Rajeev Samant, zakladatel a ředitel vinařství Sula, nalévá vzorky při degustaci...

Rajeev Samant, zakladatel a ředitel vinařství Sula, nalévá vzorky při degustaci (19. října 2022) | foto: Profimedia.cz

Indičtí vinaři se tlačí na scénu. Sklízejí v únoru, zkoušejí kvasit i kiwi

  • 6
Nemá ani vinařskou tradici, ani právě příznivé klima. Přesto se Indie snaží prodrat mezi vyhlášené producenty kvalitního vína. Indičtí sklepmistři sice museli překonat řadu předsudků, poradit si s místní byrokracií i extrémním podnebím, teď už jim ale výroba běží na plné obrátky a vedle hroznů sklízejí i uznání.

„Začali jsme v roce 1997, tehdy nikdo ani nevěděl, co to víno je,“ popisuje Rajeev Samant, zakladatel dnes už proslulé vinice Sula. „Každý obchod s vínem si tehdy říkal vinotéka, takže si lidé mysleli, že víno je synonymem pro alkohol,“ vzpomíná. Do své rodné země tak přivezl chuť vína možná podobně, jako kdysi Římané do střední Evropy, píše BBC.

Dodává také, že samotné vysvětlení pojmu víno zákazníkům nebylo zdaleka jedinou překážkou. Už jenom na licenci k prodeji musel čekat dva roky, než ji místní úřady vyřídily. Trvalo pak mnoho let, než se tento nepříliš známý alkoholický nápoj na indickém trhu uchytil.

„Tradici si víno v Indii nikdy nezískalo, v minulosti bylo dokonce zakázané a jeho cena příliš vysoká, na rozdíl třeba od oblíbené whisky nebo brandy,“ komentuje vinař.

Samantovy vinohrady se nachází v Násiku. Město s bezmála půl druhým milionem obyvatel je navzdory tropickému klimatu známé také jako „vinařská metropole Indie“. Drtivá většina všech indických vinic, které v poslední dekádě zažívají obrovský boom, se totiž nachází právě zde.

Turisté při návštěvě vinařství Sula procházejí i kolem těchto obřích lahví (19. října 2022)

„Teplotní podmínky tu byly a vždy budou výzva,“ podotýká Samant, teplota se v Násiru totiž může už na jaře vyšplhat na čtyřicet stupňů. Vinař ale problém vyřešil po svém. Na rozdíl od zbytku světa pěstuje víno v zimě a sklízí je na konci února.

Vinice Sula byla také první, která při výrobě používá chlazené nerezové nádrže. „Uvědomil jsem si, že k klíčem ke kvalitnímu tropickému vínu je jeho skladování v chladu,“ vysvětluje vinař Samant. „Sice se to prodraží, ale zato pak výsledek náležitě potěší chuťově pohárky.“

Průkopník vína uvedl v prosinci část akcií Suly i na burzu, je to pro něj příležitost poměřit síly s ostatními vinaři, kterých je po Indii sto deset. Vinařství nyní čítá přes tisíc zaměstnanců a ročně prodá víno v přepočtu za zhruba 1,5 miliardy korun. Z úspěchu má radost i tamní vláda, která chce počet vinic ještě zvýšit, a povzbudit tak zahraniční firmy k investicím do druhé nejlidnatější země světa.

Plechovky i ovocná vína

Jednou z prosperujících značek, které vzešly právě ze spojení mezinárodního a indického kapitálu, je také firma Fratelli Wines, která je současně největším producentem vína v Indii. Její poslední novinkou je víno v plechovce.

Podle jednoho z majitelů může být totiž absence tradiční výroby výhodou. Inspiraci berou především ve Spojených státech, kde se nebrání použití nových technologií.

„Protože nejsme svázáni zvyklostmi, můžeme si dovolit experimentovat,“ říká jeden ze zakladatelů Jayanth Bharathi, který věří, že se inovace vyplatí. „S přibývající koncentrací lidí ve městech se popíjení vína stává součástí každodenního života indické populace.“

Inovace nemíří jen na obal, ale i na suroviny, z nichž se víno vyrábí. Tage Rita z Arunáčalpradéše, nejvýchodnějšího státu Indie, sází na kiwi. Firma tak využila ovoce, které se kvůli špatnému skladování často vyhazuje a dala práci členům své komunity.

Vinařství Naara Aaba, které Tage Rita provozuje, vyprodukuje ročně kolem padesáti tisíc lahví ovocného vína. Vedle toho z kiwi i z broskví, švestek nebo hrušek.

„Výhoda ovocných vín je, že vyžadují mnohem méně času na zrání ve sklepě. Jsou také v porovnání s tradičními víny lehčí a ovocnější,“ říká vinařka.