Minulý pátek venezuelský prezident Nicolás Maduro odhalil detaily svého plánu, jak se dostat z hyperinflační smyčky, do níž je země zamotaná. Podle Washington Post chce zpomalit růst inflace a zvýšit minimální mzdu o 3 000 procent – v přepočtu přibližně o 670 korun měsíčně.
V pondělí započala první část jeho strategie – měnová reforma. Nová měna, suverénní bolívar, nahrazuje starý „silný bolívar“. Předchozí nejvyšší bankovka, 100 000 bolívarů, má teď hodnotu 1 bolívar. V podstatě se tak na bankovkách „škrtá pět nul“.
Suverénní bolívar má být silně provázaný s kryptoměnou petro, jejíž předprodej spustila země letos v únoru. Jedno petro stojí 60 dolarů a má být kryté barelem ropy. Kurz bolívaru by se měl držet na 3 600 bolívarů za petro. Dolar má být dostupný za 60 bolívarů. Tuto hodnotu už ale na černém trhu překročil více než dvojnásobně.
Ekonomové jsou skeptičtí
Podle britského Guardianu jsou ekonomové a část opozičních představitelů ohledně změny skeptičtí. Neočekávají „ekonomický zázrak,“ po kterém volá Maduro. Myslí si, že se ekonomika jejich země nevyléčí tak snadno. Absurdní situaci ve Venezuele demonstruje fakt, že se musel zrušit pořad „Chcete být milionářem“ - výhry byly totiž absurdně nízké.
Venezuelská opozice v pondělí vyzvala soukromé podnikatele ke stávce. Andréz Velásquez, jeden z jejích lídrů, tvrdí, že se stávky zúčastnilo až 60 % lidí pracujících v soukromém sektoru. Velká část obchodů ve velkých městech opravdu měla zavřeno. Analytici si však nejsou jistí, zda byla důvodem stávka, nebo jen zmatek z nového oceňování výrobků.
Podle Washington Post si mnoho ekonomů myslí, že reforma současnou špatnou situaci jen zhorší. Před Madurovým pátečním prohlášením stálo kilo broskví přibližně 1,1 milionu silných (starých) bolívarů. V úterý už byla cena téměř dvojnásobná – 21 suverénních (nových) bolívarů.
Až 90 % Venezuelanů žije v chudobě
Ekonomické potíže Venezuely začaly v roce 2014, kdy značně klesla cena ropy. Prezident Maduro však i nadále pokračoval v hospodářské politice svého předchůdce Huga Cháveze. V kombinaci s nepříznivou ekonomickou situací a mezinárodními sankcemi se tak země ocitla na pokraji kolapsu. V současnosti země trpí hladomorem a mnoho jejích občanů emigruje do zahraničí.
Podle nedávné studie, kterou citovala agentura Reuters, se přes 60 procent obyvatel země ráno budí hladových. V průměru každý z nich zhubl v loňském roce o jedenáct kilogramů. Devadesát procent všech Venezuelanů navíc žije v chudobě.
Podle CNBC opustilo zemi od roku 2014 přes 1,5 milionu lidí. Odchod velkého množství obyvatel jí může způsobit další potíže – hlavně nedostatek pracovní síly.
9. března 2018 |
