Písemné dokumenty o poskytnutí půjčky pomohou předejít mnohým zklamáním zejména v osobní rovině. Řada takových půjček zůstává navždy nesplacena právě kvůli chybějícím smlouvám.
. Smlouva o půjčcePři půjčování peněz se doporučuje uzavřít smlouvu o půjčce. Jejím obsahem je přenechání věcí nejrůznějšího druhu s tím, že velmi často jde o peníze poskytnuté věřitelem dlužníkovi. Dlužník se v této smlouvě zavazuje věci nebo peníze určené smlouvou ve stanoveném termínu nebo termínech vrátit. Jde v podstatě o velmi jednoduchý smluvní vztah. Důležité je především náležité vymezení smluvních stran, výše půjčky, její splatnost a úročení. Samotná půjčka může mít charakter bezúročný anebo si mohou smluvní strany sjednat úrok. |
Půjčku lze zajistit mnoha způsoby, podle posledních zkušeností se asi nejvíce vyplatí dva, a sice buď takzvaný exekutorský zápis k přímé vykonatelnosti, anebo zřízení zástavního práva. Zatímco u exekutorského zápisu je nezbytné vždy navštívit třetí osobu, což celou záležitost logicky prodražuje, v případě zástavního práva si v určitých případech vystačí věřitel a dlužník sami.
Samotný exekutorský zápis není nic jiného než dohoda, kterou se její účastník zavazuje splatit dluh s tím, že v případě neplnění dle podmínek smlouvy svoluje k provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce na svůj majetek. Věřitel se díky takovému dokumentu může vyhnout zdlouhavému soudnímu řízení, kde bude muset vůbec dokazovat oprávněnost svého nároku.
Další nevýhodou je samotná zdlouhavost celého soudního řízení. Nejlepší doba pro sepsání exekutorského zápisu je hned při podpisu smlouvy (ve stejný okamžik s předáním peněz). Je možné ji sice sepsat kdykoli během trvání pohledávky, avšak to se často setká s neochotou dlužníka.
Hlavní smysl exekutorského zápisu je prevence. Dlužník se díky řádnému uhrazení závazku vyhne exekuci na majetek, což je bezpochyby velmi silný emocionální prožitek. Proto lze tento podpůrný zajišťovací prostředek jednoznačně doporučit.
Zástavní právo
Zástavní právo je upraveno v občanském zákoníku a má povahu vedlejšího závazku. Věřitel dává právo zpeněžit zástavu v případě, že dlužník nesplácí půjčku. Do zástavy se nejčastěji dávají nemovitosti, věci movité anebo například cenné papíry. Všechny tyto věci musí splňovat jednu společnou věc – možnost ocenění penězi.
Zástavní právo vzniká uzavřením zástavní smlouvy, ve které figurují zástavní věřitel a zástavce. V případě nemovitostí je vše jednoduché. Sepíše se zástavní smlouva a čeká se na vklad k zastavené nemovitosti v katastru nemovitostí.
U movitých věcí je vše trochu složitější. Není jasné, zda zástavu bude mít v držení věřitel, nebo nadále dlužník. Pokud dojde k předání zástavy věřiteli, nemusí být zástavní smlouva ve formě notářského zápisu. Na druhé straně u těch movitých věcí, které zůstávají v držení dlužníka, musí být vždy sepsána zástavní smlouva ve formě notářského zápisu.
Zástavní právo se musí uplatnit soudně
Pokud dlužník při zřízeném zástavním právu neplatí, musí se věřitel obrátit na soud, kde podá návrh na soudní prodej zástavy. Soud na základě doložení všech dokumentů (smlouva o půjčce a zástavní smlouva) zpeněžení zástavy povolí a věřitel ho provede.
Z pohledu věřitele je určitě snadnější a výhodnější zástavou disponovat během trvání smlouvy o půjčce a při jejím uhrazení zástavu dlužníkovi vrátit. Na druhé straně ne u všech zástav je takový postup možný.
Existuje více zajišťovacích instrumentů, avšak tyto dva patří do skupiny těch nejefektivnějších a nejlépe vymahatelných. Samozřejmě se na ně nabalují další náklady v podobě odměn například pro notáře či exekutora. Pokud však dlužník nebude půjčené peníze splácet, pomohou ušetřit nemalé starosti.
