Agentura Reuters se rozhodla oslovit dvě desítky zemědělců, vědců a dalších odborníků, které se na problematiku plevelů specializují. Prozkoumala i několik jen pár let starých akademických publikací. Závěry jejího zkoumání jsou takové, že chemické látky v oblasti Minnesoty, Wisconsinu, Iowy nebo Severní Dakoty ztrácí svou účinnost.
Ambrózie peřenolistá nebo třeba bytel metlatý se v posledních letech na americké půdě citelně rozmáhají a chemické postřiky na ně přestávají stačit. Zemědělci tvrdí, že tyto plevele jsou velkým ohrožením pro olejniny i obiloviny, a to v době, kdy se američtí pěstitelé potýkají se značnou inflací i extrémním počasím.
Braniborská brána v obležení traktorů. Zemědělci zablokovali dopravu v Berlíně |
„V příštích deseti letech nás čekají velké problémy,“ predikuje Ian Heap, ředitel jednoho z center, které se věnuje výzkumu plevelů, jež jsou vůči herbicidům odolné.
Problém i pro kukuřici nebo sóju
Data agentury Reuters ukázala, že nižší účinnost v boji s plevely vykazuje hlavně glysofát, který se však z globálního pohledu řadí mezi nejběžnější herbicidy vůbec. Užívá se hlavně na ochranu úrody sóji, cukrové řepy, kukuřice ale i dalších významných plodin. Více než dvacet druhu plevelů vykazuje vysokou rezistenci i vůči dicambě, poměrně nové chemické látce, která se dostala na trh teprve v roce 2017.
Ekologické skupiny zemědělcům vzkazují, že místo chemických látek by raději měli užívat přírodní alternativy. Vědci ale očekávají, že tento negativní trend bude v čase pokračovat. Některé druhy plevelů totiž vykazují vysokou úroveň odolnosti vůči chemickým látkám už po prvním kontaktu s nimi.
Stát žádá Brusel o další roční odklad protierozních požadavků |
Někteří zemědělci začali rozmach plevelů řešit tak, že si raději najímají dodatečnou pracovní sílu, která plevel ručně vytrhává. „Zdá se mi, že každý rok je to o něco horší,“ komentuje situace čtyřiašedesátiletý farmář Bob Finken, který žije v Severní Dakotě. Ta se v rámci Spojených států řadí mezi největší producenty pšenice a sóji.
Firmy tolik neinvestují
Data ukázala, že chemické firmy v roce 2020 vynaložily na vývoj nových účinných chemických látek jen 6,2 procenta ze svých tržeb. To je o 2,7 procentního bodu méně než v roce 2000. Novější údaje zatím nejsou k dispozici, odborníci ale říkají, že v roce 2022 byl tento podíl ještě nižší než v roce 2020.
Svaz: Zemědělci loni vydělali o dvě třetiny méně, propadly se výkupní ceny |
I přes nižší alokaci výdajů na výzkum a vývoj však největší společnosti na světě v dalších letech počítají s uvedením několika nových chemických přípravků na trh. Týká se to třeba společnosti FMC, která plánuje představit svůj nový produkt na hubení travních plevelů v roce 2026. Vedení tohoto podniku říká, že na vývoji pracovali dlouhých jedenáct let.
„Pokud nebudeme pokračovat ve vývoji nových produktů, snadno narazíme na zeď a pak budeme čelit problémům se zajištěním dostatečných dodávek potravin,“ dodal agentuře Reuters generální ředitel společnosti FMC Mark Douglas.
