Po velkém večírku nezřídka přichází ještě větší kocovina. Brazilci jsou pořádáním okázalých společenských akcí známí, a navzdory prvotní skepsi svou schopnost zorganizovat olympiádu prokázali. Nyní je však čeká návrat do tvrdé reality. Nejlidnatější země Latinské Ameriky se totiž poslední rok potýká s nejhlubší hospodářskou krizí za posledních 100 let.
Největší vítěz olympiády? Stařičký developer Carvalho vyzrál na všechny |
„Ekonomika Ria de Janeira je v nejhorší kondici za posledních 50 let, vláda má příliš mnoho finančních závazků, na které nemá peníze. Díky olympijským hrám jsme dosáhli na půjčky, které nám umožnily dokončit infrastrukturu, což Riu na čas pomůže,“ uvedl brazilský ekonom Nelson de Sousa pro televizní stanici Al-Jazeera. „Ekonomické problémy ale neodejdou,“ dodal.
Velká města povětšinou vítají možnost pořádat okázalé sportovní a kulturní události. Využijí státní podpory k opravení infrastruktury i opadaných omítek a návštěvníci akcí dočasně podpoří místní maloobchod a trh služeb. To je znát i v brazilském Riu. Turisté za dobu pořádání olympiády utratili až miliardu reálů (v přepočtu 7,45 miliardy korun). Odhaduje se, že jich mohlo být na půl milionu. Ve městě navíc přibylo více než 100 kilometrů nových autobusových tras a linka metra, která místním usnadní dojíždění za prací.
Vysídlování a nadržování bohatým
Chudí obyvatelé Ria ale správě města vyčítají neférové přerozdělování, které zvýhodnilo prestižnější čtvrtě jako Barra da Tijuca – místo pro olympijskou vesničku - na úkor chudých komunit, kde lidé žijí ve skromných příbytcích se sbitými plechovými střechami (více čtěte zde).
Nejdražší olympiády1. ZOH Soči, Rusko 2014 - 51 MLD USD 2. LOH Peking 2008 - 44 MLD USD 3. LOH Rio 2016 - 20 MLD USD (odhad) 4. LOH Atény 2004 - 15 MLD USD 5. LOH Londýn 2012 - 10,4 MLD USD |
„Olympiáda vedla k vysidlování, gentrifikaci a k výhodným smlouvám pro developery a stavební společnosti,“ řekla pro deník New York Times Theresa Williamsonová z neziskové společnosti, která pomáhá v tamních favelách.
Ještě dva měsíce před konáním sportovních klání přitom stát Rio de Jaineiro vyhlašovalo stav finanční nouze. Krátce na to se mu od federální vlády dostalo injekce v objemu 900 milionů dolarů (asi 21,5 miliardy korun). Navržený olympijský rozpočet v objemu 13 miliard dolarů (téměř 311 miliard korun) vzal tou dobou dávno za své.
Starosta města Eduardo Paes navíc udělal vše pro to, aby parlamentu znemožnil ustanovit komisi, která by výdaje na hry prošetřila, uvedl britský list The Guardian. Náklady na slavnosti sportu v Riu by se podle odhadů americké stanice CBS mohly vyšplhat na 20 miliard dolarů (478 miliard korun).
Paes ale náklady spojené s megaakcí hájí. Mnoho peněz podle něj putovalo od soukromých společností, které například renovovaly městský přístav. Ve městě přibylo 75 tisíc cenově dostupných bytů. Na 3 600 apartmánů pro olympijskou vesničku skončí v rukou bohatých Brazilců, Paes v tom ale problém nevidí. „Ano, olympijská vesnička bude pro bohaté, ale není se za co stydět,“ uvedl.
Mamutí akci přitom předcházely další problémy. Rio nemá dostatek prostředků na platy policistů ani státních zaměstnanců. Ti dostali peníze těsně před olympiádou se zpožděním. Nezaměstnanost ve městě za poslední měsíce rostla a omezeny musely být i některé sociální programy. To jsou problémy, které s proběhnuvší olympiádou nezmizí.
Šlo o dobré PR
Agentura Moody’s v květnu letošního roku ve své zprávě sdělila, že do infrastruktury díky olympiádě nateče kolem 7 miliard dolarů (asi 167 miliard korun). Před dvěma lety Brazílie na pořádání fotbalového šampionátu FIFA vynaložila 11 miliard dolarů. Většina ze dvanácti nových nebo opravených stadionů je dnes přitom využívána pouze sporadicky. Olympiáda v Riu se tak v porovnání jeví jako lepší investice.
Podle Benta Flyvbjerga z Oxfordské univerzity, který vedl studii nákladů na proběhnuvší olympiádu, šlo na sportovní haly a stadiony 4,6 miliardy dolarů (asi 110 miliard korun). Oproti původnímu rozpočtu se jedná o 51procentní nárůst, v rámci měst, které přešvihly plánované rozpočty, však jde o průměr. „Kdybych byl v olympijském PR týmu, řekl bych, že si vedeme lépe než v letech předchozích,“ řekl New York Times.
Vyplatí se vůbec olympiádu pořádat?
Ekonomové v posledních letech hovoří o tom, že z pořádání letních i zimních her se stalo neúnosné břímě a že střední a dlouhodobé výhody pořádání her jsou přinejmenším přehnané a přinejhorším žádné. To potvrzuje i studie think-tanku Council on Foreign Relations, která historicky srovnává náklady na pořádání sportovních slavností.
Text mimo jiné hovoří o takzvaných „bílých slonech“, což jsou stavby, které po skončení olympiády najdou jen malé využití. Náklady na jejich údržbu jsou přitom mnohdy astronomické. Například historicky nejdražší olympiáda v ruské Soči vyšla na více než 51 miliard dolarů (1,22 bilionu korun), ruští daňoví poplatníci na ni však budou v dohledné době doplácet miliardu dolarů ročně. Stavba slavného stadionu „Ptačí hnízdo“ pro letní olympiádu v Pekingu vyšla na 460 milionů dolarů. Sportoviště ale dnes nikdo nevyužívá a jeho údržba vyjde na 10 milionů dolarů ročně.
Jedinou výjimkou, kdy olympiáda městu vydělala, byly hry z roku 1984. Hostující město Los Angeles mělo v té době totiž již plně vybudovanou potřebnou infrastrukturu.
Olympijský oheň zažehla ekonomická jiskra
Když Rio v roce 2009 získalo práva na pořádání letošní olympiády, Brazílii se ekonomicky dařilo. Zemi zaplavovaly příjmy zejména z rostoucího vývozu surovin, především ropy. Brazílie chtěla předvést svůj vzestup a obnovu Ria, které bylo kdysi hlavním městem, ale v posledních desetiletích ekonomicky i politicky ztrácelo na úkor finančního centra Sao Paula a města Brasília, kde sídlí vláda. S odchodem prezidenta Luly da Silvy v roce 2011, který Riu pořádání her vyjednal, přišly i ekonomické problémy.
Na zemi dopadl slabší globální růst a zpomalující ekonomika Číny. Velkou daň si začaly vybírat padající ceny ropy, na jejímž vývozu je země z části závislá. Ekonomika se tak loni propadla o 3,8 procenta, nejvíce za posledních 25 let.
Sedmá největší ekonomika na světě se smrskla na 5,904 miliard reálů (asi 38 bilionů korun). HDP na hlavu klesl o 4,6 procenta na 28 876 reálů, tedy asi 186 tisíc korun (pro představu, HDP na hlavu v Česku loni činil 491 tisíc korun). Ekonomický propad však přirozeně nešlo v době přiklepnutí konání her předpovídat.
