Zákon vstoupí v platnost v červenci a bude platit nejdříve pro velké společnosti a později i pro menší.
Ve své kampani slíbil tuto změnu prezident Mun Če-in, kterému se letos podařilo dosáhnout také 16procentního navýšení minimální mzdy. Země tento zákon považuje za nezbytný ke zlepšení životní úrovně, vytvoření více pracovních míst a ke zvýšení produktivity. Jihokorejci také chtějí podnítit vyšší porodnost. Ta totiž v loňském roce klesla na rekordní minimum.
Jak uvedl britský deník The Guardian, workoholická pracovní kultura se rozvinula v 80. a 90. letech 20. století, kdy došlo k rozmachu ekonomiky Jižní Koreje. V důsledku toho začala klesat porodnost.
Jihokorejská ministryně pro rodinné záležitosti Chung Hyun-back označila pracovní dobu země za nelidsky dlouhou a upozornila, že je faktorem rychle stárnoucí společnosti.
Na zkrácení pracovního týdne doplatí podniky
Jihokorejští pracovníci mají jeden z nejdelších pracovních týdnů ze všech členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Delší pracovní týden má z této organizace už jen Mexiko. Nicméně ve skupině není sdružená Čína, Indie či jiné rozvojové země, kde se pracuje i více hodin.
Jižní Korejci pracují o 400 hodin ročně více než pracovníci z Velké Británie a Austrálie. Pracují o deset standardních pracovních týdnů víc, přitom však mají podobné průměrné příjmy.
Nově bude moct být maximální délka pracovního týdne v Jižní Koreji 40 nominálních hodin a dalších 12 hodin přesčasů. Lidé mladší 18 let budou moci pracovat pouze 35 hodin týdně. Aby podniky zachovaly stejnou úroveň produkce, bude je to stát přibližně 11 miliard dolarů (v přepočtu asi 227 miliard korun) ročně, vyplývá ze studie Korejského ústavu pro ekonomický výzkum.
