Obavy o bezpečnost na Blízkém východě nutí letecké společnosti ke změně trasování linek. Po ruské invazi na Ukrajinu jde o další citelný zásah do fungování aerolinií, které musí nyní hledat další alternativní trasy. Ty jsou ale mnohdy časově i finančně nákladnější, informovala agentura Bloomberg.
S potížemi se nyní musí vypořádávat především izraelský národní dopravce El Al, který přestal létat nad většinou Arabského poloostrova. Kvůli omezením zrušil pravidelné linky do japonského Tokia a častá zpoždění mají jeho spoje třeba i na letech do Bangkoku. Naprostá většina světových aerolinií přestala létat do izraelského Tel Avivu, německá Lufthansa preventivně opustila i libanonský Bejrút.
Při další vlně covidu by padla skoro půlka aerolinek, míní šéf opravny letadel |
Probíhající konflikt v Izraeli ale negativně dopadl i na celosvětovou poptávku po mezinárodních letech. Společnost ForwardKeys před nedávnem vydala analýzu, podle které se v období od 7. října letošního roku zájem o létaní napříč kontinenty meziměsíčně snížil až o pět procentních bodů.
Cesty na Blízký východ jsou pro světové aerolinky dlouhodobě velkým oříškem. Bezletové zóny panují i nad Sýrií či Jemenem, americké i britské aerolinky se navíc vyhýbají také íránskému vzdušnému prostoru a jejich trasy při cestě na východ povětšinou vedou přes Irák. Pokud by současný konflikt na Blízkém východě dál eskaloval a zapojily by se do něj i jiné státy, měly by letecké společnosti další starosti.
I alternativy mají svá rizika
Analýza poradenské společnosti Cirium ukazuje, že případná eskalace konfliktu může negativně dopadnout až na 300 letů mezi Evropskou a jihovýchodní Asií. Některé alternativy sice dopravci nejspíš mají, ale ani ty by nebyly zcela bez rizika. Nabízí se trasy přes Egypt, Arménii, Ázerbájdžán nebo kolem Afghánistánu.
Aerolinky by měly sjednotit pravidla pro příruční zavazadla, navrhuje Brusel |
„Rozsáhlejší uzavření vzdušného prostoru by bylo pro plánování provozu opravdu náročné,“ uvedla pro agenturu Bloomberg Anne Agnem Correaová, která je senior viceprezidentkou pro prognózy a modelování v poradenské společnosti MBA Aviation.
Doletové časy ze zemí Evropské unie, Spojených států, Kanady nebo Spojeného království do Asie se citelně zvýšily už krátce po vypuknutí války na Ukrajině. Společnost Finnair Oyj kvůli tomu dokonce přehodnocovala svou strategii pro dálkové léty a odprodává letadla, která takovou porci kilometrů nezvládají. Na rusko-ukrajinský konflikt zareagovala i společnost Air Francie, která nyní poptává letadla s delším doletem, než s čím původně počítala.
Unikátně pomalovaných letadel přibývá. Některá míří i na letiště v Praze |
Americký Federální úřad pro letectví vydal analýzu, že každá hodina letu navíc zvyšovala variabilní náklady letecké společnosti v roce 2021 o 7 227 amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 160 tisíc korun.
Vzhledem k vysoké inflaci z posledních měsíců je ale zřejmé, že tato hodnota bude pro léta 2022 a 2023 pravděpodobně ještě vyšší. „Palivo i náklady na pracovní sílu se od té doby ještě zvýšily,“ uvedl pro Bloomberg expert na leteckou problematiku John Gradek, který přednáší na McGillově univerzitě v kanadském Montrealu.
