Když nastanou horší časy nemohu žít jako předtímuskrovním se

Tak pokud nemá peníze a potřebuje tisíce mimo jiné na oslavu narozenin své dcerky, tak se nedivím že je na mizině. Logicky uvažující člověk nebude v časech nouze vydávat peníze za něco bez čeho se obejda (a dcerce by to logicky vysvětlil)

Popsal jsem níže, ten stav už naštěstí neznám, ale taky jsem nevyrostl v hojných poměrech. Komunisty nemilováni. Ale zase velká výhoda, že většina rodiny žila na západě a mysleli na nás... Nicméně vím, jaké to je být spíš outsider, a svým způsobem chápu tuto matku, že ji to bolí. Ale když není, tak zkrátka není, oslava lze udělat i levná a ty půjčené peníze jsou stejně na...

S tou oslavou pro dítě přitom stačilo, aby paní zašla za Ferdou Mravencem, a ten by jí to zařídil zadara..

Pokud nemam peníze tak nebudu platit oslavu narozenin své dcer, ano je to kruté ale také zbytne. Problém tohoto problemu ze dříve nebo později Vám dojdou zlaté retizky, stříbrné vidličky apo. A zůstanete na mizine.

Hlavně oslavit můžete i bez nesmyslů. Když nemám, tak se sežene maličkost, koupí svíčky, upeče dort, hlavně čas spolu... Tyhle peníze stejně nebudou na iPhone a podobně (když není)... Doufám, že Steve Jobs rotuje... Sám si iPhone nekoupím, ne že bych na to neměl, mohl bych jich mít tisíce, ale zkrátka jsem proklatě racionální, nepřinese mi to nic víc, než levnější stroj. Fakt nejsem v té pozici, ale třeba Kamprad jezdil taky víc než deset let starým Volvem, dovezl, stačilo, ok. Bohužel děti jsou kruté a když nejsi trendy, jsi loser, v tom tu matku trochu chápu...

Tito lidé jsou nejvíce chudí rozumem.

Jo, v určitém smyslu ano. Do problémů se může dostat každý, ale na oslavu nebo dovolenou bych takto získané peníze nevyužil určitě. Na získání zaměstnání, rozjetí firmy, jídlo, ok.

Koupím si jen to, na co mám. Nikdy bych si nepůjčil na dovolenou, oslavu nebo mobil. Buď mám a letím, nebo nemám a jedu na výlet nebo na týden v Čechách.

Ano, pořídil jsem si na každodenní dojíždění po dálnici do práce za 740T auto, na splátky - 1/3 jsem zaplatil a 2/3 splácím. Ale mám vlastní bydlení, bez hypotéky či jiné půjčky, dítě už dospělé, slušnou práci. Ale především splátka činí jen 12% z mého čistého platu, tak mne to neruinuje. Umím si udělat radost a svému okolí také, ale ne nesmyslně a nikdy ne tak, že bych šel kvůli tomu do zastavárny. Věděl jsem, že mě taková splátka nebude zvlášť bolet, ale pokud by to tak bylo, tak bych si prostě koupil auto levnější, aby mě platby neomezovaly v kvalitě života.

Je to jejich věc. Osobně bych si nepůjčil ani na to auto pro soukromé potřeby, firma je něco jiného. U bytu dejme tomu, tam cena v čase spíš v čase poroste. U auta těžko, u dovolené samozřejmě nesmysl úplný.

A kdo to pak zase koupí?:D

To mi nedělejte, málem jsem se udusil smíchy.

Hm, to jsou fakt dojemný příběhy. Ženská, která “ každý měsíc nemá z čeho žít” a má dluhy, si přišla půjčit na oslavu narozenin. Chlap co vyhrál před čtyřma rokama milion liber, pak je utratil za šperky, který teď nosí do zastavárny, protože nemá na žrádlo pro psa. Jak velkej dement asi musí bej člověk, co přijde přes noc v přepočtu k 26 milionum Kč a řekne si - co s tim budu dělat? Už vim, koupim si za to za šperky. Pokud tihle lidi nevyjdou s penězma, pak je všechno v pořádku.

Tak jako u nás i v jiných zemích je hlavní otázkou, jestli zastavenou věc donese její právoplatný majitel...