„Chod farmy pro nás už ekonomicky nedává smysl, sami to nezvládneme,“ popisuje svoji situaci Thomas Bollig, vlastník středně velké farmy ležící jižně od německého Bonnu. Na okolních polích se podle záznamů hospodaří minimálně od roku 1600. „Pravděpodobně tu ale zemědělci obdělávali půdu již dříve,“ dodal pro web Deutsche Welle.
Moderní vzhled statku Wittfelder Hof pak vtiskl Bolligův otec, který tu do dnešního dne občas vypomáhá. Když otěže rodinného podniku převzal před třemi Thomas Bollig, prošla farma další proměnou směrem k biozemědělství. Musela, ústup od konvenčního hospodaření, je jedním z cílů Evropské Unie. A tak nyní statkář spolu se dvěma dalšími zaměstnanci pracuje na biofarmě s volnými výběhy pro zvířata, jeho manželka pak produkci prodává v přilehlém obchůdku.
Kde na to vzít?
Přerod na organické hospodaření a dodržení všech pravidel předepsaných Evropskou Unií představoval pro farmáře Bolliga náročný úkol. Německá legislativa vyžaduje výrazné snížení počtu chovaných zvířat a vybudování větších stájí či kotců s dostatečným přísunem čerstvého vzduchu. A kromě dalšího i krmení výrazně dražšími krmnými směsmi, jež jsou pro biochov schválené.
Jenže všudypřítomná inflace se odrazila i na zvýšení cen stavebních materiálů, které podle statistického úřadu v Německu meziročně stouply o sedmnáct procent. A tak se farmáři jako Thomas Bollig, kteří jsou zrovna uprostřed předepsané přestavby stájí, chlévů i kurníků, bojí, že nebudou mít dost peněz na její dokončení.
Podle šéfa Svazu německých zemědělců Joachima Rukwieda jsou ceny stavebních prací jen zlomek všech problémů. „Ceny hnojiva se zčtyřnásobily, krmivo zdražilo na dvojnásobek, nafta je nedostupná,“ řekl veřejnoprávní stanici NDR.
Asociace navíc upozorňuje že podle schválené legislativy se mají požadavky na dostatek vzduchu a prostor při ustájení dál zvyšovat, což provozní náklady zvedne až o dalších 80 procent, upozorňuje Deutsche Welle.
Zemědělce tak z jedné strany tlačí rostoucí náklady, na druhé straně pak stát ustupuje od dříve slibovaných podpor pro eko zemědělství. Kvůli energetické krizi a vysoké inflaci se vláda teď soustředí na pomoc jinde.
Vláda má jiné priority
„Akční plán“, který schválila Komise v březnu minulého roku už dříve šéf zemědělského svazu Rukwied kritizoval. Podle něj totiž jen podkopává potravinovou bezpečnost a soběstačnost v členských zemích EU. Podobně ostrá slova adresoval také ministru zemědělství Cemu Özdemirovi. Ten již dříve oznámil zavedení nového systému značení masných produktů, na nichž mají štítky do budoucna informovat zákazníky o dopadech chovu na životní prostředí a úrovni péče o zvířata.
Podle Rukwieda je ale miliarda eur (24 miliard korun), které na podporu zavádění těchto nových opatření vláda vyhradila, žalostně málo. „A žádný zemědělec na to v tuto chvíli peníze nemá,“ komentuje.
Farmáři nemají moc možností, jak u biopotravin přenést zvýšení náklady do cen. Jejich ceny byly proti klasické produkci vždycky vyšší a podle Bolliga není šance, že by zvlášť v současné situaci někdo přistoupil na zdražení na dvojnásobek. „Organické potraviny pak netknuté leží v regálech supermarketů,“ konstatuje.
V tuto chvíli tak vůbec není jasné, kolik farmářů, zvláště těch malých, současnou ekonomickou krizi přežije. Podobně jako u jiných oborů, u nich však sílí pocit, že pro ně vláda nedělá dost.
„Dříve jsme se na změny, které po nás stát a Evropa chtěly, dokázali nějak připravit,“ komentuje Bollig. „Teď není jisté vůbec nic.“
