"Vše jsem okamžitě reklamovala na zákaznické lince banky," říká Magdalena. Po dvou dnech jí Česká spořitelna sdělila výsledek prověrky reklamačního oddělení: "Pochybila přepážková pracovnice." Při zadání běžného účtu, ze kterého chtěl peníze odeslat jiný klient, se bankovní úřednice na přepážce překlepla v číslech. Omylem tím zadala běžný účet paní Magdaleny.
"Z hlediska celkového počtu zpracovaných platebních příkazů v České spořitelně jsou chyby zaměstnanců spíše výjimečné," vysvětlil redakci iDNES.cz Marek Pšeničný z tiskového centra banky.
Když chybuje samotná banka, je řešení snadné. Neoprávněnou platbu stačí reklamovat a banka obratem omyl napraví. Paní Magdalena si chybné transakce naštěstí všimla velmi brzy. Šest tisíc korun se tak na účtu příjemce dlouho neohřálo a zpět dostala i dvacetikorunový poplatek, který jí banka srazila za odeslání příkazu.
Klienti chybují častěji, případy jdou do tisíců
Jestliže udělá chybu samotný klient, řešení tak snadné není. Zvlášť tehdy, když se příjemce peněz tváří, že si ničeho nevšiml, a o vracení peněz se nemíní vůbec starat. "Takové případy nastávají, ale nejsou bankou monitorovány," říká Marek Pšeničný.
Případy, kdy platba dorazí omylem jinam, než klient chtěl, jdou přitom do tisíců. Jen Česká spořitelna řeší měsíčně okolo 300 žádostí, aby pomohla situaci řešit. Chybovat je zkrátka lidské. O jak vysoké částky mnohdy jde, Česká spořitelna prozrazovat nechce a diplomaticky říká: "Pravidla pro vypořádání takových případů nejsou závislá na výši částky."
Čtěte, jak postupovat a na co máte v takové situaci právo:
Kontrolujte pravidelně měsíční výpisy ze svého účtu. Když zjistíte, že jste odeslali peníze omylem na jiný účet, sdělte nesrovnalost své bance. Příjemce peněz má povinnost částku vrátit, jinak by šlo o neoprávněné obohacení. Zároveň nemá nárok na odměnu, pouze si může odečíst poplatek za odeslání peněz zpět, aby zbytečně netratil. "Neoprávněný příjemce si při vrácení chybně obdržené platby poníží částku o poplatky spojené s chybnou platbou," upozorňuje Pšeničný.
Jestliže netušíte, komu jste peníze omylem poslali, požádejte svou banku, aby předala příjemci výzvu k vrácení peněz. Pokud to je možné, předejte bance i doklad, ze kterého je zřejmé, že došlo k omylu (fakturu, výpis z účtu, smluvní ujednání). "Banka poskytuje součinnost a může být pouze prostředníkem při předání žádosti klienta, který chybně zadal platební příkaz neoprávněnému příjemci," říká Marek Pšeničný. Počítejte přitom s tím, že za předání výzvy si banka účtuje poplatek, v České spořitelně to je například 300 korun.
Vyčkejte zhruba měsíc, zda příjemce peněz bude na výzvu banky reagovat. V případě, že vám peníze nevrátí, požádejte svou banku, aby vám poskytla jeho identifikační údaje. U fyzické osoby banka poskytne jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště. U právnické osoby to je název právnické osoby, IČ, sídlo. Jakmile vám banka tyto údaje předá, s její další pomocí již nepočítejte. "Za vymáhání nevrácené chybně zadané platby odpovídá plně klient, který platbu zadal," poznamenává Marek Pšeničný.
Jestliže příjemce peněz nadále nereaguje a nemíní peníze vrátit, nezbývá nic jiného než na něj podat trestní oznámení s podezřením na spáchání trestného činu zatajení věci. "Zde je ovšem nutné, aby částka přesáhla pět tisíc korun. Pokud je nižší než pět tisíc korun, jde o přestupek proti majetku. Jako oznamovatel trestného činu pak máte právo být informován o přijatých opatřeních a v roli poškozeného nahlížet do trestního spisu a získat informace o obviněném. Vrácení částky můžete žádat jednak v trestním řízení a jednak v řízení u civilního soudu," uzavírá Lukáš Zelený, vedoucí právní poradny dTest.