„Šance snížit emise a udržet oteplení planety o méně než dva stupně Celsia rychle mizí. To je hlavní vzkaz této zprávy,“ říká jedna z jejích autorek Pamela McElwee, která přednáší ekologii na Rutgers University v americkém státě New Jersey.
Podle zprávy se sníží nutriční hodnota plodin. Například pšenice experimentálně pěstovaná ve vysoké koncentraci oxidu uhličitého obsahovala o 6 až 13 procent méně bílkovin, o 4 až 7 procent méně zinku a o 5 až 8 procent méně železa.
Němečtí politici zvažují „masnou daň“. Má pomoci v boji za ochranu klimatu |
Vzhledem k tomu, že extrémní výkyvy počasí jako letní vlna veder v Evropě nabývají na frekvenci a intenzitě, jsou potravinové systémy už teď vystaveny tlaku. Vědci, kteří sledují klimatickou krizi, už dlouho upozorňují, že s ní může přijít podvýživa, varuje CNN. Ta snižuje schopnost myslet a zvyšuje riziko chronického onemocnění a smrti.
I když je na světě stále mnoho lidí, kteří podvýživou trpí, situace se zlepšuje. Klimatická krize by však mohla tento pokrok zvrátit.
Jídlo ztratí každý rok procento výživové hodnoty
Podle v květnu publikované studie, která sledovala produkci 10 nejvíce pěstovaných plodin (ječmen, maniok, kukuřice, palmový olej, řepka, rýže, sójové boby, čirok, cukrová třtina, pšenice), se v důsledku klimatické krize kalorická hodnota sklizní každý rok snižuje o 35 bilionů kalorií. Jídlo každým rokem ztrácí procento ze své výživové hodnoty.
Postavte se čelem klimatickým změnám, vyzvali Amazon jeho zaměstnanci |
„To znamená, že mizí kalorie pro 50 milionů lidí,“ říká autor studie Deepak Ray z Univerzity v Minnesotě. „V budoucnu to může být víc, pokud se na to nepřipravíme a nesnížíme emise uhlíku,“ dodal.
Klimatická krize má podle Raye na různé regiony různý vliv. Dosud největší dopad do potravinové produkce v důsledku klimatických změn pociťuje Evropa, jižní Afrika, jižní Asie a Austrálie. V USA například ve státě Illinois klesly výnosy z pěstování obilí, ve státech jako Iowa a na středozápadě však produkce narostla.
Pro rozvinuté země nebude takový problém se s dopady vyrovnat. Regiony jako subsaharská Afrika a části Asie či Indie však budou zranitelnější. Nejméně schopné se přizpůsobit budou venkovské oblasti.
Biolog Lewis Ziskadoes, který se na zprávě IPCC podílel, při své dřívější práci pro americké ministerstvo zemědělství zjistil, že rostoucí koncentrace CO2 má negativní dopad například na výživovou hodnotu rýže a že klimatické změny snižují pěstební výnos.
