Podle Žaluda po započtení lesnictví tento sektor váže uhlík a přispívá ke snižování skleníkových plynů. Zdůraznil, že se dlouhodobě nemění množství srážek na českém území, které přinášejí jedinou vodu do ČR, protože směrem do území republiky neteče prakticky žádná řeka. Zvyšuje se však průměrná teplota, mezi let y100 až 1960 byl průměr roční teploty 6,7 °C, v tomto tisíciletí pak už 8,7 °C, loni pak 9,7 °C. „Zvyšuje tak výpar a to je ten velká problém. Rozdíl o dva stupně znamená ztrátu 100 mm srážek, které se neproduktivně vypaří,“ vysvětlil.
Dodržet Pařížskou dohodu, která počítala se zvýšením maximálně o 2 °C proti předprůmyslové éře už není podle něj možné. Realistické výpočty tak podle něj počítají s modely, které se ale do roku 2050 prakticky neliší. Průměrná roční teplota při optimističtějších výpočtech stoupne do rou 2050 o 2,3 °C, do roku 2090 o 3,1 °C. Výskyt suchých epizod bude vyšší, státy by se podle něj měly zaměřit na adaptační opatření.
Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, rekordy padaly „jako domino“ |
Na českém území se sucho dotkne prakticky všech lokalit, prozatím extrémní profil roku 2015, kdy dosáhly zemědělské ztráty kvůli suchu 11 miliard korun, byl podle něj ochutnávkou běžných let kolem roku 2050. Zatímco v roce 2000 bylo v ČR ohroženo větrnou erozí 10 procent půdy, v roce 2020 již šlo o 25 procent, problém je právě ve zvyšujícím se odparu.
Už nyní se podle něj snižují výnosy ze zemědělské půdy, například na jižní Moravě. Do budoucna radikálně kvůli suchu porostou ceny pšenice a dalších obilovin. Naopak velké problémy budou i nadále kvůli dřívějšímu probouzení vegetace s ovocnými stromy, které poté sežehnou mrazy. Kvůli chybějící sněhové pokrývce pak bude také méně podzemní vody, která pokrývá zhruba polovinu české spotřeby. Česká společnost by se měla na tuto skutečnost připravit. Zásoby podzemních vod se podle něj tvoří prakticky pouze z tajícího sněhu, jakmile jsou více aktivní rostliny, tak zbytky srážek spotřebují.
Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření
Že byl loňský rok nejteplejším v historii měření doložila uvedla už také na meteorologická služba EU Copernicus. Průměrná globální teplota dosáhla 14,98 °C. „V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.
Maradová znovu šéfuje pozemkovému úřadu. Chce víc peněz na pozemkové úpravy |
Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době.
