Podle agentury AFP to ve středu oznámila šéfka MMF Christine Lagardeová. Činitelé fondu by podle jejích odhadů mohli finanční příspěvek schválit na začátku května, jak odhadl už po schválení pomoci šéf záchranného fondu eurozóny ESM Klaus Regling (více zde).
Tým MMF dosáhl dohody s kyperskými úřady "o ekonomickém programu, který bude MMF podporovat společně s Evropskou unií a Evropskou centrální bankou," uvedla podle agentury Reuters Lagardeová v prohlášení.
Kypr spadne z ráje na zemPohled ekonoma na kyperskou bankovní krizi |
Kypr v úterý dokončil jednání s mezinárodními věřiteli o podmínkách záchranného úvěru, z nějž první splátku obdrží v květnu. Kvůli záchrannému programu ale musí omezit svůj bankovní sektor a sám do fondu doplnit dalších 5,8 miliardy eur.
Kypr chtěl původně získat peníze tak, že zdaní vklady v bankách i těch nejmenších střadatelů. Tento návrh však vyvolal takové zděšení mezi Kypřany, že ho poslanci smetli ze stolu. Země se však tímto začala řítit do bankrotu. Místní vláda a ministři financí eurozóny se nakonec dohodli na novém řešení - zdanění vkladů nad 100 tisíc eur - které už Kypřané a Evropané tak citlivě nevnímají.
Hranice 100 tisíc eur je citlivá proto, že ji dosud jako nedotknutelnou v případě krachu bank garantovala Evropská unie. Pokud by Kypr zdanil i tyto vklady, mohla by mezi Evropany vzniknout panika, že jejich peníze kryty nejsou. To by mohlo vyvolat novou nedůvěru lidí v evropský bankovní systém a začít rozjíždět novou finanční krizi. Evropané totiž prohlášení evropských činitelů, že Kypr je specifický případ a lék na jeho potíže se jinde podávat nebude, příliš nevěří.
