Rychle rostoucí ekonomiky regionu, které se potýkaly s chronickým nedostatkem pracovníků již před pandemií covidu-19, ukrajinské uprchlíky vítají s otevřenou náručí.
Tři dny po vypuknutí války Jasnopolská uprchla z Hostomelu, města severozápadně od Kyjeva, se svou matkou, příbuznou a jejími dvěma dětmi ve věku osm měsíců a 11 let. Auto sdílela s dalšími sedmi lidmi, některé děti proto jely v kufru.
Do malebného západomaďarského městečka Veszprém dorazili v neděli. Kamarádka jim tam předala kontakt na agenturu, jež zajišťuje dočasnou práci a v západním Maďarsku zaměstnává 1200 až 1300 ukrajinských občanů.
Jasnopolská, která na Ukrajině pracovala v železniční dopravě, říká, že jí nová práce poskytuje určitý pocit bezpečí. „Je úleva, že máme kde bydlet a teď mám práci a jsme v bezpečí,“ řekla agentuře Reuters s unaveným slabým úsměvem. „Nejsem si jistá, jestli se tam budu moci vrátit,“ dodala.
Tyto tři ženy nyní se dvěma dětmi žijí v bytě zajištěném pracovní agenturou v nedalekém městě Várpalota.
Matku osmiměsíčního dítěte Olhu Batožinskou, jejíž manžel zůstal na Ukrajině, stále pronásledují vzpomínky na mrazivé noci strávené v krytu v Hostomelu. „Probudila jsem se, abych nakrmila své dítě, a slyšela jsem nepřetržité ostřelování, celý dům se otřásal,“ řekla a ukázala fotografie z krytu a z nádraží, kde musely při cestě přespávat na podlaze. Doufá, že si brzy najde práci, která jí umožní postarat se o miminko.
Po propuknutí evropské migrační krize v roce 2015 některé východoevropské státy EU v čele s Polskem a Maďarskem odmítly přijmout lidi prchající před válkou a chudobou s tím, že příliv lidí z Afriky a Blízkého východu by ohrozil jejich křesťanské tradice. Ještě před současnou uprchlickou vlnou však v Polsku, České republice a Maďarsku pracovaly statisíce Ukrajinců.
Od loňského roku se společnosti napříč odvětvími výroby, informačních technologií a stavebnictví v tomto regionu snaží přilákat zaměstnance, jelikož se jejich ekonomiky po propadu způsobeném pandemií covidu-19 rychle zotavují.
Počet volných pracovních míst v Česku se v únoru vyšplhal na rekordních 364 000. V Rumunsku v posledním čtvrtletí loňského roku dosáhl počet volných pracovních míst 45 600, což je meziroční nárůst o více než 10 000. V Polsku, které je již léta oblíbenou destinací ukrajinských dělníků a od začátku války přijalo více než 1,3 milionu uprchlíků, zaměstnavatelé v únoru hlásili 116 500 volných pracovních míst.
Pracovní agentury a firmy nyní doufají, že jim přiliv uprchlíků přinese nové zaměstnance a snaží se ukrajinským pracovníkům a jejich rodinám zajistit ubytování.
„Tento milion žen s dětmi je ve skutečnosti asi půl milionu lidí, kteří mohou skutečně vstoupit do pracovního procesu a polská ekonomika je bude schopna snadno absorbovat během tří nebo čtyř měsíců,“ uvedl Krzysztof Inglot z asociace polských zaměstnavatelů.
Rumunská náborová platforma BestJobs, která inzeruje 32 000 volných pracovních míst, nově zobrazuje štítek s pracovními pozicemi vhodnými pro nově příchozí Ukrajince.
Marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment Jitka Součková uvedla, že existuje mnoho pracovních míst ve výrobě nebo logistice, kde by Ukrajinci mohli pracovat i bez češtiny. „Od začátku konfliktu jsme zaměstnali téměř 200 žen a ubytovali je a jejich děti,“ řekla.
Vedoucí veszprémské kanceláře pracovní agentury Man at Work, přes kterou Jasnopolská získala práci, Gábor Berta, říká, že největším problémem je nyní zajistit ubytování pro všechny ukrajinské pracovníky, kterým zajistili práci, a pro jejich rodiny.
Po propuknutí pandemie totiž podle Berty mnoho ukrajinských pracovníků přišlo o práci a vrátili se domů. Nyní jsou některé firmy opatrné, jelikož se obávají dalšího zpomalení ekonomiky v důsledku nedostatku součástek a nárůstu cen energií. „Situace se změnila,“ říká Berta. „V tomto případě ukrajinským zaměstnancům nemůžete říct ‚je nám to líto, ale máme zaměstnanců moc‘ nebo ‚omlouváme se, ale musíme zastavit výrobu, prosím jeďte domů‘. Teď domů jít nemohou,“ uvedl.
