovat Poštovní spořitelna zavedením programu Mini postžirového účtu (pro klienty ve věku 12-15 let).

Hledáte informace o kreditních kartách? Navštivte naši speciální přílohu.

Co se týče karetních produktů, lze rovněž očekávat další nárůst počtu i frekvence využívání. Dlouho "slibovaným" produktem na českém trhu je předplacená karta, která by nebyla napojena na žádný účet a fungovala by na principu kreditu do mobilu. Karta je připravena k uvedení na český trh a měla by být uvedena během roku 2004, záleží ovšem na zájmu a rychlosti implementace bankami. Dále lze očekávat zavedení čipových (resp. hybridních) karet některými dalšími bankami a postupné překlápění Maxkaret Poštovní spořitelny na standard EMV. Banky, které již čipové karty vydávají (ČSOB, KB) by měly začít využívat možnosti věrnostních programů, které čip nabízí.

Co změní vstup do EU?

Všeobecný názor zní, že nebude pro český bankovní trh znamenat žádný větší předěl, k harmonizaci s Evropskou unií v oblasti bankovních služeb již došlo v předstihu. Není očekávan celostátně zvýšený počet hráčů na trhu. K výraznějším změnám dojde až v okamžiku, kdy Česká republika přijme euro za oficiální měnu (nejčastěji se mluví o horizontu 2007 až 2012; nyní je podle odborníků nepravděpodobnějším termínem rok 2009). Se vstupem do EU si banky spojují zejména zvýšení náročnosti klientů a tlak na zvýšení kvality služeb. GE Capital Bank zmínila pravděpodobnost propojení úvěrových registrů v EU či centralizace operačních center.

Změnu poplatkové strategie zřejmě klienti (podle dosavadních vyjádření bank) očekávat nemohou. V dlouhodobějším horizontu však bude podle nich záviset na vývoji bankovního trhu. Přesvědčení o cenovém zvýhodnění pro klienty na základě zostření konkurence vyjádřila pouze Raiffeisenbank. ČSOB si od vstupu mimo jiné slibuje zvýšení transparentnosti ekonomického a právního prostředí a vymahatelnosti práva, což by v důsledku mělo vést ke snížení transakčních nákladů a snížení ceny finančních služeb pro klienta.

Co očekáváte od bank v novém roce? Jaké služby byste uvítali? Myslíte si, že dojde ke změně cenové strategie po vstupu do EU? Napište, těšíme se na vaše příspěvky.