Řecko přitom nyní musí výměnou za finanční výpomoc přistupovat k velmi drastickým škrtům a reformám, které se dotýkají také armády a obrany.
Největší obchod udělaly dluhy stíhané Atény v roce 2010 s Francií. Šlo o kontrakt za 794 milionů eur na vojenská letadla. Vedle toho Paříž řecké armádě prodala také rakety za 58 milionů eur a další elektroniku a přístroje za 19 milionů eur.
Nizozemsko s Německem, které patří k zastáncům úspor, prodaly Řecku hlavně vozidla a elektroniku za 90 milionů eur. U Itálie šlo zase o letecké díly a střelné zbraně za 52 milionů eur a u Španělska o chemikálie za 33 milionů eur.
Tehdejší představitelé řeckého ministerstva obrany v roce 2010 prohlásili, že ostatní členské státy Evropské unie na něj nečiní tlak, aby od nich kupovalo zbraně výměnou za záchranný finanční balík.
Nicméně jeden zdroj blízký tehdejšímu premiérovi řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity, že sice nikdo neříkal, aby Řekové nakupovali zbraně kvůli pomoci, ale bylo prý jasné, že by pak měli od těchto zemí větší podporu.
První záchranný balík od eurozóny ve formě půjček dojednaný v květnu 2010 počítal se 110 miliardami eur pro Řecko. Nyní se dojednává druhý záchranný balík ve výši 130 miliard eur.
Atény jsou jedním z největších kupců zbraní ve Středomoří kvůli hrozbě, kterou v jeho očích představuje z historických důvodů sousední Turecko.
