Ještě nedávno bylo umělé maso v centru pozornosti investorů: podle specializovaného serveru TechCrunch přilákaly startupy v této oblasti jen v roce 2020 investice za 1,2 miliardy dolarů (28 miliard korun). Teď se však analytici obávají, že šlo jen o bublinu, která co nevidět praskne. Umělé maso se totiž neprosazuje na talíře spotřebitelů ani zdaleka tak rychle, jak ve svých prezentacích předpokládali zakladatelé startupů.
Ke konkurenceschopnosti je daleko
Souhlas regulátora k prodeji svých produktů mají ve Spojených státech pouze dvě společnosti zabývající se laboratorním pěstováním masa. A jejich produkty mají stále daleko ke konkurenceschopnosti. Jde především o cenu: výroba kultivovaného masa vyjde v průměru zhruba na 860 korun za kilogram. Na pultech obchodů stojí rostlinné maso dva až čtyřikrát víc než živočišné.
Ani při těchto cenách přitom „pěstitelé“ masa své náklady nepokryjí, upozorňuje server Fast Company. Ten se také pozastavuje nad taktikou proponentů umělého masa: většina výrobků z něj totiž spadá do kategorie „junk food“ jako jsou různé burgery. Problém je, že toto jídlo, je kvůli vysokému obsahu soli a nasycených tuků nezdravé – takže zájemci o zdravou stravu se mu vyhnou, byť obsahuje umělé maso.
Důsledkem je, že prodej alternativního masa v USA loni klesl ve srovnání s rokem 2022 o dvacet procent. Z dlouhodobého pohledu je ještě těžší ranou pokles investic do tohoto oboru: ty v roce 2023 meziročně spadly o 78 procent.
Místo podpory hrozí zákazy
Maso, které obsahuje živočišné buňky, ale „vyrostlo“ v bioreaktoru, čelí v některých amerických státech hrozbě zákazů. Na stole floridského guvernéra leží schválený zákon, který klasifikuje výrobu a prodej laboratorně pěstovaného masa jako trestnou činnost.
A Florida není sama: podobné zákony jsou v různých fázích legislativního procesu i v dalších – převážně republikánských – státech. V Tennessee je to zákon, který umožňuje uložit za prodej pěstovaného masa pokutu až milion dolarů. A Senát státu Alabama právě odhlasoval zákon, který staví výrobu a prodej kultivovaného masa na úroveň například loupeže, s trestní sazbou až 10 let vězení.
Z regálů zmizí rostlinné hamburgery či párky. Itálie zakázala umělé maso |
V Evropě nedávno schválil podobný zákon parlament v Itálii. Tamní zemědělské svazy navíc chtějí prosadit obdobný zákaz i na unijní úrovni.
Investice do rozvoje
Vědci upozorňují, že zásadní omezení živočišné výroby je nevyhnutelné – především kvůli zpomalení klimatických změn, ale také třeba kvůli omezení odlesňování a ochraně biologické rozmanitosti. Ve snaze dát umělému masu nový impuls věnuje filantropická organizace Jeffa Bezose 60 milionů dolarů (1,4 miliardy korun) na financování inovací všech druhů alternativních proteinů, včetně toho kultivovaného (tedy „vypěstovaného v laboratoři“), čistě rostlinného i fermentovaného masa. Cílem je odstraňovat hlavní překážky, kterým začínající průmysl čelí. Podporované inovace mají směřovat ke snižování nákladů, zvyšování kvality a posilování nutričních přínosů alternativních proteinů.
První v EU. Český startup smí uměle pěstovat maso na krmení mazlíčků |
Iniciativu představila v úterý Lauren Sánchezová, Bezosova snoubenka a místopředsedkyně jeho Bezos Earth Fund. Zakladatel Amazonu tuto neziskovou organizaci založil v roce 2020 se závazkem investovat do ní deset miliard dolarů a s cílem bojovat proti změně klimatu a chránit přírodní zdroje.
Dary z oznámené iniciativy půjdou na zřízení řady nových univerzitních výzkumných center, která budou známá jako „Bezosova centra pro udržitelný protein“. Jejich snahou bude kromě zlepšení alternativního masa také udělat tradiční chov zvířat udržitelnějším nebo zlepšit odolnost zemědělských plodin vůči změnám klimatu.
