A to si už tyto dvě banky od amerických daňových poplatníků dohromady napůjčovaly zhruba devadesát miliard dolarů.
Oba ústavy na informace, které zveřejnil list Wall Street Journal, nereagovaly. Oficiálně vláda výsledky zátěžových testů zveřejní až po 4. květnu. Obě banky mají podle listu proti předběžným nálezům testů námitky a plánují na tato zjištění podrobně odpovědět.
Se svou odpovědí však nečekali obchodníci na akciových trzích. Cenné papíry Bank of America se při začátku obchodování na newyorské burze propadly o sedm procent, zatímco Citigroup ztrácela zhruba pět procent.
Investoři totiž vědí, že pokud bude Fed po obou velkých bankách opravdu požadovat navýšení kapitálu, nezbude jejich manažerům jiná alternativa, než si znovu vypůjčit od americké vlády. Pro ně samé to bude znamenat pokračování platové kurately, kterou všem firmám, které požádaly o státní pomoc, předepsal prezident Barack Obama.
Jejich bankovním domům to přinese důkladný dohled státních úřadů nad všemi významnějšími finančními operacemi, což může vyústit v daleko menší zisky, než na které si akcionáři zvykli.
Není však vyloučené, že se stávající vedení oficiálních výsledků testů ani nedočká. To se týká především Kennetha D. Lewise z Bank of America, o jehož osudu budou akcionáři dnes rozhodovat. V horkém křesle sedí také Vikram Pandit z Citigroup – pokud si banka bude muset říci o další peníze od eráru, není vyloučeno, že se ho akcionáři zbaví.
Navíc se už příští měsíc může největším akcionářem banky stát sama americká vláda. Bance totiž půjčila peníze výměnou za preferenční akcie, které neopravňují k hlasování na valné hromadě. Tyto akcie by se nyní mohly přeměnit na normální cenné papíry a díky nim by si americká vláda mohla s bankou dělat, co se jí zlíbí.
Ministr financí USA Timothy Geithner už vedení bank varoval, že bude chtít po neúspěšných manažerech rezignace. A loňská ztráta Citigroup téměř 28 miliard dolarů se za úspěch považovat rozhodně nedá.
