Při pohledu na žebříček profesionálů to není tak patrné, v první stovce je zhruba polovina Američanů, zatímco v 80. letech to bylo asi 60 procent. Od roku 2003 ale počet Američanů, kteří vyrazili na golfové hřiště alespoň osmkrát za sezonu, klesl o více než pětinu, přesně o 6,8 milionu hráčů. Ročně tak ve Spojených státech z hřišť zmizí v průměru tři až 4,5 procenta golfistů.
V časech, kdy byl golf na vrcholu popularity, se v blízkosti hřišť stavěla infrastruktura a nemovitosti. Kvůli nedostatku návštěvníků se mezi lety 2005 a 2018 rozhodli skončit provozovatelé 1300 golfových hřišť a pro stavby v okolí je potřeba najít nové využití. Po odlivu golfistů se navíc cena těchto nemovitostí razantně propadla, píše L’Humanité.
Černý scénář nenastal. Sportoviště zůstala otevřená, Češi si ale připlatí |
Za odlivem Američanů k jiným sportům může být jejich pracovní nasazení. Zatímco v Německu se pracuje zhruba 1350 hodin ročně, ve Francii 1500 a v Japonsku 1600 hodin, průměrný Američan se věnuje zaměstnání 1790 hodin ročně, uvádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Golf měl dlouho pověst sportu pro bohaté, ale podle portálu Bleacher Report prostředky nejsou překážkou na cestě na green. Na 80 procent golfistů si chodí zahrát na veřejná hřiště, která nejsou tak drahá.
Možným vysvětlením je opadnutí vlny nadšení, která následovala po největších úspěších golfisty Tigera Woodse. Nejrychlejší růst zájmu ale tento sport zažil už před Woodsovým vstupem na scénu v polovině 90. let, dodal L’Humanité.
Trend nakonec deník vysvětluje celkovými změnami ve společnosti, proměnou jejího etnického složení. Zatímco golf, kterému se vždy věnovali zejména hráči bílé pleti, ztrácí na oblibě, stejně jako třeba ragby, tak stále větší oblibu má fotbal, kterému se věnovaly menšiny, uzavírá L’Humanité.
