Vlády po celém světě zvýšily investice do obnovitelných zdrojů v reakci na klimatické změny a na energetickou krizi vyvolanou invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Mnoho z nich však čelí kritice kvůli výdajům v době krize životních nákladů, napsal list Financial Times (FT).
IEA loni odhadla, že celková poptávka po fosilních palivech může dosáhnout vrcholu kolem roku 2030. Nyní svoji prognózu posune na dřívější termín, protože rozvoj obnovitelných zdrojů za posledních 12 měsíců zrychlil.
Birol vyzdvihl strukturální změny v Číně, která se posouvá od těžkého průmyslu k méně energeticky náročným odvětvím a službám. „Na globálním růstu poptávky po zemním plynu se Čína za posledních deset let podílela třetinou a na růstu poptávky po ropě dvěma třetinami,“ uvedl Birol. „Solární, větrná a jaderná energie budou ujídat potenciální růst (spotřeby) uhlí v Číně,“ dodal.
GLOSA: Můžeme stát v dekarbonizaci stranou? A chceme to vůbec? |
Politici by se podle šéfa IEA měli rychle přizpůsobit přechodu na čistší zdroje energie, který je podle něj možné urychlit prostřednictvím politiky více zaměřené na ochranu ovzduší. Politici by takový přístup měli prosazovat navzdory obavám, že voliči nebudou tak rychlou změnu tolerovat.
Spojené státy a Evropská unie spustily ambiciózní programy růstu obnovitelných zdrojů energie, ale kvůli vysokým nákladům čelí kritice od politických protivníků. Šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová tento měsíc varovala před dopady. Klimatická politika Bruselu může podle ní způsobit, že voliči se přikloní k populistickým stranám.
IEA i Birol čelí kritice od velkých producentů fosilních paliv, kteří varují, že nedostatečné investice do těžby a dodávek ropy a plynu mohou v budoucnu způsobit energetickou krizi, pokud se ukáže, že odhad vrcholu poptávky je příliš optimistický. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v dubnu IEA obvinila, že vyvolává nestabilitu na trhu svými výzvami k zastavení investic do rozvoje nové těžby ropy.
15. května 2019 |
