O záměru vybudovat novou Hedvábnou stezku se čínský prezident Si Ťin-pching poprvé zmínil v roce 2013 při návštěvě Kazachstánu. Podle jeho tehdejší vize měla nová stezka vést po silnicích a železnicích a do určité míry kopírovat starověkou Hedvábnou stezku, ta kdysi propojovala Čínu s římskou říší. K této cestě později Číňané připojili i země jižní a jihovýchodní Asie.
První trasa novodobé cesty vede po souši - přes Střední Asii, do Ruska a Evropy. Druhá je pak po moři - do jihovýchodní a jižní Asie, poté Indického oceánu a dále do Perského zálivu a Středozemního moře. Jak napsala agentura Reuters, nově by měla přibýt i trasa přes Arktidu - vznikla by takzvaná polární Hedvábná stezka.
Čína v pátek zveřejnila svůj první oficiální politický dokument, v němž vysvětlila svou strategii pro oblast Arktidy. Jejím cílem je rozvinout obchodní cesty v regionu a zvýšit svůj globální vliv. Ambicióznímu projektu nahrává dlouhodobé tání ledu v polárním regionu, které vědci přisuzují změně klimatu.
Podle zprávy, kterou zveřejnila agentura Reuters, by doprava přes severní námořní stezku ušetřila při cestě ze Šanghaje do Rotterdamu v porovnání s tradiční cestou, která prochází Suezským kanálem, asi 20 dní.
Původní návrh nové Hedvábné stezky a nová verze polární trasy
Zhang Xia, výzkumný pracovník Čínského institutu polárního výzkumu, uvedl, že z rozvoje tras budou profitovat ty země, které se silně spoléhají na obchodování na moři. „Některé regiony na tradičních lodních trasách z Číny do Evropy jsou znepokojeny politickou nestabilitou a některé vody na trasách jsou napadány piráty. Na arktických trasách nic takového nehrozí,“ sdělil Xia.
Upozornil však, že arktické cesty mohou být kvůli zamrzání v zimním období dostupné pouze sezonně. Jeho kolega Zhao Long dodal, že arktické trasy pomohou posílit hospodářskou spolupráci mezi EU a Čínou.
Konkurence nespí
Čína se nejdříve bude muset vyrovnat s konkurencí. Nároky na velkou část arktické oblasti vznesli i členové Arktické rady, jejímiž hlavními členy jsou Dánsko, Švédsko, Norsko, Island, Finsko, Rusko a USA. Čína navíc není státem, který by spadal do arktického pásu. V Arktické radě má proto pouze status pozorovatele.
Čína se nicméně snaží v polární oblasti angažovat stále více. Zajímá se zde o těžbu ropy, plynu, nerostných zdrojů a dalších nefosilních zdrojů energie. Jedním z důvodů rostoucího zájmu v tomto regionu je hlavní podíl Číny v ruském projektu na zkapalněný plyn Jamal, který by měl Číně dodávat čtyři miliony tun zkapalněného zemního plynu ročně.
Rusko je jedním ze strategických partnerů Číny, který její ambice vítá. Západní země se na ně však dívají se skepticismem, protože se obávají, že by Čína mohla mít vojenské cíle a navíc by mohla poškodit životní prostředí. Čínský náměstek ministra zahraničí Kong Yuanyou v pátek obavy západních zemí odmítl.
Země slíbila, že bude spolupracovat s arktickými státy a bude respektovat tradice a kulturu obyvatel Arktidy, včetně domorodých národů, a zachová životní prostředí.
