Češi se zavázali k přijetí eura, stejně jako další země, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004. Bylo mezi nimi i Slovensko, kde je euro realitou již od roku 2009 a těší se daleko větší podpoře než u nás.
„Situaci před přijetím v Česku a na Slovensku nelze vůbec srovnávat. Souvisí s jejich zkušenostmi se samostatnou slovenskou měnou po měnové odluce v roce 1993, kdy slovenská koruna v porovnání s českou korunou oslabila a po většinu doby své existence se nevrátila na paritu 1:1 s korunou českou,“ podotýká Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace (ČBA).
Vztah českých domácností k používání eura není jednoduchý
I když Češi euro jako domácí měnu nechtějí, jeho používání, třeba při cestách do zahraničí, se nebrání. Naopak, podle výsledků průzkumu ČBA se na cesty do zemí mimo eurozónu raději vybaví právě eurem 57 % Čechů oproti 26 % lidí, kteří si vezmou dolar.
Eura si Češi mění ještě před svým odjezdem ve směnárnách, a to ve 48 %, či v bance (31 %). Málokdo spoléhá až na místní směnárny, banky či výběr z bankomatů. Před výměnou přitom hlídají kurz eura ke koruně a peníze si mění podle toho, kdy kurz považují za nejvýhodnější. Pokud jim však po návratu domů nějaká hotovost zbude, 77 % Čechů si ji schová pro některou další cestu.
Nepřehlédněte |
„Může to souviset s poplatky za směnu, ale také se v tom odráží skutečnost, že nemalá část Čechů považuje euro za stabilní měnu, a to i navzdory nedávné finanční krizi,“ říká Zámečník, čímž naráží na skutečnost, že podle průzkumu věří ve stabilitu eura po krizi téměř polovina dotázaných.
V eurech rozhodně nespoříme
Pokud jde o úspory, nemůže euro koruně konkurovat. Drtivá většina, více než čtyři pětiny střadatelů, spoří v korunách. A pokud jde o eurové půjčky domácnostem, ty se téměř v Česku nevyskytují prakticky vůbec. „Svědčí to o důvěře, kterou naše národní měna má, a o její stabilitě. A pokud jde o úvěry, tak také o tom, že úrokové sazby u korunových hypoték jsou pro klienty výhodné,“ upřesňuje Zámečník.
Podniky využívají oproti domácnostem euro více, ať už pro vklady nebo úvěry. Zatímco domácnosti drží na účtech v eurech pouze 2 až 3 % úspor, v případě podniků je z jejich celkových vkladů v eurech 18 až 20 %. Pokud jde o eurové úvěry podnikům, jejich podíl se v závislosti na průběhu cyklu a na vývoji devizového kurzu v posledních deseti letech pohyboval od 18 do 28 %. Přijetí úvěru v eurech je logické řešení pro firemní sféru s inkasem v eurech a s investicemi z dovozu z eurozóny.
Graf - Považujete přijetí eura za aktuální?
Neznamená to však, že by přijetí eura mělo mezi podniky větší podporu. Naopak, podle posledního šetření Hospodářské komory ČR o postoji k euru plné tři čtvrtiny firem (76 %) tvrdí, že otázka přijetí eura v ČR není aktuální. „Podniky si nepřejí, aby vláda hned zkraje svého mandátu stanovila pevný budoucí termín pro jeho přijetí. Výsledky jsou přitom podobné bez ohledu na velikost firmy a/nebo výši jejího obratu,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.
Přijmout nebo nepřijmout?
Přijetí eura by se v současnosti negativně dotklo především malých firem a drobných podnikatelů. „Musíme brát v potaz, že podnikatelé v naší zemi nejsou výhradně jen exportéři a pro celou řadu zejména mikro a malých podniků by znamenal přechod na euro jen čisté náklady, třeba v souvislosti se změnou účtu či banky, s úpravami v účetnictví, v dokumentech nebo ve smlouvách,“upřesňuje Dlouhý.
Ačkoliv se naděje zpočátku vkládané do konceptu eura nenaplnily, existence této měny má podle Dlouhého řadu pozitiv. „Euro zpočátku pomohlo k většímu obchodu a rychlejšímu růstu zemí eurozóny. Napomohlo i těsnějšímu politickému dialogu participujících zemí. Jak ukázala poslední krize, nepomohlo však členským zemím k silnější ochraně proti vnějším šokům. Přesto, že je euro stále nedospělá měna, domníváme se, že existuje reálná šance na jeho přežití,“ podotýká Dlouhý a dodává, že v případě České republiky může být účinek převzetí eura pozitivní, pokud ovšem nenastane nová eurokrize.
A co na to mladí lidé? Nedávno se uskutečnila celonárodní Ekonomická olympiáda, ve které se mladí ekonomové vyjadřovali k otázce: „Měla by Česká republika přijmout euro?” Studenti se shodli, že Česká republika si má, alespoň zatím, korunu ponechat. Autoři nejčastěji zmiňovali mezi výhodami přijetí eura snížení transakčních nákladů a zvýšení reputace Česka v očích zahraničních investorů.
Mezi nevýhodami pak rozdíl v ekonomikách jednotlivých členských států eurozóny nebo kladné hodnocení měnové politiky ČNB a její schopnosti ovlivnit vývoj domácí ekonomiky. Jak shrnul jeden z finalistů: „Otázku přijetí eura bych nechal otevřenou. Nespěchal bych. Počkejme, až se výkonnost českého hospodářství více přiblíží k ekonomické úrovni našich západních sousedů.“
Měla by Česká republika přijmout euro?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 2. srpna 2018. Anketa je uzavřena.
