Jeden z hlavních důvodů nepříliš výrazných změn souvisí s již nakumulovanými dluhy, které evropské ekonomiky dlouhodobě trápí. Evropské státy totiž musí na úrocích z dluhopisů každý rok vyplácet horentní sumy, které jsou v současné době ještě markantnější kvůli vysokým úrokovým sazbám centrálních bank, píše agentura Bloomberg.
Dlouhodobě špatná situace panuje hlavně na jihu Evropy. Mezi evropské leadery v zadluženosti se momentálně řadí zejména Itálie, jejíž dluh vůči HDP se postupně blíží hranici 140 procent. Itálie i další evropské ekonomiky tak stojí před důležitými rozhodnutími, které však mohou negativně ovlivnit voličskou přízeň současných vládních kabinetů.
Česko za 20 let členství v EU šestkrát splnilo ekonomické podmínky pro euro |
Pokud politici v Itálii, Španělsku nebo třeba Portugalsku chtějí řešit obrovský problém v podobě vysokého veřejného zadlužení, existují pouze dvě cesty, jak tento problém alespoň částečně zmenšit. První možností je zvýšení daní, a to druhou je redukce rozpočtových výdajů. Ještě je však možné, že zadlužené státy si budou i dál pohrávat s důvěrou, kterou trhy v ně ještě pořád spíše mají, a nadále se zadlužovat.
„Ekonomická situace v Evropě je už nyní velmi náchylná k rozšiřování populistické rétoriky. Pokud zadlužené země přistoupí k dalšímu kolu fiskální konsolidace, dynamiku to jen zvýší,“ uvedla pro agenturu Bloomberg Famke Krumbmüllerová, která působí ve společnosti EY.
Francie se ke změnám nemá
Prognózy ratingových agentur či Mezinárodního měnového fondu z posledních měsíců však ukazují, že žádný znatelný obrat směrem k lepšímu nyní nejspíš nenastane. Agentura Fitch se konkrétně vyjádřila k Francii, ve které se původní cíl v podobě snížení schodku státního rozpočtu pod hranici 3 procent HDP do roku 2027 podaří splnit jen velmi obtížně.
Země skrytých dluhů. Česku se daří, ale tlumí ho podfinancované obory |
Velkou souvislost to má i s volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat už počátkem letošního června. Kvůli obávám z velmi významného posílení krajně pravicových sil se většina vlád v Evropské unii v podstatě zastavila před výraznějšími rozpočtovými změnami. Obavy z rozmachu krajně pravicových sil panují i ve Spojeném království, které se taktéž v budoucnosti neobejde bez výraznější revize fiskální politiky.
Veřejnost nakumulované dluhy příliš netrápí
Po evropských volbách by se tendence a snaha o rozpočtovou ukázněnost mohla změnit. Problémem však je, že většina občanů Evropské unie potíž v podobě vysokých nakumulovaných dluhů z minulosti neřeší. Nejde pro ně o důležité téma, na které tedy nejspíš nebudou slyšet ani ve volbách.
Potvrzuje to i nejnovější průzkumu Evropské komise, podle kterého se v evropské populaci mezi hlavní témata momentálně řadí boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. To jsou ale na druhou stranu problémy, které stojí obrovské množství finančních prostředků, jež mnohé evropské státy jednoduše nemají. Podobně je to i v případě Spojeného království, kde si občané zase myslí, že tamní daňové zatížení je až příliš vysoké.
„Vytváření podpory pro snižování zadlužení se jeví jako velmi náročné. I když očekáváme, že hospodářský růst v Evropě během letošního roku posílí, dynamika zadlužení se pro řadu států stále jeví jako velmi problematická,“ uvedl pro Bloomberg Collin Ellis z ratingové agentura Moody’s.
Na přijetí eura připraveni nejsme, Pavlova výzva je ale namístě, míní analytici |
Ačkoliv únosná míra veřejného zadlužení je podle Maastrichtských kritérií požadována od států v případě přijetí společné měny euro (max. 60 % HDP), výraznější tlaky na snižování dluhů v eurozóně dlouhodobě nepanují. Evropská komise na členské země v praxi příliš netlačí.
Případné rozpočtové úspory by však mohly negativně dopadnout na hospodářské oživení evropských ekonomik. I výdaje veřejného sektoru totiž z pohledu hrubého domácího produktu přispívají k růstu. Ekonomové ze společnosti Allianz už nyní očekávají, že fiskální konsolidace negativně ovlivní evropskou hospodářskou expanzi v letech 2024 a 2025 o půl procentního bodu, uzavírá Bloomberg.
