Vánoce jsou jistě emočně náročným obdobím. Čím to je?
Vánoce jsou časem bilancování, chystáme se na nový kalendářní rok. A je to i doba očekávání, tím nemyslím dárků, ale třeba zlepšení vztahů v rodině. Máme více volna, takže máme i více času přemýšlet o svém životě. Emoce spojené s Vánoci jsou vždy jiné a záleží na mnoha okolnostech. Jestli jsme měli uplynulý rok úspěšný nebo ztrátový, jestli jsme momentálně zdraví, v pohodě nebo na nějakém rozcestí. Zda máme v pořádku nebo narušené vztahy se svými blízkými.
Jitka Ševčíková (47 let)
|
Určitě náročnější období je to pro ty, kteří například v uplynulém roce někoho ztratili, nebo u nich došlo k významné životní změně, jako je svatba, rozvod, rodičovství, změna profese nebo stěhování. Na Vánocích se to projeví. Dá se říci, že Vánoce jsou jakýsi zesilovač emocí. Ti šťastní a v klidu jsou zpravidla ještě šťastnější, ti, kteří prožívají emoce lítosti, smutku, zoufalství, frustrace, jsou na Vánoce ještě lítostivější, smutnější, zoufalejší a frustrovanější.
O čem jsou Vánoce z vašeho pohledu?
Z mého pohledu jsou Vánoce o rituálech, zastavení se a odpočinku. O respektování jinakosti druhého. Já byla vychovávána v křesťanské rodině, Vánoce byly největším svátkem liturgického roku a podle toho jim byla dávána vážnost a energie. Manžel pochází z rodiny ateistické, jeho maminka byla vedoucí samoobsluhy, která fungovala ještě na Štědrý den a podle toho i jeho vztah k Vánocům vypadal, chtěl je prostě jen „vydržet“.
Jak se vám to podařilo sladit?
Trvalo to několik let, ale nakonec jsme si vytvořili svoje vlastní rituály, které pro nás doteď k Vánocům patří a jsou pro nás důležité.
Většina z nás má před Vánoci dost práce. Chceme dořešit pracovní resty, doma uklidit, napéct cukroví. A když to všechno nestíháme, jsme ve stresu.
Nic z toho ale opravdu nemusíme, to jsou jen zastaralá emočně nefunkční omezení naší mysli, že tak to musí být. Musím být rychlá, dokonalá, výkonná, racionální, všem vyhovět, všem udělat radost, zavděčit se, překvapit, snažit se a všechno vydržet? Nemusím. Je to jen naše přesvědčení, že když nebudou umytá okna, napečených deset druhů cukroví a v práci čistý stůl, když druhé nepotěšíme a nepřekvapíme, tak si Vánoce neužijeme. I tady platí: jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Nejen vně, ale zejména uvnitř, v sobě. Nenechte se nikam tlačit. Dejte šanci dohodě. Dohodě sami se sebou.
Jak to udělat, aby byly Vánoce šťastné a veselé?
Nemám univerzální recept na „šťastné a veselé“ na povel. Pomůže ale například jednoduchá metoda krabice. Roztřiďte si myšlenky v hlavě do pomyslných krabic. Rozdělte si je na ty, které jsou pro vás v té chvíli důležité, užitečné, a na ty, které jsou vám teď k ničemu a ke kterým se vrátíte později. Vytvořte si i jednu krabici Vánoce a do ní si dejte jen tři věci, tři myšlenky a tři hodnoty, na kterých vám letos o svátcích záleží. Na všechno ostatní pro tu chvíli zapomeňte.
A jak zvládnout Vánoce bez stresu?
Bez stresu se Vánoce dají zvládnout tehdy, když se naučíme hospodařit s energií, kterou na dobu vánoční máme. A ta energie je nejen fyzická, ale i emocionální, mentální a spirituální. Tedy jak dobře jsme vyspaní, co v té době jíme, pijeme, jak o sebe pečujeme, zda si dopřáváme odpočinek, kolik toho na sebe nakládáme, jestli prožíváme nabíjející emoce, jestli věříme. Nemyslím tím teď víru v Boha, vesmír, vyšší smysl, ale především sami v sebe. To je ten opěrný bod pro zvládnutí nejen Vánoc. Nevím, co bude zítra, ale vím, že to zvládnu. Mám na to.
Zaměřte svou pozornost na sebe, dovnitř, a hlídejte si svou energii, fyzickou i emoční. Pokud vám energie ubývá, reagujte a včas ji doplňte, nečekejte, až budete na nule.
Čím energii doplnit?
Vším, co je vám příjemné. Zajděte si na masáž, lehněte si s knížkou, pusťte si dobrý film. Dejte si horký punč nebo si kupte lístky na Louskáčka. Hodně spěte, vybírejte si kvalitní jídlo a vyhledávejte emoce, které vás „zazdrojují“, tedy klid, štěstí, radost, lásku. Neberte se příliš vážně. A zeptejte se těch, kteří jsou pro vás inspirativní, jak to zvládají oni.
Myslím, že naše babičky to zvládaly bez stresu, jak to dělaly?
Stres je opak pohody. Je to napětí, reakce našeho organismu na nebezpečí nebo zátěž, která je větší než naše momentální odolnost ho zvládnout. Vzniká, když jsme vystavení podnětům či nárokům, které jsou větší než naše aktuální adaptabilita, schopnost se tomu napětí přizpůsobit. Naše hranice odolnosti nejsou pevné. Jsou proměnlivé a záleží na mnoha okolnostech. Na naší kondici, psychické i fyzické, na aktuální náladě. Odolnost znamená, jaké nároky dokážeme bez extrémního vypětí zvládnout, na co se bez větších potíží adaptujeme. Pak dochází buď ke zvládnutí nebo k vyčerpání a kolapsu. Naše babičky to zvládaly, protože měly výborný Time Management.
Naše babičky výraz Time Management určitě neznaly.
To určitě neznaly a ani ho znát nepotřebovaly, ony ho totiž každodenně žily. Uměly hospodařit s energií i s časem, přestože neměly spoustu vymožeností, které máme my dnes. Uměly delegovat práce i povinnosti. Respektovaly zákonitosti přírody (zima je období klidu, rozjímání), hodně odpočívaly, chodily spát „se slepicemi“ (zdrojovaly se), držely půst (očista organismu), draly peří (meditace), zpívaly (pozitivní vibrace), uklízely (očista fyzického prostoru i mysli), vytvářely a udržovaly pohodu a dobrou náladu (nabíjející emoce). Tomu se teď my znovu učíme v drahých kursech a seminářích. Přitom stačí vrátit se ke zdravému selskému rozumu. Být spokojený, mít radost z toho, co právě teď mám. Být vděčný a pokorný. Děkovat. Vidět zázraky všedního dne.
Reklamní kampaně, co všechno musíme pod stromečkem mít a jak si na to výhodně půjčit, na nás útočí ze všech stran. Jak tomu odolat?
Je to o sebedisciplíně. Reklamní kampaně se můžete naučit nevnímat. Nepouštějte si televizi, nečtěte časopisy, nebrouzdejte na internetových portálech. I obchodům se můžete vyhnout. Je to jen vaše rozhodnutí, zda chcete, nebo nechcete být součástí manipulace v reklamě. Proto učím lidi se manipulaci bránit, odborně se tomu říká kontramanipulační technika. Je to sice běh na dlouhou trať, ale nese svoje ovoce. Uvědomte si, že přece nejste tak snadno ovlivnitelní, že jste vnitřně stabilní, svobodní a svéprávní. A naučte se říkat jasné laskavé ne. Věcem, situacím, představám a konzumu, který vám někdo podsouvá. A co se týká půjček na Vánoce, řiďte se také moudrem našich babiček: „Jen jak peřina stačí“. To znamená, utrácím jen tolik, na kolik stačí moje peněženka.
Jak tedy zvládnout Vánoce bez peněz?
S vnitřním klidem a srovnaní sami se sebou. Běžte nakrmit labutě nebo dejte starý chleba a kaštany do krmelce, zajděte si na půlnoční, prohlédněte si stará alba, nazdobte smrkovou větev, uvařte si dobrý čaj. Buďte vděční za to, co už nebo ještě máte. Klid si za žádné peníze nekoupíte. A ty nejlepší a nedůležitější věci jsou zadarmo.
