Většina zemí však tuto hranici překračovala. Žádné výraznější sankce však za to nedostaly, a proto síla této povinnosti pomalu ochabovala. Řecká krize ale přístup k upadající hospodářské disciplíně změnila.
"Něco takového (zákon o vyrovnaných rozpočtech) by mohlo být dobrým nápadem, přestože by nejspíš v každém státu mělo jinou formu," řekl deníku nejmenovaný zdroj. Konkrétní zákon v současnosti údajně připravuje německý ministr financí Wolfgang Schäuble, inspiraci přitom nachází ve velmi podobném zákonu, který před časem přijali právě Němci.
Legislativa, pro jejíž označení se vžil název Schuldenbremse, zakazuje německé vládě, aby od roku 2016 sestavovala rozpočty se schodkem větším než 0,35 procenta HDP. Od roku 2020 přitom už nesmí Německo vykázat žádný deficit.
Rakušanům se zákaz schodků zamlouvá
Němci již pro svůj návrh získali podporu Rakouska. "Vzhledem k vysoké úrovni zadlužení v Evropě jsem rozhodně pro přijetí Schuldenbremse," řekl německému deníku Die Welt rakouský ministr financí Josef Pröll. "Vedlo by to ke stanovení jasné hranice pro vytváření nových dluhů, ke zvýšení rozpočtové disciplíny a k vyrovnanosti rozpočtů v Evropě," dodal.
Není vyloučeno, že podobná úvaha by mohla získat i sympatie Francie, jejíž postoj bude pro osud podobného zákona klíčový. Deficit Francie by letos měl dosáhnout zhruba osmi procent HDP.
Zákon o vyrovnaných rozpočtech není cizí ani Česku. Ve svém volebním programu jej slibuje ODS. Sestavování schodkových rozpočtů by zakazoval od roku 2017.
