Řekněme, že jsem před prázdninami dokončila školu a teď hledám první zaměstnání. Čím mám začít?
Na to už je nyní skoro pozdě. Měla jste začít ještě před absolutoriem.
Ale já si chtěla užít ještě jedno volné léto...
Pokud hledáte místo na poslední chvíli, musíte počítat s tím, že pracovních nabídek ani trainee programů pro talentované absolventy už nebude tolik. Takže se budete muset více přizpůsobovat nastaveným podmínkám. Tudíž se může stát, že vaše motivace pro danou pozici nebude tak vysoká a vaše výkonnost může kolísat.
Co tedy dělat, abych měla jistotu, že neminu žádnou dobrou nabídku na trhu?
Ucházíte-li se o práci v oboru, který jste vystudovala, sestavte si žebříček hodnot, co je pro vás v zaměstnání důležité a na čem zas tolik nezáleží – místo, pracovní doba, flexibilita, pracovní cesty, open space... Udělejte si přehled o společnostech na trhu prostřednictvím pracovních webů, sociálních sítí a referencí. Vybraným zašlete pečlivě připravený motivační dopis a životopis.
Stanislava Klocová
|
Co když mě pozvou na pohovor k prestižnímu zaměstnavateli. Jak se mám chovat?
Představte si, že jdete na návštěvu k přátelům, jichž si velmi vážíte. Už energie a naladění, s nimiž na pohovor přijdete, prozrazují mnohé. Budete-li mluvit pouze o tom, co vy očekáváte od společnosti, a budete reagovat povrchními, poučujícími frázemi, zaručeně si zavřete dveře.
Jaké další chyby dělají nezkušení uchazeči o práci?
Jdou na pohovor a vědí pramálo o společnosti, o náplni práce a aktivitách, za které budou zodpovědní. Personalisté se jich často ptají, proč je zaujala právě jejich společnost. Pokud z nich vypadne pouze klišé o velké, tradiční a spolehlivé firmě, určitě neoslní. Stejně tak mohou v závěru pohovoru očekávat otázku: „A na co se chcete zeptat vy nás?“ Pokud se k žádnému dotazu nevzchopí, může to ukazovat na slabší zájem o společnost. Personalisté bývají k podniku loajální a pečlivě vybírají, koho do „rodiny“ přijmou.
Jaký jste typ pracovníka?Podnikavec, realista, kreativec... Otestujte se  |
To jsou tedy hlavní kritéria, podle kterých si firmy volí zaměstnance?
Pro personalisty je kromě odborných znalostí důležité poznat, jak člověk dokáže pracovat se sebereflexí, tedy jak objektivně zhodnotí svůj výkon ve výběrovém řízení a jaký má náhled na své rozvojové oblasti. Od absolventů vysoké školy neočekává stoprocentní naplnění předpokladů pro danou pozici. Pro dlouhodobou úspěšnou spolupráci je ale nutná pokora a vyzrálost. Chyby a nedostatky, pokud je uchazeč umí rozeznat, se naopak využívají k nastavení dalšího vzdělávání. Teorií ze školy teprve v pracovním životě vše začíná.
To nezní tak složitě.
Bohužel spousta mladých lidí tohle neumí. Často se opírají o zahraniční stáže a své červené diplomy coby dostatečnou výbavu pro vstup na pracovní trh.
Jaký je nejčastější důvod odmítnutí uchazeče čerstvě po škole?
Slabě rozvinutá oblast takzvaných měkkých dovedností, anglicky soft skills. Jak je zájemce o práci schopen sebeprezentace a spolupráce. Tedy jak se umí zapojit do řešení úkolů, komunikovat s jinými lidmi a pracovat s informacemi.
To se asi ve škole neučí. Dá se to natrénovat někde jinde?
Ano. Přípravou pro výběrové řízení se v rámci kariérního poradenství zabývá řada vzdělávacích a rozvojových agentur a psychologických poradců. U nich je možné projít assessment centrem nanečisto. Uchazeč tak získá náhled na fiktivní průběh testovacího programu, může se ptát na smysl jednotlivých aktivit. Zároveň se na základě vyplnění psycho-diagnostiky může dozvědět, na čem by měl ještě zapracovat.
A co pracovní návyky – dochvilnost, spolehlivost, ochota se učit, schopnost pomáhat druhým, převzít odpovědnost za své jednání, poučit se z chyb? Ty se také někde učí?
To jsou dovednosti, které měli mladí lidé možnost si osvojit přirozenou cestou již během studia, v rámci různých projektových aktivit. Teprve firemní kultura společnosti v nich rozvine další hodnoty, díky nimž ji budou dobře reprezentovat.
Letošní rok mladým přejeZaměstnavatelé mění postoje k mladým lidem po škole  |
Jak mám psychicky zvládnout první dny v práci?
Pokud jste získala vysněnou pozici, prvotní nadšení vám toto období trochu ulehčí. A máte-li vůli se učit, nebude začátek tak stresující, jak by se mohlo zdát. Když je navíc atmosféra na pracovišti přátelská, záleží pak už jen na míře odhodlanosti jít přes překážky. Požádejte nadřízeného či kolegu, aby vás představili napříč odděleními, dotazujte se na vše, čemu nerozumíte, shánějte si informace, ony k vám samy nepřijdou.
Jsem při pohovorech opakovaně neúspěšná. Co byste mi poradila?
Zastavte se a zanalyzujte si, na jaké pozice se hlásíte: Máte na ně dost znalostí a praxe? V čem se lišíte od ostatních uchazečů? Jak moc vám záleží na tom, abyste pozici získala? Třeba jste moc ambiciózní a chcete na posty, na které zatím nemáte. Nebo se naopak můžete podceňovat a být pro personalisty překvalifikovaná.
A jak v takové chvíli nepropadnout skepsi?
Dlouhodobý neúspěch může způsobit, že si před dalším výběrovým řízením přestanete věřit. A nervozita či přemotivovanost mívají na výsledek nepříznivý vliv. Proto požádejte personalisty z několika posledních neúspěšných pohovorů o detailní zpětnou vazbu. Získáte konkrétní informace, v čem se vám nedařilo a kde oni vnímají vaše nedostatky. Vyplatí se to i přesto, že služba bývá placená.
